Anthony Hopkins začal kariéru jako alkoholik, autismus mu našli v sedmdesáti

Dne 31. prosince 2023 dosáhl sir Anthony Hopkins úctyhodného věku 86 let. Jako každý rok, i loni při té příležitosti zveřejnil na svém Instagramu video, ve kterém připomíná, že v prosinci má on sám více důvodů k oslavám, než jsou jen narozeniny nebo konec starého roku.

„Šťastný nový rok všem, co se právě veselíte,“ usmívá se ve videu. „Až budete mít ráno kocovinu, vzpomeňte si na mě.“

Hopkins, který v začátcích své hvězdné kariéry bojoval se závislostí na alkoholu, totiž v prosinci loňského roku hrdě oslavil 48 let střízlivosti.

Hopkins se narodil do rodiny chudého velšského pekaře. V dětství poznal bídu, těžkou práci i drsné nároky dělnického života, které byly obtížně slučitelné s jeho uměleckou, melancholickou povahou. Jeho rodiče trvali na tom, aby si hoch osvojí tvrdou disciplínu, a přihlásili ho na chlapeckou střední školu, kterou z duše nenáviděl. Jako student byl nedůsledný a raději než učení se věnoval svým vášním - hře na klavír, malbě a kreslení, což byla pro jeho otce jen ztráta času a syna na škole držel v podstatě násilím. To, že patřil k nejchudším studentům na škole, Hopkinse navíc sociálně handicapovalo a těžce poznamenalo jeho sebevědomí.

„Kdykoliv jsem měl pocit, že bych mohl něco dokázat, být jiný nebo výjimečný, vzpomněl jsem si na otcovy ruce - na jeho tvrdé, zlomené ruce,“ vzpomíná na své školní dny a na to, jak otcovy životní hodnoty poznamenaly jeho vlastní. Svého otce v dětství vnímal jako prototyp velšské mužnost - pravý Velšan byl hrubý, mužný a hodně pil. Otec ale na stáří začal pít až přes míru a surově tloukl svou ženu i syna. Právě tehdy přilnul k alkoholu i mladý Anthony, což mu později jako nadanému mladému herci značně zkomplikovalo začátek slibné kariéry.

Navzdory přání rodičů se Hopkins rozhodl splnit si své vlastní sny. Přihlásil se ke studiu na velšské konzervatoři v Cardiffu, byl přijat a školu roku 1957 úspěšně dokončil. Ke svým prvním divadelním rolím se v 60. letech prorval lví silou. Bující závislost na alkoholu v něm probudila aroganci, prudkost a nesnášenlivost, pro kterou se stal u svých hereckých kolegů velmi nepopulárním.

„S kým se tady musím vyspat, abych dostal hlavní roli?“ šokoval tehdy jednoho z castingových ředitelů. O několik let později debutoval i na televizní obrazovce.

„Byl jsem naprosto nesnesitelný,“ tvrdí o sobě zpětně sám Hopkins s tím, že pití v něm probudilo ty nejhorší skryté vlastnosti. Sám sebe považuje v hloubi duše za monstrum - jeho matka ho prý sama kvůli jeho nesnášenlivé a vznětlivé povaze označila za netvora. Zároveň to ale vždycky byl puntičkář, který nesnáší neproduktivní práci a netrpělivě po ostatních vyžaduje precizní naplnění svých ambiciózních cílů. Právě proto dokáže tak věrně a přirozeně ztvárnit filmové padouchy - když je hraje, nechává prý vytrysknout to nejhorší ze sebe. Má se pod kontrolou a svá monstra umí ovládat.

K rozhodnutí s alkoholem definitivně skoncovat přiměl Hopkinse zážitek z jednoho prosincového rána roku 1975. Toho dne se probudil kdesi v Arizoně a nemohl si ani za nic vzpomenout, jak se tam dostal. V té době už byl slavný a známý a z pomyšlení, do jaké situace se to teď dostal, se mu udělalo nevolno. Rozhodl se, že monstru ve svém nitru přizná právo na existenci, ale začne ho usměrňovat. S odbornou pomocí ho drží pod poklicí už 48 let.

V roce 2013 se Hopkins dozvěděl, že jeho povahové zvláštnosti nejspíš nepramení jen z jeho alkoholové minulosti. Bylo mu přes sedmdesát let, když mu lékaři diagnostikovali jednu z poruch autistického spektra, konkrétně Aspergerův syndrom.

V lidovém pojetí je autista mladý muž, který po vzoru filmového Rain Mana vyniká zvláštním chováním a pamětí na úrovni superschopnosti, případně nezvladatelné malé dítě, které po ulici vzpouzející se táhnou tři dospělí. Hopkins nikdy nebyl ani jedno z toho; na své okolí vždycky působil jen jako mrznout a puntičkář. Autismus samozřejmě herec nezískal „na stará kolena“ - jde o celoživotní, vrozenou neuropsychiatrický stav. Za dob jeho dětství se však o autismu nevědělo vůbec nic a ani později to nebylo o mnoho lepší. Až do roku 1980 byly projevy autismu považovány za poddruh schizofrenie, řada současníků v seniorském věku proto i dnes zůstává nediagnostikována.

K nové diagnóze se Hopkins postavil jako ke všemu novému - s přezíravým odstupem.

„Je to jen luxusní nálepka,“ tvrdí s tím, že ho lidstvo už dlouho štve svojí potřebou všechno řadit a kategorizovat. Sám prý na autismus spíše nevěří.

Hopkins dnes tvrdí, že je rád, že je alkoholik. Na vyléčené alkoholiky prý nevěří - i přes desetiletí abstinence je prý pořád jen alkoholik, který zrovna nepije. Hrozbu, že do toho znovu spadne, vnímá jako všudypřítomnou propast za svými zády.

„Kamkoliv jdu, ta propast mě následuje. Je to sopečný hněv, palivo a síla, která vás může roztrhat na kusy, ale taky vás žene dál. Je to ohromný dar,“ dodává.

Těžko říct, jestli za dar považuje i zbytek své osobnosti. Je pravdou, že tento geniální herec, kterého za jeho zásluhy Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu, nedokáže vycházet s lidmi. Nemá o nich valné mínění. Jeho komplikovaná povaha ho už před dlouhými lety rozkmotřila s dcerou Abigail, kterou má z prvního manželství s herečkou Petronellou Barker. Nevídají se. Tvrdí, že ho to netrápí.

Až ve své třetí manželce, o patnáct let mladší Stelle Arroyave, nejspíš našel spřízněnou duši. Potkali se na začátku tisíciletí, v době, kdy Hopkinsem zmítaly hluboké deprese, a roku 2003 se vzali. Jeho třetí žena mu pomohla najít v životě harmonii - Hopkins vedle ní začal relaxovat (obvykle u svého oblíbeného kreslení), zapojil se do programu na hubnutí (podařilo se mu shodit 36 kg) a přestal kouřit. Kolegové ho hluboce uznávají - ale nemají ho rádi. Není to zkrátka sympatický typ. Je smířený, že si se světem nerozumí: protože ani on nemá rád lidi, je mu to jedno.

ZDROJE:

Crace, John: „Anthony Hopkins: 'I've never really been close to anyone'“ (23.1.2012). The Guardian. Čteno 10.2.2024

Harrison, Ellie: Anthony Hopkins celebrates 48 years of sobriety: ‚I got help and my life changed‘ (30.12.2023). Independent. Čteno 10.2.2024

Pawula, Sandra: Actor Anthony Hopkins and the Late Diagnosis of Autism (19.10.2023). Medium.com. Čteno 10.2.2024