„Díra slávy“ v jezeře Berryessa: technologický zázrak i smrtící past, která s vodou pozře i plavce

Podnebí ve Spojených státech je charakteristické svou rozmanitostí. Ve většině států federace panuje mírné klima s chladnými zimami a teplými léty, protože ale zasahuje do všech podnebných pásů, najdeme zde i extrémy v podobě subarktické Aljašky a vlhkých tropů na Hawaii. K nejrozmanitějším zemím patří pacifická Kalifornie se svým suchým a horkým jihem, srážkami a mlhou nasyceným severem a středomořským klimatem u pobřeží.

Po delším období sucha, které na nehostinný kalifornský sever přinesl konec roku 2024, přišlo na začátku letošního února osvěžení v podobě vydatných dešťů. Dlouho očekávané srážky měla na svědomí atmosférická řeka - meteorologický úkaz, při kterém se vodní páry nahromadí ve spodní části troposféry a vytvoří dlouhý a úzký pás podobný skutečné řece. Atmosférická řeka vzniká v oblastech s vysokou vlhkostí a táhne se jako had v délce i několik tisíc kilometrů. Objemy vody, které v ní v podobě kapiček a páry protékají, jsou obrovské - průměrná atmosférická řeka pojme 25 krát více vody, než kolik protéká řekou Mississippi. Tomu odpovídá i rozsah dešťů a sněhových přeháněk, kterými pustoší zemi pod sebou. Jako teď, kdy nejnovější atmosférická řeka nad Severní Amerikou vylila z koryta několik kalifornských řek, zvedla hladinu jezera Berryessa a poprvé za uplynulých šest let aktivovala proslulou „Díru slávy“ - unikátní technologický výdobytek, díky kterému se jezero Berryessa stalo vyhledávaným turistickým cílem.

Jezero Berryessa na vodní hrázi Monticello patří mezi největší vodní nádrže v Kalifornii. Leží v pohoří Vaca (okres Napa County) asi 130 kilometrů severně od San Francisca a v současné době slouží především jako zásobárna vody pro zemědělskou oblast v údolí Sacramenta. Jezero vzniklo v 50. letech 20. století přehrazením 137 kilometrů dlouhého potoku Putah Creek, technicky vzato jde proto o umělé jezero, které v našich končinách označujeme spíše jako přehradu.

Hráz jezera Berryessa tvoří monumentální betonový oblouk vysoký 93 a dlouhý 312 metrů. Poblíž hráze na jihovýchodní straně nádrže se uvnitř vodní hladiny nachází otevřený bezpečnostní přeliv se zvonovitým ústím o průměru 22 metrů, který je známý jako „Díra slávy“ (anglicky "The Glory Hole"). Přeliv je důležitým bezpečnostním prvkem každé přehrady a slouží jako pojistka proti přetečení hráze, kdykoliv hladina vody v nádrži vystoupá nad povolenou mez. Skrz přeliv se řízeně upuští přebytečná voda (obvykle přímo do koryta přehrazeného vodního toku), která se v nádrži hromadí zejména při přívalových deštích a povodních v okamžiku, kdy je přítok větší než odtok.

Zvonovitý typ přelivu patří mezi ty méně obvyklé. Stavitelé přehrady Monticello se k netradičnímu řešení, které ve své době působilo jako technologický zázrak, uchýlili z ryze praktických důvodů. Přehrada měla totiž vzniknout v úzkém kaňonu, ve kterém nebyl prostor pro klasický odtok v těle hráze, který by mohl vést vodu šikmým kanálem do údolí. Šachta zvonovité „Díry slávy“ proto vede kolmo dolů asi 61 metrů, než se stočí o 90 stupňů a pomocí složitého potrubního systému vžene vodu do potoka Putah Creek. Aby se odtok aktivoval, je třeba, aby hladina vystoupala do výšky 134 metrů, což se neděje tak často, jak by se mohlo na první pohled zdát. V posledních dvaceti letech došlo k jeho automatické aktivaci pouze třikrát - v roce 2017, 2019 a naposledy teď, 10. února 2025.

Efekt, který vzniká při aktivaci přelivu, je vizuálně velmi poutavý. Jezero v té chvíli vypadá, jako by v sobě mělo velkou černou díru, která do sebe vtahuje vodu podobným způsobem, jako když vytáhnete špunt z odtoku vany. Zrak přitahuje i pikantní název, který se vžil jako označení pro všechny přelivy tohoto typu. Pojem „The Glory Hole“, který je jindy spojován především se sexuální praktikou, v širším smyslu znamená průchod, skrz který vstupuje světlo.

Není divu, že aktivní přeliv až magicky přitahuje turisty. Není ale radno se v honbě za hezkým výhledem nebo podařeným snímkem vydat přímo na hladinu jezera - tím, že je přeliv zapuštěn přímo ve vodní ploše, je s jeho aktivací spojeno i vyšší bezpečnostní riziko. Aktivní přeliv totiž kromě vody vtahuje i vše, co je v ní, což z něj činí potenciální smrtící past. V dostatečné vzdálenosti od zvonovitého ústí jsou na hladině rozmístěny bóje jako výstraha pro plavce i plavidla. V roce 2019 došlo k nešťastnému incidentu, kdy se do nebezpečné blízkosti zvonu dostala mladá plavkyně. Tato nešťastnice utonula poté, co bylo její tělo doslova vcucnuto do vnitřního systému přelivu.

Hladina jezera Berryessa už loni vystoupala jen pár centimetrů pod povolenou mez, blížící se aktivitu hlásí i jiné zvonovité přelivy ve Spojených státech. Klimatologové poukazují na to, že vyšší frekvence, se kterou se v posledních letech přeliv aktivuje, jsou důkazem o nevítaných klimatických změnách, které kromě jiných částí Severní Ameriky postihly i Kalifornii.

ZDROJE:

Graff, Amy: „Days of Heavy Rain Turn California Lake Into a Quirky Tourist Spot“ (6.2.2025). The New York Times. Čteno 21.2.2025

Padilla, Cecilio: „Lake Berryessa's spillway fully active after Northern California atmospheric river“ (5.2.2025). CBS News. Čteno 21.2.2025

Swanson, Charles: „How Lake Berryessa’s ‚Glory Hole‘ works and how it got its name“ (28.3.2024). The Press Democrat. Čteno 21.2.2025

Toohey, Grace: „Northern California’s famed ‚Glory Hole‘ spillway is used for first time in years“ (10.2.2025). Los Angeles Times. Čteno 21.2.2025