Článek
V digitálním světě pod taktovkou umělé inteligence je čím dál tím těžší rozlišit, co z toho, co vidíme na obrazovce před sebou, je skutečné, a co ne. U fotografií přírodních divů, které nás nikdy nepřestanou překvapovat svou rozmanitostí, je takové zkoumání ještě složitější. Na internetu najdeme celou řadu vizuálně zajímavých snímků, z nichž nejeden byl později odhalen jako čirá fikce, příroda sama přitom na dechberoucí záběry rozhodně není skoupá. Fotografie termálního pramene Grand Prismatic Spring patří k těm, u kterých byste na první pohled nejspíš zaváhali: v monumentální vodní ploše se totiž lámou barvy duhy tak ohromujícím způsobem, že její hladina připomíná žhnoucí pestrobarevné oko.
Velký hranol
Termální pramen Grand Prismatic Spring se nachází v geotermální oblasti národního parku Yellowstone v americkém státě Wyoming. Při průměru 110 metrů dosahuje hloubky asi 50 metrů, což z něj činí největší horký pramen ve Spojených státech a třetí největší svého druhu na světě. Co do velikosti ho předstihly pouze prameny Frying Pane Lake na Novém Zélandu a Boiling Lake na Dominice, po vizuální stránce se ale tomu yellowstoneskému nemůže rovnat ani jeden z nich. Grand Prismatic Spring byl poprvé popsán roku 1871 týmem vědců, kteří pod vedením geologa Ferdinanda Haydena a z pověření federální vlády Spojených států prozkoumávali severozápadní cíp Wyomingu - konkrétně tu část, která se později měla stát národním parkem Yellowstone. Protože jeho barvy odpovídají většině barev pozorovaných v duhovém rozptylu bílého světla v optickém hranolu (červená, oranžová, žlutá, zelená a modrá), dali výzkumníci nově objevenému prameni přívlastek Grand Prismatic - doslova „Velký hranol“.
„Nic, co kdy bylo vytvořeno lidským uměním, se nemohlo rovnat zvláštní živosti a jemnosti barev těchto pozoruhodných hranolových pramenů,“ poznamenal si do deníku Ferdinand Hayden. „Život se stává požehnáním a výsadou poté, co člověk viděl a na vlastní kůži pocítil tuto podobu rozmanité přírody.“
Není pochyb, že Haydena jeho objev uchvátil, ve své době ale ještě nebyl s to popsat příčinu jeho neobvyklého zbarvení. Na objasnění této záhady si nadšení obdivovatelé přírodních krás museli počkat ještě celé století.
Všechny barvy duhy
Termální prameny vznikají v místech, kde podzemní voda o vysoké teplotě vystoupí prasklinami na zemském povrchu. Podzemní voda je zahřívána buď mělkými tělesy magmatu (roztavené horniny) nebo tím, že skrz zlomy cirkuluje do horkých hornin hluboko v zemské kůře. Na rozdíl od gejzírů, u jejichž povrchu se nachází četné překážky, voda z horkých pramenů netryská, ale vyvěrá v nepřetržitém cyklu stoupajícího, klesajícího, ochlazujícího a zase zahřívajícího se toku. V Grand Prismatic Spring tento cyklus probíhá v prstencích odlišných teplot, které se soustřeďují kolem jednoho středu. Ze společného středu vybublává velmi horká voda, která se rozléváním po celé ploše pramene postupně ochlazuje. V tomto zdánlivě jednoduchém principu ochlazování, ve kterém každý z prstenců drží vodu o odlišné teplotě, se ukrývá základní předpoklad pro vznik duhového efektu. Voda uprostřed pramene dosahuje teploty až 87 °C, což je hodnota příliš vysoká na to, aby se v ní udržela při životě většina organismů. Protože uprostřed pramene nežije téměř nic, voda působí extrémně čistě a vytváří iluzi tmavě modré barvy (díky rozptylu modrých vlnových délek - ze stejného důvodu, proč se jezera a oceány zdají být pohledem zdálky modré). Každý z jednotlivých vodních prstenců v sobě díky odlišné teplotě udržuje odlišné prostředí, které obývá jiný typ bakterií. A jsou to právě tyto bakterie, které dodávají prameni jeho prizmatický vzhled a propůjčily mu pověst ekologického zázraku.
