Článek
Podle průzkumů se dánská monarchie těší na moderní svět výjimečné oblibě: navzdory populárním republikánským trendům si více než 80 % Dánů přeje monarchii zachovat. Lví podíl na tom má osobní kouzlo dnes již bývalé královny Markéty II., která se dnem své korunovace zařadila mezi nejpopulárnější monarchy světa.
Markéta II. se narodila roku 1940 jako Margrethe Alexandrine Þórhildur Ingrid, dcera korunního prince Frederika (pozdějšího krále Frederika IX.) a jeho ženy, švédské princezny Ingrid. Markéta byla nejstarší ze tří dcer korunního páru, a protože v Dánsku v té době platilo tzv. salické právo, které umožňovalo dědictví trůnu pouze v mužské linii, Markéta nebyla od narození vychovávána k tomu, aby se jednou stala královnou. V případě, že by zůstala bez bratra, měl trůn po smrti jejího otce Frederika připadnout jeho o rok mladšímu bratrovi Knutovi.
Princ Knut patřil k nejméně oblíbeným členům královské rodiny. Nebyl zvlášť bystrý, měl komplikovanou povahu a o jeho vrtoších se dodnes v Dánsku vypráví historky. Byl přesným opakem duchaplné, pohledné a na svůj věk nezvykle vnímavé princezny Markéty. I tento fakt nejspíš sehrál svoji roli roku 1953, kdy byl schválen ústavní dodatek, který do linie nástupnictví zahrnul i ženy. Změně ústavy předcházely dlouhé vládní debaty i celostátní referendum, ve které sympatie mladé princezně vyjádřili i řadoví Dánové. Na trůn usedla o téměř dvacet let později, po smrti svého otce roku 1972.
Markéta se zařadila po bok královských sňatkových rebelek: roku 1967 se z velké lásky provdala za hraběte Henriho-Marie-Jean André de Monpezat, francouzského diplomata mnohem méně urozeného, než byla ona sama. Rok po svatbě přivítal korunní pár na světě svého prvního syna Frederika, druhý syn Joachim se narodil roku 1969.
Korunní princezna Markéta s manželem, princem Henrikem, na procházce parkem (1967)
Královna stylu s diplomem z archeologie
Zatímco dánští královští princové tradičně navštěvovali vojenské školy, budoucí královna Markéta měla mnohem větší volnost výběru: studovala prehistorickou archeologii na Cambridge a politologii v dánském Aarhusu. Formální studium na veřejných školách doplňovala soukromými hodinami. Archeologie je její životní vášní - už jako malé dítě žádala po chůvě, aby jí předčítala z naučných knih o nalezištích z doby kamenné, a čile se zajímala o všechno, co souviselo s dánskými dějinami. Fascinovalo ji vědomí, že v dnešní půdě lze stále najít doklady o životě lidí před desítkami tisíc let, a obdivovala práci dánských historiků. Už před nástupem na trůn navštívila řadu vykopávek a během své vlády nedokázala krotit své nadšení. Pravidelně vyjížděla na nová naleziště, navštěvovala odborné přednášky slavných archeologů a štědře finančně podporovala nové vykopávky i činnost muzeí.
Další velkou zálibou Markéty II. se stalo výtvarné umění. Tomu se věnuje nejen teoreticky; byť v tomto oboru nikdy neobdržela řádné vzdělání, dokázala se prosadit jako ilustrátorka i malířka.
„Maluji ráda,“ vyznala jednou skromně. „Vždy, když něco dokončím, připadá mi to božské. A když se na to podívám znovu, vidím, že ta genialita má svoje meze.“
Její genialita možná má své meze (a také množství neúnavných kritiků), i tak je ale dánská královna zároveň ceněnou současnou výtvarnicí. Odborníci zvlášť vyzdvihují její ilustrace k dánskému vydání díla J. R. R. Tolkiena (kterého obdivuje a miluje), vystavuje v řadě dánských i zahraničních galerií a aukční síně hlásí, že v poslední době její obrazy stouply na hodnotě.
