Dobrodruzi pátrají po posledním dinosaurovi. Dodnes prý žije v Africe

V 19. století se evropskými kuloáry rozšířily zvěsti o podivných tvorech, kteří okupují řeky ve střední Africe a svým zjevem až podezřele připomínají dinosaury. Tyto zprávy se ne náhodně objevily v době, kdy laickou i odbornou veřejnost uchvátily nálezy prvních velkých fosilií, zachovalých zbytků organismů s odhadovaným stářím i mnoha milionů let. Mezi všemi objevy vyčnívaly zkameněliny těl dosud neznámých živočichů - anatomicky zvláštních plazů, pro které vědecká obec brzy zavedla souhrnné pojmenování „dinosauři“.

Pátrání po stopách dávno vyhynulých dinosaurů zaměstnávalo v průběhu 19. století biology i horlivé laiky všeho druhu, ne každý byl ale z výsledků nového vědeckého bádání nadšený. Rozmach evolucionismu a jeho postupné přijímání vědeckou obcí coby hodnověrné teorie o vývoji světa znamenal ohrožení pro dosavadní světonázory, zejména pro kreacionismus, náboženskou teorii o Bohu - stvořiteli, který z ničeho stvořil vše. Nálezy kosterních pozůstatků vyhynulých plazů jednoznačně podporovaly tvrzení evolucionistů a příznivcům kreacionismu nedaly spát. Pokud se živočichové v průběhu věků vyvíjí, pak to znamená, že jejich stvoření není dokonalé, tedy dokonalý není ani Bůh; pokud by ale někde na světě dosud existoval příslušník nepřerušené linie původních dinosaurů, byl by to pro kreacionisty nezvratný důkaz o tom, že stvoření je neměnné a evoluční teorie se mýlí.

Možná by se historky o africkém dinosaurovi nerozšířily tak snadno, kdyby nebyl člověk od přírody tak zoufale domýšlivý. V nejintenzivnějších obdobích „dinománie“ až příliš mnoho lidí věřilo, že Afrika je oproti Evropě a Severní Americe ve vývoji pozadu. Považovali africké kultury i domorodce v nich za veskrze primitivní a tvrdili, že se celý kontinent od dob, kdy světu vládli dinosauři, zase o tolik nezměnil. Pro mnoho moderních lidí ze Západu byla myšlenka, že na africkém kontinentě dosud žije některý z dinosaurů, zcela přijatelná. Není proto divu, že někteří evropští myslitelné znovu využili pověstí vzdálených kultur, o kterých svrchovaně přemýšleli jako o primitivních, aby našli oporu pro svoje vlastní hypotézy o světě. Aby podpořili hlavní myšlenky kreacionismu, vydali se mnozí z nich do Afriky, kde rozjeli zuřivé pátrání po posledním africkém dinosaurovi, živoucím důkazu Boží stvořitelské síly.

Africký dinosaurus se neobjevil jen tak z ničeho nic. Ve vyprávěních domorodců existoval dávno předtím, než ho evropští průzkumníci vynesli do světa. Obyvatelé severní části Konga mu říkají „mokele-mbembe“ - v lingálštině, jejich původním jazyce, to znamená „ten, který zastavuje tok řeky“. Podobně jako spousta dalších zvířat, jejichž původ a existence je opředena záhadami (tzv. "kryptidi"), i mokele-mbembe je pro místní obyvatele zdrojem velkých úzkostí a obav.