V prvním prstenci okolo temně modrého středu, který je zbarvený do zelena, přežívají sinice synechococcus odolné i vůči vysokým teplotám. Sinice jsou bakterie, které získávají energii nutnou k přežití fotosyntézou, barva tohoto prstence proto přechází od jasně zelené po nazelenale žlutou v závislosti na množství slunečního svitu a stínu. Tyto sinice prostupují i do dalšího, oranžového prstence, kde už se mísí i s jinými organismy - např. bakteriemi z kmene chloroflexi, které energii vyrábějí různými typy chlorofylů a karotenoidů, což vodě propůjčuje načervenalý až oranžový odstín. Poslední, od středu nejvzdálenější a nejchladnější prstenec je domovem nejrozmanitější komunity bakterií. Převaha karotenoidů a jejich rozmanitost způsobuje, že nejchladnější prstenec má ostrou červeno-hnědou barvu.
Červený prstenec je nejchladnější a nejvzdálenější od středu
Nebezpečí, které turisté podceňují
Působivá hra teplot a bakteriálních kolonií dělá z Grand Prismatic Spring jedno z nejnavštěvovanějších míst v celém parku Yellowstone. Kolem systému pramenů a gejzírů v okolí „Velkého hranolu“ vede visutý dřevěný chodník, který návštěvníkům slibuje dechberoucí výhledy. Někteří z turistů však nestojí pouze o fotogenický záběr a pokouší se zažít horké prameny na vlastní kůži - a to navzdory striktnímu zákazu, který se vztahuje na všechny prameny ve zdejší geotermální oblasti. Správa národního parku všechny příchozí důrazně upozorňuje, že i pouhá chůze po okraji pramenů představuje bezpečnostní riziko, protože půda v jejich okolí je křehká a má sklon se propadat. Pád do vody o takové teplotě, ze které navíc uniká velké množství páry, přitom může skončit těžkými popáleninami i smrtí. Přesto se každoročně najde dostatek svéhlavců, kteří se rozhodnou tuto hříčku přírody trochu poškádlit a sestoupí z turistického chodníku na okraj pramene. Pokoušejí se dotýkat jeho hladiny, máčet si nohy, a dokonce si v něm i zaplavat. Správa parku uvádí, že termální prameny mají na svědomí nejvíce zmrzačení a úmrtí ze všech přírodních jevů, které Yellowstone nabízí.
„Lidé si zvykli na letoviska s přírodními prameny, kde se mohou ponořit až po hlavu do bazénů s horkou vodou,“ říká Andrew Miller, výzkumný pracovník z univerzity ve Wyomingu, v rozhovoru pro magazín Green Matters. „Nechápou, že teploty v těchto destinacích jsou drasticky nižší než ty, které se nacházejí v Yellowstonu.“
Vynalézavost turistů při překonání zákazu, podle kterého se nesmí termálního pramene ani dotknout, může někdy svou bizarností vyloudit úsměv na tváři. V roce 2020 byli tři mladí muži zadrženi a doživotně vykázáni z parku poté, co se pokusili si v „Velkém hranolu“ uvařit celá kuřata. Protože je řeč o Spojených státech, zákaz vaření ve vodě v prameni se poté výslovně objevil v interních předpisech parku. Nejde přitom jen o bezpečí turistů: každý nešetrný zásah do ekosystému termálních pramenů může narušit jeho křehkou rovnováhu a způsobit, že z duhového zázraku parku Yellowstone nezbyde zakrátko vůbec nic.
Grand Prismatic Spring s turistickou stezkou
ZDROJE:
Felton, Ryan: „Man's body ‚dissolved‘ by Yellowstone hot spring after seeking place to swim“ (18.11.2016). The Guardian. Čteno 17.3.2025
Geiling, Natasha: „The Science Behind Yellowstone’s Rainbow Hot Spring“ (12.5.2016). Smithsonian Magazine. Čteno 17.3.2025
Piazza, Bianca: „Can You Swim in Yellowstone National Park's Grand Prismatic Spring? An Expert Weighs In (Exclusive)“ (29.8.2023). greenmatters.com. Čteno 17.3.2025
"VII. „The Fire Hole": Era of the American Fur Company, 1833-1840“ (12.3.2005) cr.nps.gov. Čteno 17.3.2025
