Článek
Byl to jeden z nejdojemnějších a zároveň nejinspirativnějších příběhů, který vzešel z tragédie 11. září 2001.
Tehdy osmadvacetiletá Tania Head se v osudný den nacházela v 78. patře Jižní věže Světového obchodního centra, přesně v místě, do kterého v 9:03 narazilo druhé unesené letadlo. Prodírala se plameny a kouřem, plazila se po hořící podlaze a před očima se jí míhaly ty nejhrůznější výjevy, jaké si lze představit. Viděla, jak lidi kolem ní spaluje oheň, slyšela jejich zoufalé naříkání a cítila, jak je vzduch všude kolem nasáklý nasládlým pachem letadlového paliva. Jakýsi muž, který umíral pod jejíma nohama, jí předal snubní prsten, aby ho doručila jeho vdově. Taniu nakonec z budovy těsně před zhroucením vyvedl Welles Crowther, slavný „Muž s červeným šátkem“, který před svou vlastní smrtí kromě ní zachránil ještě nejméně sedmnáct dalších přeživších. O šest dní později se Tania probudila na lůžku v popáleninovém centru, jen aby zjistila, že její partner David zahynul v Severní věži.
Srdcervoucí příběh nezůstal bez odezvy a Tania se záhy stala tváří a mluvčí všech 20 tisíců přeživších obětí 11. září. Pořádali s ní rozhovory, zvali ji do televizních pořadů i na přednášky na univerzitních konferencích. Stala se hlavou svépomocné skupiny s názvem World Trade Center Survivors' Network (Síť přeživších Světového obchodního centra) a v roce 2005 byla vybrána, aby vedla prohlídky návštěvnickým centrem Tribute WTC, které vzniklo jako dočasné pietní místo ještě před vybudováním dnešního muzea 9/11. Tam byla vyfotografována, jak kráčí po boku newyorského starosty Michaela Bloomberga, bývalého starosty Rudyho Giulianiho a bývalého guvernéra George Patakina. Ta fotografie obletěla svět: nenápadná, skromná Tania v bleděmodrém sáčku a s pokorně složenýma rukama vypráví svůj příběh, zatímco multimilardář Bloomberg pohnutě hledí do středu Ground Zero.
Byla jsem v té věži. Jsem přeživší. A teď vám o tom povím.
Příběh jejího zázračného přežití si přímo na místo přišly poslechnout tisíce lidí. Tania ho velmi ochotně vyprávěla politikům, médiím i turistům.
Byl tady ale jeden zásadní problém. Nic z toho, co jim říkala, se nikdy nestalo.
Přeživší byly mezi oběťmi opomíjenou skupinou
Její pravé jméno ani není Tania. Ve skutečnosti se jmenuje Alicia Esteve Head a pochází z prominentní rodiny španělského podnikatele Francisca Esteve. Francisco je dnes ve své zemi známý hlavně účastí na finančním skandálu z počátku 90. let, za kterou byl následně spolu se svým synem Franciscem Javierem odsouzen k několikaletému trestu odnětí svobody. Zatímco otec se synem vězeli za mřížemi, pro mladou Alicii a její matku nastaly venku krušné časy. Jejich jméno bylo veřejně vláčeno bahnem, širší rodina s nimi přerušila styky a ony skončily zrazené, samy a prakticky na mizině. Navzdory finanční tísni Alicia zvládla vystudovat na univerzitě v Barceloně a našla si práci v hotelové společnosti Hotel de la Villa Olímpica S.A. Poté dva roky pracovala jako sekretářka a v roce 2001 se zapsala do magisterského programu na soukromé univerzitě ESADE. Zde také veškeré dohledatelné doklady o jejím původu, vzdělání a pracovních zkušenostech končí. Její pozdější tvrzení, že získala titul na Harvardu a Stanfordově univerzitě, jsou s největší pravděpodobností součástí jejího masivního spletence lží.
Dnes už nade vší pochybnost víme, že v okamžiku, kdy let United Airlines 175 narazil do Jižní věže Světového obchodního centra, Tania na místě nebyla. Do Spojených států se poprvé vydala až v roce 2003 na pozvání muže jménem Garry Bogacz, jednoho ze zakladatelů World Trade Center Survivors' Network, který zjistil, že žena vystupující pod jménem Tania Head založila online podpůrnou skupinu pro přeživší 11. září. Alicia tehdy poprvé veřejně použila své alterego: stejně jako Bogacz si uvědomovala, že přeživší oběti teroristického útoku jsou opomíjenou skupinou - většina veřejné podpory tehdy směřovala rodinám zemřelých obětí a zasahujícím v první linii. Po několika měsících korespondence Alicia svou online skupinu sloučila s Bogaczovou a naplno rozpracovala scénář k velkofilmu svého života. Alicii nechala v Barceloně a do Ameriky přijela už jako Tania.
Na to, čeho jsem tam byla svědkem, nikdy nezapomenu. Bylo tam mnoho smrti a zkázy, ale viděla jsem také naději
Odhalení přineslo bolest, pro někoho ale Tania ikonou zůstala
Není divu, že se její příběh stal senzací. Pokud by Alicia říkala pravdu, byla by jednou z pouhých 19 obětí, které se v době útoku nacházely mezi 77. - 85. patrem budovy. V jejím vyprávění se sice objevovaly detaily, které neseděly, v atmosféře všeobecného smutku a dojetí ale nebyla příležitost je zkoumat. Alicia byla navíc velice uvěřitelná. Vystupovala skromně, neokázale, bez pompy. Nikdy nepůsobila dojmem, že by na sebe chtěla strhnout pozornost, a když se jí nějaké dostalo, využívala jí k získání podpory pro skutečné přeživší.
Nebyl důvod pochybovat o jejím příběhu. Chovala se, jako by to celé prožila. Měla těžce zraněnou ruku, která vypadala jako popálená, a její příběh byl velmi, velmi realistický.
K odhalení Alicie nakonec přispěla sama Síť přeživších. Když v roce 2007 hledala redakce deníku The New York Times inspirativní osobnost, kterou by mohla použít do vydání k 6. výročí útoku, několik členů doporučilo právě svoji prezidentku Taniu. V Times příběh rutinním způsobem prověřovali a při této rutině narazili na vážné trhliny. Žádná z institucí, ze kterých měla Tania získat titul, ji nevedla v seznamech absolventů. Zástupci firmy Merrill Lynch, v jejíž kanceláři se měla Tania nacházet v době útoku, o své údajné zaměstnankyni nikdy neslyšeli - a společnost v té době ani neměla v Jižní věži kanceláře. Rodina muže přezdívaného „Big Dave“, se kterým měla být Tania zasnoubená, o ní nikdy neslyšela, v jejím vyprávění se navíc několikrát ze snoubence stal manžel. Klíčovým důkazem pak bylo svědectví několik studentů, kteří potvrdili, že Alicia se jen několik dní po útoku objevila na přednáškách v Barceloně. O jizvě na ruce, kterou po 11. září vydávala za popáleninu, jim předtím tvrdila, že pochází z autonehody nebo z nehody na koni. Na šťouravé otázky novinářů Alicia zareagovala způsobem, který byl v té chvíli roven přiznání viny. Zrušila všechny plánované meetingy a zabarikádovala se ve svém bytě. Usvědčující článek v The New York Times vyšel 27. září 2007. Do týdne byla Tania odvolána ze všech svých funkcí.
Po jejím odhalení došlo k zajímavému jevu. Lidem kolem sebe Tania svými báchorkami způsobila nesmírnou bolest. Většina jejích přátel a obdivovatelů se pochopitelně cítila zrazena, zároveň ale přiznávali, že pro přeživší i tak vykonala mnoho dobrého. Někteří z členů svépomocné skupiny Tanie dodnes připisují zásluhy na svém uzdravení, jiní otevřeně říkají, že i přes tuto skutečnost pro ně nepřestala být ikonou. Pro některé z obětí zůstává její příběh úžasný, i když je to od začátku až do konce lež.
Přeživší stále říkají, že velká část jejich uzdravení přišla díky pomoci Tanii a díky tomu, že jim pomohla vydobýt uznání. Potřebovali potvrdit, že na nich záleží, a nikdo jim kromě ní jim ho nedokázal zajistit.
Mnoho lidí spekulovalo o jejím motivu. Nabízí se vidina finančního obohacení, Alicia ale za své aktivity nikdy od nikoho neinkasovala žádné peníze. Její pozice ve všech organizacích pro přeživší byly dobrovolné a nenáležela za ně žádná odměna. Ve skutečnosti to byla ona, kdo ze svých vlastních financí dotoval činnost svépomocné skupiny. Psychologové, kteří se snažili analyzovat její osobnost, se rádi vraceli k tomu vypjatému období Aliciina života, kdy s matkou pykala za hříchy svého otce a bratra. Nastal právě tehdy ten zlomový okamžik, kdy se rozhodla vytvořit si pro sebe úplně jinou identitu? Pokusila se vymazat minulost plnou hanby tím, že si pro svůj život vymyslela scénář se sebou samotnou v roli dokonalé oběti? To nejspíš neví ani ona sama. Dokumentarista Angelo Guglielmo, který se s Taniou spřátelil během natáčení retrospektivního pořadu o přeživších, je dnes zároveň spoluautorem knihy o jejím odhalení. Ještě předtím, než Žena, která tam nebyla: Pravdivý příběh neuvěřitelného klamu spatřila světlo světa, Alicii navštívil, aby mohla poskytnout své vlastní vysvětlení. Dosud se ho nedočkal.
ZDROJE:
Bonilla, Lara: Madrid newspaper reveals more details about Alicia Esteve Head (1.10.2007). La Vanguardia. Čteno 10.9.2026
Kim, Jean: I was a psychiatrist in post-9/11 New York. Patients lied all the time about that day (16.8.2014). sbs.com. Čteno 11.9.2026
Martínez, Hector: The fake 9/11 survivor: The Barcelona woman behind a lie that captivated America (27.8.2026). english.elpais.com. Čteno 10.9.2026
The Amazing, Untrue Story Of A Sept. 11 Survivor (26.3.2012). npr.org. Čteno 10.9.2026
