Hlavní obsah
Lidé a společnost

Hitlerovi příbuzní nechávají rod vymřít. Změnili si jméno a uzavřeli dohodu o bezdětnosti

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Creative Commons Zero, Public Domain Dedication

Dítě parodující Hitlera. Oslavy konce 2. světové války (červen 1945)

Přestože Adolf Hitler sám žádné děti neměl, ve Spojených státech přežívají jeho poslední blízcí příbuzní. Potomci Vůdcova neoblíbeného bratra se teď snaží své spojení s ním ukončit jednou provždy - chtějí nechat svou rodovou větev vymřít.

Článek

Někdy je to i jméno samotné, co pro své nositele představuje přítěž. Není výjimkou, že potomci nechvalně známých postav z historie se svého vlastního jména raději vzdávají, než by dál žili s pocitem, že množí hanbu, která ulpěla na osobě jejich nenáviděného předka. Ve stínu 2. světové války a hrůz, které světu přinesla nacistická ideologie, se vyrojilo mnoho potomků, kteří zapřeli své rodiče i další příbuzné a stáhli se do ústraní (často v úplně jiné zemi na jiném kontinentě), aby tam žili klidným a nenápadným životem bez stínů z minulosti. Někteří zašli ještě dál, než jen ke změně jména - např. synovec a neteř Hermanna Göringa se po válce nechali dobrovolně sterilizovat, aby se nepodíleli na rozmnožování závadných genů.

Sám Adolf Hitler po sobě žádné děti nezanechal. Jeho nejbližšími žijícími příbuznými jsou dnes potomci jeho polorodé sestry Angely a bratra Aloise.

Nezdárný synovec z Anglie

Vztahy v rodině jednoho z nejhorších diktátorů 20. století byly jak vystřižené z učebnice psychopatologie. Otec Alois byl pijan a hrubián, který si své ženy a dětí buď vůbec nevšímal, nebo je surově tloukl. Mladý Adolf otce nesnášel; příčila se mu jeho přísná hraničářská výchova i rány, kterými se do ženy a dětí snažil natlouct kázeň. Matku, která se ho snažila před otcovými výpady chránit, naopak oddaně miloval. Ze šesti dětí Aloise a Clary Hitlerových do dospělosti přežil jen Adolf a jeho mladší sestra Paula, z předchozího manželství měl ale Alois ještě přeživšího syna Aloise ml. a dceru Angelu.

Foto: Josef Reinegger/Wikimedia Commons/Public Domain

Alois Hitler, otec Adolfa Hitlera (cca 1897)

Nevlastní bratr Alois sehrál během Hitlerovy politické kariéry významnou, ale pro Vůdce neblahou roli. Alois ml. podobně jako Adolf svého otce nenáviděl pro jeho surovost, k Adolfovi a své nevlastní matce měl chladný vztah. Po pár letech revolty, během kterých nedokončil učení a byl několikrát zatčen za krádež, utekl do Anglie. Tam rozjel neúspěšné podnikání a poprvé se oženil. Roku 1911 se mu narodil syn, kterého pojmenoval William Patrick Hitler. Rodinná idyla ne trvala dlouho; jablko nepadlo daleko od stromu a Alois ml. ženu i syna týral. Když byly malému Williamovi čtyři roky, rodinu opustil a vrátil se do Německa. Zde, aniž by se obtěžoval rozvést s první ženou, si vzal druhou - rodilou Němku, se kterou zplodil druhého syna Heinricha.