Samostatnou kapitolou v umělecké tvorbě Markéty II. je móda. Královna dlouhodobě spolupracuje s baletem Dánského královského divadla, pro jehož inscenace navrhuje kostýmy. Podílela se i na filmovém zpracování několika klasických dánských pohádek, pro které navrhovala scénu i kostýmy. Je známá pro svůj vytříbený vkus v oblékání, ve kterém se elegance snoubí s extravagancí. Pro módu má cit, ráda si hraje s barvami a experimentuje: ve svých šatech propojuje nadšení vším dánským, posedlost historií a hravost umělce. Mnohokrát se objevila na veřejnosti v šatech, které sama navrhla - ikonickou se stala třeba výstřední žlutá pláštěnka s velkými květy, kterou nechala ušít z PVC ubrusu.
Královna Markéta ve své slavné pláštěnce (2010)
The Guardian roku 2013 uvedl její jméno na seznamu padesáti nejlépe oblékaných žen nad 50 let, v roce 2020 se v časopise Vogue objevil medailonek, ve kterém byla královna označena za „neopěvovanou hrdinku stylu“.
„Na módních přehlídkách předních světových značek zoufale chybí styl královny Markéty II.,“ psalo se tehdy ve Vogue.
Přísná matka Dánů
Markéta II. se po celou dobu své vlády důsledně snažila o aplikaci work life balance principů. Usilovala o to být jak dobrou panovnicí, tak i dobrou matkou a manželkou. V rodinném kruhu jí už od dětství nikdo neřekne jinak než „Daisy“. Když byly roku 2020 kvůli pandemii odloženy oslavy jejích 80. narozenin, její příbuzní z královských rodin napříč Evropou pro ni natáčeli videopřání, ve kterém gratulovali své „tetičce Daisy“ k životnímu jubileu. Během pandemie s velkým zápalem nabádala Dány, aby dodržovali vládní opatření a počínali si zodpovědně: ti pak o ní začali v legraci tvrdit, že je tou nejpřísnější matkou, jakou mohou mít.
Veřejným tajemstvím je, že dánská královna umí být až dětinsky tvrdohlavá. Životní elán a síla, se kterou dokáže prosazovat svoji vůli, jí byla dána do vínku: narodila se v těžkých časech, kdy Dánsko okupovali nacisté a kdy její otec a děd tvrdošíjně odmítali odejít do exilu a zanechat tak Dány napospas nepříteli. Zarputile odmítá používat moderní vymoženosti, jako je internet nebo mobilní telefon; prý je tak nadmíru spokojená a nic jí nechybí. Navzdory tomu, že má nalomené zdraví a v nedávné době absolvovala náročný lékařský zákrok, nehodlá se nadobro vzdát svých cigaret. Je celoživotní kuřačkou a v dobách své největší výdrže vykouřila dvě krabičky cigaret denně. S veřejností uzavřela už před lety nepsanou dohodu: na oficiálních příležitostech a mezi lidmi ze zásady nekouří, aby nebyla dánským dětem špatným příkladem.
Během silvestrovského projevu k národu v prosinci 2023 oznámila Markéta II. své rozhodnutí abdikovat ve prospěch svého staršího syna Frederika (dnes už krále Frederika X.). Stalo se tak 14. ledna 2024, v den 52. výročí jejího nástupu na trůn. Její vláda byla nejdelší v dánské historii, po smrti Alžběty II. se stala také nejdéle vládnoucím monarchou současnosti a zároveň jedinou ženou na evropském trůnu.
ZDROJE:
Cartner-Morley, Jess (29.3.2019)."The 50 best-dressed over-50s – in pictures". The Guardian. Čteno 14.1.2024
Morris, Chris (13.1.2012). „Denmark's Queen Margrethe marks 40 years“ . www.bbc.com. Čteno 14.1.2024
Madsen, Anders Christian (2.1.2024): „As Queen Margrethe Of Dennmark Announces Her Surprise Abdication, A Look Back At Her Eccentric Royal Style“. British Vogue. Čteno 14.1.2024
