Miroslava Stern: tajemná kráska z Moravy uhranula Hollywood. „Mexickou Marilyn“ zabilo zlomené srdce

O našem osudu často rozhoduje sled nepatrných náhod. Herečka Miroslava Šternová si svou první várku štěstí i neštěstí stačila vybrat ještě před narozením. Její matkou byla Miroslava Bečková, svobodná dcera prvorepublikového politika Bohuslava Bečky, která totožnost biologického otce svého nemanželského dítěte nikdy neprozradila. Neměla to zapotřebí: jen pár týdnů poté, co zjistila, že je těhotná, se o ni začal ucházet prominentní židovský lékař Leo Štern. Štern byl velkorysý člověk s otevřenou myslí a to, že jeho mladá přítelkyně čeká dítě jiného muže, mu nevadilo. Se svou Miroslavou se oženil ještě před porodem a dceru, která se narodila v únoru 1925, přijal za svou.

Otec Štern byl do malé Miroslavy celý zblázněný a i potom, co mu jeho žena porodila vlastního syna Iva, zůstala jeho oblíbeným dítětem. Když získal pozici vedoucího lékaře v Teplicích nad Bečvou, přestěhoval celou svou rodinu do Hranic na Moravě, kde jim jeho plat a postavení zajistilo klidný a pohodlný život maloměstské smetánky. Šternovi patřili v Hranicích mezi vážené občany a dětství zde se stalo suverénně nejšťastnějším obdobím Miroslavina života. Rodiče obě své děti milovali a věnovali jim velkou osobní péči - chodili s nimi na promenády, do divadel i na výlety do přírody. Malá Miroslava už od nejútlejšího věku projevovala známky uměleckého nadání, ve kterém ji rodiče všemožně podporovali. Spolu s bratrem vystupovala na recitačních soutěžích, tančila a zpívala po boku své pohybově zdatné matky a toužila se stát velkou herečkou. Možná by měla šanci uchytit se jako hvězda tuzemského filmového průmyslu, do jejích snů ale zasáhl rok 1939 a s ním německá okupace Československa.

Rodinná idyla se s příchodem okupantů zhroutila jako domeček z karet. Nejprve byl otec Štern kvůli svému židovskému původu propuštěn z lázní, poté mu zakázali vykonávat lékařskou profesi a nakonec, Teprve třináctiletá Miroslava se na reálném gymnáziu stávala terčem protižidovských posměšků, které přerůstaly v otevřené projevy nenávisti. Stejně jako jiné židovské studentky, i ona byla za útoky na svou osobu trestána kázeňskými postihy. Jak perzekuce sílily, ztratili Šternovi většinu svých občanských práv a byl jim zabaven téměř celý majetek. Rodičům Šternovým rychle došlo, že může být ještě hůř, když se z jejich okolí začali ztrácet jejich židovští známí. Namísto nové funkcionalistické vily, kterou pro rodinu stavěl architekt Karel Caivas, je měl čekat koncentrační tábor podobně jako některé z Miroslaviných spolužaček. Leo Štern prokázal velkou míru prozíravosti, když se na konci 30. let rozhodl využít pomoci svých vlivných přátel a i s celou rodinu emigroval.

Šternovi opustili Československo jako jedni z posledních s oficiálním povolením. Za svůj nový domov si zvolili Mexiko, do kterého se vydali tzv. východní cestou - vlakem přes Finsko, Moskvu, Vladivostok a Japonsko. Volba to byla šťastná - tamější levicová vláda vítala židovské uprchlíky s otevřenou náručí, fungovala zde početná československá komunita a Leo Štern si coby vážený kardiolog dokázal rychle najít dobrou práci. Patnáctiletá Miroslava se ocitla v úplně jiném světě a byla by si ho užívala plnými doušky, kdyby její matka náhle neonemocněla rakovinou. Zemřela v předvečer Štědrého dne 1945 a Miroslava se propadla do hluboké deprese. Ze smutku z matčiny smrti se nikdy úplně nevzpamatovala a úzkosti, kterými měla trpět po zbytek svého krátkého života, do velké míry souvisely s touto osudovou ztrátou.

Aby zdrcenou dceru rozptýlil, poslal Leo Štern Miroslavu na internátní školu do New Yorku, kde měla studovat architekturu a design. Hlučné a živé americké město ale sotva dospělé dívce z Moravy dvakrát neprospělo. Studium ji nebavilo, mezi vrstevníky nezapadla a trpěla odloučením od otce a bratra. Její melancholické stavy se ještě prohloubily, když se vášnivě zamilovala do amerického vojáka, který během jejich milostného románku padl na frontě. Když se doslechla o smrti své první lásky, pokusila se o sebevraždu. Otec nechal Miroslavu narychlo přivést zpátky do Mexika a zaplatil jí herecké kurzy u populárního japonského herce Sekiho Sana, po kterých velmi toužila. Poté, co v hlavním městě vyhrála tamější soutěž krásy, se o půvabnou mladou cizinku začali zajímat filmoví režiséři. Podařilo se jí uhranout nejen mexickou scénu, ale také filmová studia v Hollywoodu, a během roku 1947 už se pod jménem Miroslava Stern objevila ve čtyřech mexických a jednom hollywoodském snímku (v Dobrodružstvích Casanovy oscarového režiséra Roberta Galvadona). V následujících deseti letech natočila více než 30 celovečerních filmů.

V druhé polovině 40. let prožívala mexická kinematografie svou zlatou éru. Miroslava do ní vnesla něco, po čem zdejší filmaři zoufale prahli - exotiku, která vábila, aniž by provokovala, a svůdnost, která nebyla frivolní. Její vzhled byl velmi netypický a do značné míry přispěl k jejímu fenomenálnímu úspěchu: vedle živelných a výrazných Mexičanek vynikala mladinká Češka nevinnou tváří s jemnými, měkkými rysy a alabastrově bílou pokožkou. Zpoza dlouhých řas házela ne okatě vyzývavé, nýbrž rafinovaně tajemné pohledy, a pěstěné lokny zlatavých vlasů jí vysloužily přezdívku „mexická (někdy také česká) Marilyn“. Od její slavné herecké kolegyně ji dělil jen rok, kromě typického vzhledu obě ženy pojil také raketový start kariéry a extrémní zájem médií o jejich osobu. Miroslava se objevovala na titulních stranách zahraničních časopisů (včetně obálky prestižního magazínu Life) a ovace nebraly konce - byť mnozí kritici oprávněně upozorňovali na to, že ve filmech často Miroslava nepředvádí víc, než svoji krásnou tvář. V době své největší slávy byla tak populární osobností, že po ní mexické matky pojmenovávaly své nově narozené dcery.

V osobním životě se Miroslavě dařilo o poznání méně. Sérii bouřlivých románků zakončila tím, že se v roce 1946 vdala za herce Jesúse Goméze Obregóna, se kterým se seznámila na hereckém kurzu a u kterého hledala útěchu po tragické smrti matky. Obregón byl bohatý synek z bigotně věřící mexické rodiny a Miroslava až příliš pozdě zjistila, že sňatkem s ní se její vyvolený pokusil před rodiči utajit svou homosexuální orientaci. Rozvedli se ještě toho roku. O rok později s nelibostí přihlížela tomu, jak její otec vstupuje do nového manželství se svou mladou sekretářkou, a nepřestávala snít o tom, že i ona jednou stane před oltářem po boku muže svého života. V žádné ze svých mnoha romancí ale nenacházela víc, než krátké rozptýlení. V roce 1954 zahořela láskou naposledy, tentokrát ke slavnému toreadorovi Luisi Miguelovi Domínguínovi, kterého neváhala pronásledovat až na festival v Benátkách. Navzdory slibům, kterými ji zahrnul, se ale Domínguín v roce 1955 oženil s italskou herečkou Luciou Bosé a Miroslava se zhroutila.

Kariéra Miroslavy Stern dosáhla vrcholu v roce 1954, kdy ji proslulý španělský režisér Luise Buñuela obsadil do hlavní role filmu Zločinný život Archibalda de la Cruz. V průběhu natáčení se potýkala s těžkými depresemi a užívala hromadu léků. Její kolegové později vzpomínali, že ze zkušební projekce Buñuelova filmu odešla při scéně, ve které se vosková podobizna hlavní hrdinky rozpouští v plamenech. Poznamenala k tomu, že cítí, že podobně brzy skončí i ona sama. Krátce před premiérou, dne 9. března 1955, ji její služebná našla v jejím bytě v Mexiko City bez známek života. Její tělo spočívalo na divanu, v ruce svírala fotografii nevěrného Domíniguína a vedle ní ležely dopisy na rozloučenou.

„Tati, promiň mi, už nemůžu dál,“ psala v dopise otci Leovi. Přivolaný lékař mohl už jen konstatovat smrt. Pitva prokázala, že se otrávila barbituráty - zvolila stejný způsob sebevraždy, jako Marilyn Monroe, po které získala svou nejznámější přezdívku. Urnu s popelem své dcery vyzvedl Leo Štern a pohřbil ji na neznámém místě.

Kult Miroslavy Stern přežívá v Mexiku dodnes. Její tragický odchod zájem o její osobu jen znásobil.

ZDROJE:

Holubec, Jiří: „Říkali ji Mexická Marilyn. Česká herečka skončila život z nešťastné lásky. Její jméno nese metalová kapela“ (28.8.2023). Reflex.cz. Čteno 27.10.2025

Hora, Josef: „Česká Marilyn utekla před nacisty do Mexika, zabila ji nešťastná láska“ (27.1.2020). iDnes.cz. Čteno 26.10.2025

Škoda, Stanislav: „POHNUTÉ OSUDY: Česká Marilyn Miroslava Sternová se předávkovala: ‚Tati promiň mi‘“ (2.10.2015). lidovky.cz. Čteno 26.10.2025

„Mexické matky pojmenovávaly své dcery po krásné herečce z Prahy, vnučce ministra financí Miroslavě“. nasregion.cz. Čteno 26.10.2025