Článek
Mnozí z nás už zaregistrovali, že kardinál Dominik Duka vede prostřednictvím svého mediálního poradce Romualda Štěpána Roba zákopovou válku na sociálních sítích. Hlava české konzervativně katolické scény vystupuje v roli internetového influencera a jako takový si rád dovoluje různá silná, emotivní až lehce bizarní prohlášení k aktuálním společenským tématům.
Jako každého konzervativního katolíka, i Dominika Duku trápí pomyšlení, že by mohlo dojít k uzákonění manželství i pro stejnopohlavní páry, a značná část jeho příspěvků i sdílení se týká právě tohoto. Není to tak dávno, co přirovnal vypsání petice proti Alianci pro rodinu k vraždě Milady Horákové a sebe samotného k oběti novodobého totalitního režimu. Před pár dny se do kritiky pustil znovu, online i offline.
Je hrozné utrpení těch kdo jsou vydáni vojenské agresi. Ale nejohroženější na světě není ukrajinský voják, ale dítě,...
Posted by Dominik Duka on Wednesday, September 6, 2023
„Nejohroženější na světě není ukrajinský voják, ale dítě, které nemá oporu v matce a otci,“ říká Duka. „Židé a křesťané jsou opět jako za nacismu a komunismu pod tlakem, protože hájí manželství muže a ženy.“
Pokud vím, Dominik Duka se nikdy neúčastnil přímého boje. Chápu, že je mistrem zveličování a emotivních hyperbol, ale jsou výroky, které bych od někoho, kdo byl svého času skutečně perzekuovaný totalitním režimem, ani v nejmenším nečekala.
Ale i ten, kdo nikdy nebyl na frontě, si asi umí představit, co se tam tak zhruba odehrává. Strach o vlastní život, strach o život rodiny, dětí, strach o osud národa. Bomby, rakety, miny, šrapnely, výbuchy, bída a zmar. Špína, smrad a samota. A v případě ukrajinského vojáka také nepřítel, který se neštítí páchat podobné bestiality, jako je bombardování nemocnic, okrádání mrtvol a znásilňování batolat. Tomu všemu čelí ukrajinský voják, který je podle kardinála Duky v menším ohrožení, než jsou naše děti.
Naše děti jsou totiž přesně těmi dětmi, o kterých Dominik Duka hovoří a tak nemoudře je přirovnává k vojákovi na frontě. Naše děti mají dvě mámy. Naše děti se probouzí den co den po našem boku a s úsměvem nás volají k sobě, aby se přitulily, pomazlily, utěšily. Naše děti mají dva rodiče, kteří každý den pečují o jejich blaho, sytí je a chrání před nebezpečím světa. Možná je to pro pana Duku málo, protože jeden z těch rodičů má genitálie tvarované jinak, než by si představoval, ale každopádně pro naše děti je to všechno, co potřebují a chtějí. Pro naše děti jsme zdrojem lásky a bezpečí, přesným opakem toho, čím je pro vojáka bomba nad hlavou. Rodiče našich dětí jsou sice nedokonalí jako všichni rodiče, ale jako většina rodičů jsou to také rodiče milující, kteří by pro ně podstoupili všechna příkoří světa. Uvidíme za pár let, na co všechno si budou naše děti stěžovat, ale tím se taky od ostatních dětí příliš neliší.
Nevím, jestli si pan Duka uvědomuje, že naše děti jsou živé děti z masa a kostí, žádná mrtvá politická konstanta, kterou se může tasit na Facebooku a získat tak v konzervativních kruzích nějaké bonusové body na popularitě. Naše děti si zatím žijí svoje obyčejné dětské životy a neví, co o nich Dominik Duka říká na sociálních sítích. Ale jednou se to dozví. A nás nejspíš čeká moře vysvětlování, proč ten pán přirovnává jejich šťastné dětské životy k utrpení vojáka na frontě.
Ukrajinský voják totiž nemá nic z toho, co mají naše děti. A je skoro absurdní, že to vůbec je třeba takhle polopatě vysvětlovat. Ukrajinský voják brání sebe a svůj lid před agresorem, který ohrožuje jeho rodinu a jeho domov. Z určitého úhlu pohledu ale možná je něco pravdy na tom, že naše děti jsou tak trochu jako ten ukrajinský voják.
Akorát, že tím, kdo teď ohrožuje jejich rodinu a domov, jste, pane Duko, vy.