Bájný tvor má mít hladké, hnědošedé tělo velké jako slon, neúměrně dlouhý, pružný krk a hlavu ne nepodobnou hlavě hada zakončenou jediným rohem nebo zubem. Vysoký je prý až dvanáct metrů a pohybuje se většinou ve vodních tocích, jejichž hlubiny opouští jen zřídka. Vzhledem nápadně připomíná sauropoda, dinosaura z období jury, od něhož také kryptozoologové odvozují jeho původ. Přestože jde o výhradního býložravce, v ničem nepřipomíná mírumilovné obry z dětských knih: ve skutečnosti se má jednat o zákeřného netvora, který číhá na březích řek, útočí na proplouvající lodi a jejich posádky okamžitě zabíjí z čisté krvelačnosti, aniž by přitom z těla svých obětí pozřel jediné sousto. I ti, kdo nevěří v jeho pachtění po lidské krvi, se před ním mají na pozoru - mokele-mbembe má ve zvláštní oblibě plašení ryb z dosahu rybářských lodí, čímž vystavuje vesnice žijící z úlovků riziku hladomoru. Po náhodném požití jeho masa navíc prý konzumenta stihne brzká smrt - ať už vinou otravy, nebo smrt „přirozená“, jejíž příčinu se nikdy nepodaří objasnit.

Odborná veřejnost je vůči honu na údajného posledního přeživšího dinosaura značně skeptická. Nejen, že nebyl dosud předložen jediný validní důkaz o samotné jeho existenci, ale tvrzení, že jde o přímého pokračovate rodu jurských sauropodů, který jako zázrakem přežil vyhynutí všech ostatních dinosaurů, se zdá být ve světle moderních vědeckých poznatků jednoduše směšné. Populace, která by zvládla tak dlouho udržet svou linii potomstva, by dnes musela čítat minimálně několik tisíc jedinců, ani ti největší nadšenci přitom nedokázali ukázat na více než jeden domnělý kus tajemného ještěra.

„Pátrání po mokele-mbembe je součástí úsilí kreacionistů svrhnout evoluční teorii a výsledky vědeckého zkoumání všemi možnými prostředky,“ tvrdí významný americký paleontolog Donald Prothero. Dodává, že mezi těmi, kdo ho hledají, není ani jediný skutečný vědec, ale jde v drtivé většině o laiky a lovce senzací z řad nejhorlivějších vyznavačů kreacionismu.

Většina odborníků se domnívá, že mýtus o mokele-mbembe se zrodil z dávného pozorování dnes už vyhynulého nosorožce černého. Nosorožec černý býval poddruhem kriticky ohroženého nosorožce dvourohého, jehož populaci se kdysi v lokalitě dařilo a kterého se modernímu člověku povedlo úspěšně vymýtit. Další z možných vysvětlení říká, že pozorovaný tvor byl jiný velký savec s potenciálem „zastavit tok řeky“, např. slon nebo hroch. Ten mohl mocným ponorem zvlnit hladinu řeky do té míry, že hra světla a oslepujících odrazů zmátla pozorovatele a ti pak snadno podlehli iluzi tohoto optického klamu. Není náhoda, že jediné existující foto nebo videodůkazy o existenci mokele-mbembe přinesli ti, kteří si zoufale přáli v něj věřit.

Jedná se o obdobný jev jako v případě slavné příšery z jezera Lochness. I lochnesskou příšeru se svého času podařilo vyfotografovat; její mlhavá silueta zachycená na dnes už ikonické fotografii ale nejspíš není nic jiného, než jen velmi pozoruhodný úhoř. Nejinak je tomu u mokele-mbembe - s pravděpodobností hraničící s jistotou africké vody posledního přeživšího dinosaura na Zemi neukrývají. Zdá se ale, že nedostatek důkazů o jeho existenci v ničem nebrání dobrodruhům a kryptovědcům po něm dodnes usilovně pátrat.

ZDROJE:

Radford, Benjamin. „Mokele-Mbembe: The Search for a Living Dinosaur“. livescience.com. Future US Inc. Čteno 28.3.2024

„The hunt for Mokele-mbembe: Congo's Loch Ness Monster“ (28.12.2024). BBC News. Čteno 28.3.2024

Funnell, Rachael: „Mokele-Mbembe: The „Living Dinosaurs“ People Thought Lived In The Congo“ (3.8.2023). iflscience.com (online). Čteno 30.3.2024