Hlavní obsah
Lidé a společnost

Carrie Fisher ze Star Wars měla „příliš velká ňadra“, ničila ji závislost na šocích i kokainu

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Luke Rauscher/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution 2.0

Vosková figurína Carrie Fisher jako princezny Leiy v muzeu Madame Tussaud

Carrie Fisher zná filmový divák jako hvězdu původní trilogie Star Wars, kde ztvárnila princeznu - bojovnici Leiu. Ikona 70. let trpěla nízkým sebevědomím a nešťastnými vztahy, křehké zdraví jí podlomily závislosti.

Článek

„Jsem produktem hollywoodského incestu,“ poznamenala jednou Carrie Fisher kousavě na adresu svého původu. „Když se dají dohromady dvě celebrity, na mně vidíte, co z toho vznikne.“

Fisher vůbec nepřeháněla, když o svých rodičích mluvila jako o hollywoodských hvězdách. Přišla na svět roku 1956 jako prvorozená dcera herečky Debbie Reynolds a zpěváka Eddieho Fishera: oba rodiče měli v době, kdy se malá Carrie narodila, už rozjetou slibnou kariéru v šoubyznysu. Své umělecké kořeny celý život považovala za výzvu i prokletí; štiplavá poznámka, kterou tehdy komentovala okolnosti svého narození, odrážela i komplikovaný vztah, který měla sama k sobě. Žena, která se pro dvě generace mužů stala sex symbolem, měla ve skutečnosti velmi nízké sebevědomí a trápily ji pochybnosti o tom, jestli je dost dobrá. Celý život bojovala sama se sebou a své dny naplnila hledáním více či méně sebedestruktivních způsobů, jak by dokázala sama se sebou žít.

Foto: Gloria Luchenbill/Wikimedia Commons/Public Domain

Debbie Reynolds a Eddie Fisher a dcerou Carrie a synem Toddem (1958)

Ať ji provází Síla

Svého času platila Carrie Fisher za jednu z nejšarmantnějších žen v Hollywoodu. Přesto režisér hvězdné ságy Star Wars původně nechtěl, aby roli princezny Leiy získala právě ona. Měl o své Leie velmi specifické představy a trval na tom, aby její představitelka měla spíše dívčí tvary těla. Fisher se mu se svými plnými ňadry a kyprými boky ke křehké Leie vůbec nehodila. Nejprve ji odmítl doslova s tím, že má na Leiu „příliš velká prsa“, hrou šťastných náhod byla ale do role nakonec přece jen obsazena. Nikdy v životě toho pak nepřestala litovat.

„Princezna Leia mě provází jako vágní puch,“ tvrdila trpce. Z něčeho, co zpočátku vnímala spíše jako experiment a zajímavou příležitost (šlo teprve o její druhou velkou roli ve filmu), se stala její životní zkouška. Podle svých vlastních slov strávila desetiletí uvězněná v daleké galaxii ze světa Star Wars a přišla tak o možnost dosáhnout perspektivnější kariéry. Vnímala svůj život jako jeden velký zmařený potenciál a vědomě budovala svůj vlastní veřejný obraz coby herečky, která kromě jedné velké role vlastně nic nedokázala. Trpěla taky pocity, že ani její role, ani její výkon ve Star Wars v porovnání s ostatními za moc nestál. Když jí byla roku 2015 nabídnuta účast v pokračování, ihned přijala: prý by nic jiného stejně už hrát nemohla.

Mezi filmaři měla pověst potížistky. Dokázala sice přesně, ale zato poměrně nevybíravě pojmenovat, co ji na konkrétním natáčení i na Hollywoodu jako takovém štve. Neměla ve zvyku brát si servítky: světem celebrit i jejich luxusními životy pohrdala nejspíš i proto, že sama v dětství zažila to pozlátko a nedokázala se s ním ztotožnit. Upřímnost byla pro její komunikaci charakteristická: když jí diagnostikovali bipolární afektivní poruchu, mluvila bez obalu i o ní, stejně jako o své závislosti na drogách a alkoholu, které propadla během rozpadu vztahu s Paulem Simonem (ten se v manželství vyoutoval jako bisexuál a vyměnil svou ženu za obchodníka Bruce Bozziho). Často cítila, že její otevřenost okolí zneklidňuje, a nerozuměla tomu.

Ani v milostném životě nebyla příliš šťastná. Její otec opustil její matku kvůli jiné ženě, když byla Carrie ještě batole, a po rozvodu se oženil ještě čtyřikrát. Její matka ji i jejího mladšího bratra vychovávala po boku svých dalších dvou mužů. Nestabilní rodinné zázemí se projevilo nejen na jejím psychickém zdraví, ale i na její vlastní schopnosti udržovat vztahy. Vdala se sice v životě pouze jednou, ale manželství vydrželo sotva rok. Kromě něj měla řadu menších románků (mimo jiné i s hercem Harrisonem Fordem nebo Danem Aykroydem) i vážnějších známostí, žádná ale netrvala dlouho. Ze čtyřletého vztahu s hledačem talentů Bryanem Lourdem se narodila její jediná dcera Billie.

Foto: Casey Florig/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution 2.0

Carrie Fisher (první zleva) s matkou Debbie a dcerou Billie

O trochu více drog

Fisher nesnášela dobře fakt, že je psychicky nemocná, a snažila se s nemocí bojovat všemi možnými cestami. Ve svém odhodlání bohužel těžce narazila kvůli svým sklonům k rozvoji závislostí: závislou se totiž postupně stala i na psychofarmakách, která musela pravidelně užívat.

„Všimla jsem si, že beru o trochu více drog než ostatní,“ řekla s kousavostí sobě vlastní při natáčení posledního dílu trilogie Star Wars. Mimo to také při léčbě prošla kontroverzní, leč účinnou elektrokonvulzivní terapií (lidově zvanou „elektrošoky“), která jí velmi ulevila: dobrovolně ji proto několikrát podstoupila znovu a s oblibou sebe samu označovala za „elektroholičku“. Svoji nemoc nesnášela, zato milovala svoje léky. Jeden z nich, antidepresivum s názvem Prozac, měla dokonce v oblibě natolik, že chtěla, aby po její smrti její popel uložili do urny, která by vypadala jako jedna z pilulek.

Foto: Gloria Luchenbill/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Carrie Fisher (2013)

Navzdory nevalnému mínění, které o sobě měla, se o Carrie Fisher rozhodně nedá říct, že by životem proplula s rukama v klíně. Po masivním úspěchu Star Wars se pravidelně objevovala na filmových plátnech i televizních obrazovkách (byť většinou v menších nebo epizodních rolích), pro její cit pro jazyk ji zvali ke konzultaci nových scénářů a korektuře odborných textů. Přestože nikdy nedokončila ani střední školu, byla inteligentní, sečtělá a měla velmi dobrý všeobecný přehled. Sama napsala hned tři autobiografie, které se dobře prodávaly i četly, a měla až výjimečně hezký vztah se svou jedinou dcerou, pro kterou byla dobrou matkou. Osobně se starala o umírajícího otce, kterého od doby, co ji jako dvouletou opustil, neviděla třicet let.

V jedné ze svých knih vyjádřila své přání ohledně způsobu své vlastní smrti. Chtěla zemřít nahá, topící se v jezeře za měsíčního svitu uškrcená svou vlastní podprsenkou. Toto přání se jí nesplnilo ani zdaleka. 23. prosince 2016 se jí během letu z Londýna do Los Angeles udělalo nevolno a hned po příletu byla hospitalizována s podezřením na infarkt. V nemocnici strávila několik dní a její stav se stabilizoval, nakonec ale 27. prosince zemřela na kombinaci poinfarktového stavu a spánkové apnoe. Bylo jí 60 let. V jejím těle se našly zbytky extáze, kokainu, heroinu i morfinu. Podle svého přání je uložena v urně ve tvaru pilulky Prozacu, v hrobě vedle své matky Debbie, která zemřela den po ní.

Foto: Justin Sewell/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution 2.0

Fanoušky vytvořená hvězda na hollywoodském chodníku slávy (2016).

ZDROJE:

Fisher, Carrie (10.11. 2011). Shockaholic. Simon and Schuster. č. 47. ISBN 978-0-85720-158-4.

Miller, Julie (27.1.2016). „Inside Carrie Fisher's Difficult Upbringing with Famous Parents“. Vanity Fair. Čteno 22.12.2023

Wayne, George (31.10. 2006). „The Princess Diaries“. Vanity Fair. Čteno 22.12.2023

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz