Hitlerův zapomenutý projekt se dočkal vzkříšení. Z monstrózního hotelu na Rujáně jsou luxusní byty

Ostrovu Rujána na severovýchodě Německa se přezdívá „jantarová perla Baltu“. Je domovem lagun, slavných obřích buků a zlatavých pláží lemovaných břízovými háji. Z geologického hlediska je Rujána mladší sestřenicí anglického Doveru, se kterým sdílí nejcharakterističtější rys celé oblasti - monumentální křídové útesy, které padají kolmo do moře z výšky až 110 metrů.

Právě na tomto ostrově, na jednom z úzkých vřesovišť, které odděluje lagunu Kleiner Jasmunden Bodden od Baltského moře, nechal Adolf Hitler postavit lázně Prora. Pompézní plážové letovisko se mělo stát výstavní skříní nacistické architektury, ve skutečnosti ho ale za Hitlerovy éry nenavštívil jediný host.

Jestli existuje něco, co spojuje diktátory ze všech světových stran, pak je to sklon k velikášství. Lázeňský komplex Prora je výsledkem megalomanského snu jednoho z největších diktátorů v dějinách a ztělesněním jeho představy o nadřazenosti národa a rasy. Hitler nebyl prvním ani posledním krutovládcem, který své sny zhmotnil v cihle a betonu: architektura se v historii vždy využívala k propagaci politických ideologií a v Třetí říši to nebylo jinak. Nacisté vyznávali návrat k tradičním pořádkům a hodnotám a tomu také odpovídaly hlavní principy a formy nacistické architektury. Ploché střechy, rovné linie bez dekorací, uniformní a strohé tvary - to vše mělo symbolizovat stabilitu a pevnost nové ideologie. Oblíbené byly také motivy z antického Řecka a Říma doplněné novodobými symboly moci - říšskými orlicemi a hákovými kříži. Představitele moderního umění (např. Bauhaus) dal Hitler po svém nástupu k moci v roce 1933 vyhnat z Německa a jejich školy pozavíral, nacistická architektura se tak mohla stát oficiálním státním stylem.

V listopadu 1933 byla založena organizace „Kraft durch Freude“ ("Síla skrz radost"), jejíž hlavní náplní byla propagace nacistických myšlenek prostřednictvím volnočasových aktivit. Její program měl do řad stoupenců NSDAP přilákat dělnickou třídu (která byla za Výmarské republiky základnou sociálních demokratů i komunistů) tím, že jí nabízel četné kulturní akce a turistické výlety za velmi příznivé ceny. Někdy v tu dobu se v Hitlerově mysli zrodil nápad na gigantické ubytovací středisko, „nejmohutnější a největší hotel, jaký kdy byl postaven“, který by dělníkům kromě rekreace poskytl i možnost se vzdělávat v nacistických ideálech. Robert Ley, vůdce Síly skrz radost, svému Vůdci jako inspiraci předložil britské Butlins - prázdninové tábory, které nabízely dostupnou dovolenou pro průměrného představitele pracující třídy.

„Každý pracující člověk si zaslouží dovolenou u moře,“ tvrdil Ley. Roku 1936 byla slavnostně zahájena stavba lázeňského komplexu, který dostal poetický název „Koloss von Prora“ (zkráceně Prora). Prora vyrostla v rozsáhlé zátoce mezi regiony Sassnitz a Binz, na vřesovišti zhruba 150 metrů od pláže, a táhla se v délce 4,5 kilometrů podél písčité pláže od Binze až po přístav trajektů. Tvořilo ji osm úplně stejných budov, které měly podle plánu svých stavitelů najednou pojmout až 20 tisíc hostů. Architektem projektu se stal muž jménem Clemens Klotz, který se svým návrhem vyhrál designovou soutěž pod vedením Hitlerova vrchního architekta Alberta Speera. Návrh byl v odborných kruzích ceněn velmi vysoko - získal dokonce cenu GrandPrix na světové výstavě v Paříži v roce 1937.

Hosté měli být v Hitlerově monstrózním hotelu na pláži ubytováni v malých pokojích o rozměrech 5×2,5 metru. Každý z nich byl vybaven dvěma lůžky, šatní skříní a umyvadlem s tekoucí vodou. Zvláštností je, že všechny pokoje měly výhled na moře, zatímco sociální zařízení i místnosti pro technické zázemí byly směřovány na pevninskou stranu hotelu. Hitlerovy mnohem ambicióznější stavitelské plány (kromě obytných budov měl v komplexu vyrůst ještě konferenční sál s kapacitou 20 tisíc osob a velký bazén s vlnobitím) nakonec uskutečněny nebyly.

Do stavby Prory se zapojily téměř všechny velké stavitelské firmy v Říši. Na staveništi se do roku 1938 mihlo více než 9000 dělníků a stavební náklady dosáhly hodnoty 237,5 říšských marek (ekvivalent dnešní 1,06 miliardy eur). Pokud by byly práce na komplexu dokončeny podle plánu, stala by se Prora největším prázdninovým letoviskem na světě. Skvělá budoucnost, kterou Vůdce věstil svému hotelovému komplexu, se ale k jeho lítosti nenaplnila. Se začátkem druhé světové války v roce 1939 byly veškeré stavební práce na komplexu pozastaveny a všichni dělníci byli přesunuti do továrny na zbraně na ostrově Usedom. V Hitlerově vysněném hotelu se nikdy žádný host neubytoval.

Za války sloužily hotelové budovy jako útočiště - nejprve pro uprchlíky, kteří byli evakuováni při bombardování Hamburku, ke konci války pak pro ženský pomocný personál Luftwaffe. Mezi lety 1945-55 zabrala komplex Rudá armáda, která si v něm zřídila vojenskou základnu. Sověti nechali na konci 40. let vyhodit do povětří dva z obytných bloků (jeden na severu a druhý na jihu), zbývající budovy osekali na holou cihlu a odvezli z nich všechen použitelný materiál. O vzhled Prory, jak přežila do 21. století, se postarala východoněmecká armáda, která se o ni starala až do pádu Berlínské zdi v roce 1989. Od roku 1993 bylo celé zařízení (s výjimkou bloku 3, který sloužil jako muzeum i mládežnická ubytovna) prázdné, přičemž některé z budov se přelomu tisíciletí dočkaly v demoličním stavu.

Nový dech Hitlerovu megalomanskému projektu přinesl rok 2004. Po více než deseti letech neúspěšných pokusů prodat Proru jako celek Německo přistoupilo k rozprodávání po částech. Jednotlivé bloky postupně odkupovali soukromí developeři, kteří plánovali budovy zrekonstruovat a vystavět v nich obchody, hotely a apartmány na prodej. V roce 2015 se prodejní cena bytů v Kolosu, jak investoři Proru překřtili, pohybovala od 700 tisíc eur výše. Je to méně, než kolik stojí byty u přímořské promenády v Binzu, i tak je to ale na místní poměry vysoká částka. Pro zájemce, kteří se touží dozvědět, jak Prora fungovala za dob Třetí říše, vyrostlo v jednom z bývalých hotelových bloků muzeum. Je v něm pořád narváno; i přes astronomické částky za ubytování je dnes ostrov Rujána jednou z nejvyhledávanějších lokalit na Baltu.

ZDROJE:

Elliot, John: „Nazi Resort Finds Second Life as Luxury Real Estate“ (2.9.2016). Mansion Global. Čteno 1.3.2025

Hatherley, Owen: „Hitler's holiday camp: how the sprawling resort of Prora met a truly modern fate“ (6.11.2017). The Guardian. Čteno 27.2.2025

Morris, Hugh: „Nazi holiday resort set for luxury makeover“ (1.9.2016). The Telegraph. Čteno 27.2.2025

„Nazi Colossus Has New Owner“ (24.9.2004). dw.com. Čteno 27.2.2025

„A Nazi era resort town redeveloped and open for business“ (17.6.2017). cnbc.com. Čteno 27.2.2025