Bez Hedy Lamarr bychom neměli šumák ani WiFi. Na počátku její kariéry byl orgasmus na plátně

Ve čtyřicátých letech by se v Hollywoodu našlo jen málo hereček, které by byly alespoň z poloviny tak žádané jako Hedy Lamarr. Ženy jí záviděly a snažily se jí přiblížit, muži ji obdivovali a dvořili se jí. Málokdo z jejích hereckých kolegů si přitom uvědomoval, že má tu čest pracovat nejen s nejkrásnější, ale dost možná i tou nejinteligentnější ženou, jakou kdy potkal.

Hedy Lamarr se narodila roku 1914 ve Vídni jako Hedwig Eva Marie Kiesler. Byla jediné, vymodlené a zbožňované dítě bohatého bankéře Emila Kieslera a jeho ženy Gertrudy. Její rodiče byli tak bohatí, že si mohli dovolit dceři zajistit bezstarostnou přítomnost i budoucnost, a Hedy si z obou rodičů vzala to nejlepší. Po matce, která byla ceněnou koncertní klavíristkou, zdědila umělecký talent, po otci, jehož velkou zálibou byl technický pokrok a vynálezy, zase lásku k moderním technologiím a fyzice. Matka v dceři kultivovala estetické cítění, podporovala její zájem o divadlo a platila jí herecké kurzy ve vídeňské škole, otec zase zvídavé Hedy rád vysvětloval, jak fungují nejrůznější elektronická zařízení. Nadané děvčátko k radosti obou rodičů sálo nové poznatky jako houba.

Svou první práci ve filmovém průmyslu získala mladá Hedy lstí. Zatoužila po stabilním zaměstnání u filmu, k čemuž jí rodiče ale odmítli dát pro její mládí souhlas. Zfalšovala proto matčin podpis a byla přijata jako scénáristka ve společnosti Sascha-Films, tehdy největší rakouské produkční skupině, u které si taky vystřihla své první, méně významné filmové role. Už zanedlouho ale měla přijít první velká příležitost, která jméno dosud neznámé, provinční herečky proslavila po celém světě.

Na začátku roku 1933 dostala osmnáctiletá Hedy hlavní roli ve filmu Extáze českého režiséra Gustava Machatého. V kontroverzním snímku si zahrála Evu, mladou a energickou manželku postaršího Emila, kterou nuda a šeď nenaplněného svazku přivede až do náruče svalnatého stavaře Adama. Scéna, ve které se Eva s Adamem oddávají milostným radovánkám, se do dějin kinematografie zapsala jako jedna z nejodvážnějších scén stříbrného plátna. Má se za to, že jde o první nepornografický film, který zobrazuje pohlavní styk a ženský orgasmus (byť ani z jednoho divák nevidí víc, než obličeje stažené v milostné křeči). Pro tyto záběry a pro fakt, že i na mnoha dalších místech explicitně zobrazuje nahotu, provázely přijetí filmu značné rozpaky.

Hedy Lamarr celý život tvrdila, že do natáčení citlivých scén byla režisérem Machatým vmanipulována. Ve scénáři prý nebylo zhola nic o orgasmu a o tom, že se měla před kamerami objevit nahá, a když odmítla v natáčení pokračovat, režisér jí vyhrožoval tučnými pokutami. Tato její verze byla odmítnuta jednotlivými členy štábu a nepodpořily ji ani další okolnosti. Hlavní role Evy byla před Hedy nabídnuta i jiným herečkám včetně např. Adiny Mandlové, které po prostudování scénáře a zjištění, na jakých scénách by se měla podílet, zakázal roli přijmout její tehdejší přítel Hugo Haas. Podobně to měla i mexická herečka Lupita Tovar, kterou od natáčení odradil zase její manžel. Je pravděpodobné, že nezkušená Hedy lačnící po jakékoliv práci si scénář i smlouvu přečetla nedbale, a tyto drobné detaily jí před podpisem unikly.

Extáze způsobila ve světě poprask. V původní verzi ji celou uvedli jen v Rakousku, Československu a na filmovém festivalu v Benátkách. Německo začalo film promítat až v roce 1935 ve značně osekané verzi, v Itálii byl poté, co ho veřejně odsoudil papež Pius XI., zakázán úplně. Ve Spojených státech probíhaly téměř rok dlouhé debaty a lobbování za uvedení filmu, který se jeho zastáncům nedařilo protlačit skrz síto celostátní cenzury. Pokud se mohl v některých státech promítat, pak pouze s pozměněnými a doplněnými scénami, které zcela skryly nahotu a jednoznačně vysvětlovaly, že v době, kdy měla Eva poměr s Adamem, už byli s Emilem rozvedení. Mnohde také cenzura trvala na šťastném konci - místo toho, aby Eva Adama opustila, měli společně odkráčet vstříc šťastnému manželskému životu. Machatý naštěstí problémy s cenzory předvídal, a tak film od začátku vznikal metodou alternativních scén, které se daly jednoduše sestříhat.

Hedy nakonec snímek proslavil natolik, že se o ní dozvěděli i hledači talentů ze Spojených států. V Londýně, kam prchla před svým prvním manželem, se seznámila s Louisem B. Mayerem, šéfem mediální skupiny MGM Studios. Ten ji přesvědčil, aby si změnila jméno na Hedy Lamarr (aby utekla pověsti, která ji předcházela po Extázi), a roku 1938 ji uvedl do Hollywoodu. Lamarr s sebou do Států vzala svou matku Gertrudu (otec zemřel už roku 1935), což dost možná oběma ženám zachránilo život. Kieslerovi byli totiž sice asimilovaní, ale z hlediska norimberských zákonů pořád Židé.

Ti, kdo ji znali, často vzpomínali, že Hedy Lamarr pracovala dvanáct až patnáct hodin denně. Po skončení natáčecího dne se vybraná hollywoodská společnost měla ve zvyku scházet ještě v barech nebo na soukromých večírcích, Lamarr se k nim ale připojovala jen zřídka. Volné chvíle netrávila zábavou, nerušeným spánkem ani zahálkou, ale tím, co ji v životě těšilo nejvíce - vědeckým bádáním a vynalézáním. Přestože nikdy neobdržela formální vzdělání v matematice ani fyzice, měla praktickou a hlavně geniální mysl (její IQ se pohybovalo kolem hodnoty 150 bodů). Doma měla kreslící stůl, který byl jejím „vynalézacím stolem“, odkud navrhovala a testovala svoje vlastní vynálezy. Jednalo se většinou o praktické předměty, které měly usnadnit každodenní život, jako byl nový typ semaforu nebo tableta, která se rozpustila ve vodě a vytvořila ochucený sycený nápoj (tzv. „šumák“).

Jejím největším úspěchem se ale stal objev metody frekvenčního přeskakování rozprostřeného spektra, na kterém pracovala s přítelem, klavíristou a skladatelem Georgem Antheilem. Lamarr s Antheilem zjistili, že mechanismus, pomocí kterého lze synchronizovat hru více samohrajících klavírů najednou, lze použít i na ladění a přeskakování frekvencí rádiových vln. Změny ve frekvencích jsou řízeny kódy, které zná vysílač i přijímač a které nejsou detekovatelné třetí stranou. Tento mechanismus se stal základem pro dnešní metody bezdrátové komunikace WiFi, Bluetooth a GPS. Lamarr se množstvím patentů zařadila po bok nejplodnějších vynálezkyň 20. století.

Mohlo by se zdát, že Hedy Lamarr vycházelo, na co sáhla. Její herecká kariéra patří k těm nejhvězdnějším ze zlaté éry stříbrného Hollywoodu, k seznamu svých filmů přidala i celou řadu patentů. Její obrovskou slabinou byl ale osobní život. Už její první manželství, které uzavřela jako osmnáctiletá s Friedrichem Mandlem, skončilo rychle a dramaticky. Mandl byl žárlivec a despota (který mj. toužil potlačit šíření Extáze tím, že se za stovky tisíc dolarů snažil skoupit všechny kopie) a Lamarr před ním musela doslova utéct za hranice. Ve Státech následovalo ještě pět dalších neúspěšných manželství, z nichž nejdelší trvalo celých sedm let. Odnesla si z nich trpkost a tři děti, z nichž nejstarší, adoptovaného syna Jamese, po vyhrocené hádce neviděla 50 let. Se zbývajícími dvěma si telefonovala dlouhé hodiny denně, protože po posledním rozvodu strávila zbývajících 35 let života sama v prázdném bytě. Od 70. let se navíc pomalu stahovala ze světa filmu i veřejného života a izolace dala vyniknout nehezkým rysům její povahy. Stala se komplikovanou, vrtošivou a hádavou, místo vynalézání věnovala energii nesmyslným žalobám a ještě nesmyslnějším krádežím (s majetkem v řádech milionů dolarů ukradla v obchodě pinzetu nebo oční kapky). Skepticky rekapitulovala vlastní život a odsuzovala krásu, která jí ho ztěžovala.

„Každá dívka může být okouzlující,“ tvrdila. „Stačí, když umí stát na místě a tváří se dost hloupě.“

V posledních života Hedy Lamarr už téměř nevycházela domu. Zemřela 19. ledna 2000 na srdeční chorobu v bezpečí svého floridského domova. Její syn Anthony Loder v souladu s jejím posledním přáním rozprášil její popel v rakouském Vídeňském lese. Zbytek popela byl roku 2014 uložen v pomníku na Ústředním hřbitově ve Vídni, který nechali Rakušané vztyčit své slavné rodačce.

ZDROJE:

Cheslak, Colleen: „Hedy Lamarr“ (2018). womenshistory.com. Čteno 8.8.2024

Miller, Hannah L.: „How Hedy Lamarr and Her Inventions Changed the World“ (30.8.2022). Leaders.com. Čteno 8.8.2024

Roos, Dave: „How Hollywood Star Hedy Lamarr Invented the Tech Behind WiFi“ (5.3.2024). history.com. Čteno 8.8.2024