William Patrick Hitler byl rozený oportunista. Vystudoval medicínu a na rozdíl od svého nevlastního bratra Heinricha, který pro nacismus dýchal (zemřel roku 1942 v ruském zajetí), se William o politiku vůbec nezajímal. Ač Brit jak poleno, roku 1933 přesídlil do Německa čistě proto, aby se tam vyhříval v paprscích strýcovy slávy. Hitler mu nabídl lukrativní místo v berlínské bance a po něm i několik dalších zaměstnání, z nichž ani jedno se nezdárnému synovci nezamlouvalo a Hitlera vytrvale bombardoval žádostmi o lepší práci. Hitler začínal mít vypočítavého Williama až po krk a plánoval se s ním vypořádat jednou pro vždy. Protože měl William za ušima, nedbal strýcova vábení, aby se vzdal britského občanství výměnou za štědrou rentu v Říši. Začal Hitlera vydírat tím, že sdělí světu, kdo byl jeho skutečný dědeček, otec jeho vlastního otce. Dodnes totiž panují nejasnosti ohledně původu Aloise st., jehož otcem téměř s jistotou nebyl muž, který mu byl dodatečně dopsán do rodného listu. William hrozil, že potvrdí fámu, podle které byl Vůdcovým dědem jistý židovský obchodník, což by z něj dělalo čtvrtinového Žida. Zabralo to; Hitler ho propustil zpátky do Anglie i s tučným výpalným. Odtud pak William vzdorovitě publikoval článek s názvem „Proč nenávidím svého strýce“.

Začátek druhé světové války Williama zastihl, když se svou matkou pobýval ve Spojených státech. Požádal o politický azyl a dobrovolně vstoupil do amerického námořnictva. Roku 1947 ze služby odešel a oženil se. Ještě před svatbou s německou rodačkou Phyllis Jean-Jacques se stačil přejmenovat: z Williama Patricka Hitlera se stal William Patrick Stuart-Houston.

Foto: Fotograf amerického námořnictva/Wikimedia Commons/Public Domain

William Patrick Hitler, Vůdcův neoblíbený synovec, v uniformě amerického námořnictva (cca 1945)

Dohoda o bezdětnosti

Bratři Alex, Louis, Howard a Brian vyrostli v hezkém šindelovém domě v newyorském Long Islandu. Nejstaršímu z nich je dnes sedmdesát šest let, nejmladšímu šedesát. Většinu svého života prožili v naprosté anonymitě. Není divu: jejich otcem nebyl nikdo jiný, než William Patrick Stuart-Houston, synovec Adolfa Hitlera.

William Patrick, který před válkou těžil z postavení svého slavného strýce, se během svého nového života ve Spojených státech ze všech sil snažil, aby jejich pokrevní spřízněnost nebudila pozornost. Příjmení, které ve 30. letech využíval do posledního písmenka, by teď nejraději zapomněl. V suterénu svého domu si otevřel laboratoř na analýzu krve, která ho docela slušně živila, a až do své smrti roku 1987 žil tichý, klidný, nenápadný život.

Na přelomu tisíciletí se o Hitlerovu ztracenou rodina začala zajímat média. Roku 2001 vyšla kniha britského spisovatele Davida Gardnera s názvem „The Last of the Hitlers“ (Poslední z Hitlerů), ve které autor po čtyřech letech pátrání odhaluje totožnost Hitlerových amerických prasynovců. Howard, druhý nejmladší z bratrů Stuart-Houston, zemřel roku 1989 při dopravní nehodě, ostatní bratři v té době žili v rodném domě spolu se svou matkou. Howard zemřel bezdětný a zbývající bratři si dobrovolně zvolili stejný osud.

„Bratři se mezi sebou často bavili o břemenu, kterým je jejich rod obtěžkán,“ vysvětlil Gardner v rozhovoru pro televizi CNN. „Přestože oni sami za nic nemohou, dohodli se, že žádný z nich se neožení a nebude mít děti. Pokud vím, tak nikdo z nich dosud tuto dohodu neporušil.“

Bratři Stuart-Houstonovi dnes patří mezi poslední žijící blízké příbuzné Adolfa Hitlera. Kromě nich už jsou naživu jen Peter Raubal a Heiner Hochegger, vnukové Hitlerovy oblíbené sestry Angely. Také oni zůstali svobodní a bezdětní.

ZDROJE:

Boulton, Terynn: „The end of Hitler’s family linebetween the sons of Hitler’s nephew never to have children“ (15.10.2013). todayifoundout.com. Čteno 22.7.2024

Diver, Krysia: „Journal reveals Hitler’s dysfunctional family“ (4.8.2005). The Guardian. Čteno 22.7.2024

Kilgannon, Corey: „3 quiet brothers, relatives of Hitler“ (24.4.2006). The New York Times. Čteno 22.7.2024

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz