Článek
V listopadu 2018 přišel čínský vědec Che Ťien-kchuej se šokující novinou. Podle svých vlastních slov se měl podílet na zrození geneticky modifikovaných dětí - dvojčat ženského pohlaví, která měla na svět přijít s vrozenou rezistencí vůči nákaze virem HIV. Tato zpráva pochopitelně vyvolala velký mezinárodní ohlas: šlo o vůbec první případ v dějinách, kdy se podařilo úspěšně změnit genetický kód lidského embrya. Che Ťien-kchuej nejprve sklízel ze všech stran uznání jako průkopník na poli embryonální genetiky, počáteční nadšení ale záhy vystřídala skepse a znechucení.
Dvojčata, v médiích známá pod pseudonymy Lulu a Nana, se sice těšila dobrému zdraví, vyšlo ale najevo, že Che Ťien-kchuej při jejich stvoření postupoval nezákonně. Poté, co byl usvědčen z nezákonné lékařské praxe, byl jeho výzkum pozastaven a on sám strávil tři roky za mřížemi. Po ostudě takového formátu by se možná leckdo jiný dobrovolně uklidil do nejposlednější laboratoře v zemi, Che Ťien-kchuej ale své uvěznění přijal jen jako malé zdržení od velkých plánů. Po propuštění navázal na svou předchozí práci a dnes už ve své laboratoři znovu upravuje embrya - sebevědomější a odhodlanější než kdy dřív.
Zrození Lulu a Nany
Už od doby, kdy se poprvé podařilo , se ve vědecké komunitě Chu-nan v centrální Číně. Vystudoval kvantovou fyziku na Čínské univerzitě vědy a technologie, po promoci v roce 2006 odjel do Spojených států, kde roku 2010 získal doktorát na univerzitě v texaském Houstonu. Tehdy začal spolupracovat s doktorem Michaelem Deemem, genetikem a inženýrem, který ho seznámil s technologií úpravy genomu pomocí počítačového softwaru CRISPR-Cas (tzv. genetické nůžky). Jeho aktivity byly tak pozoruhodné a jeho talent tak zjevný, že se čínská vláda všemožně snažila získat svého pozoruhodného rodáka zpět. Ještě, než se roku 2017 Che Ťien-kchuej vrátil do rodné země, získal prestižní státní ocenění a byl nominován do vládního programu Tisíc talentů, který měl usnadnit jeho působení v Číně. Národ v něj vkládal velké naděje: v oficiálních médiích byl označován jako „otec zakladatel“ úpravy genomu třetí generace a akademikové nešetřili chválou. Všichni věřili, že ambiciózní mladý vědec stojí na počátku slibné kariéry.
Už od doby, kdy se poprvé podařilo využít software CRISPR-Cas k úpravě genomu, se ve vědecké komunitě spekulovalo o tom, koho jako první napadne tuto metodu aplikovat na lidské buňky. Toto prvenství si pro sebe urval právě Che Ťien-kchuej. Se svým týmem oslovil osm HIV pozitivních mužů, kteří by se svými partnerkami rádi počali potomka, a nabídl jim účast na vědeckém experimentu. Páry podstoupily klasický proces oplodnění IVF, při kterém ale Che Ťien-kchuej se svým týmem vytvořil u vzniklých embryí specifickou mutaci bránící vstupu viru HIV do buněk. Napodobil tím mutaci, která byla pozorována už dříve jako sice neobvyklá, ale přesto přirozená vlastnost několika lidských jedinců. Následkem experimentu byly počaty tři děti: po dvojčatech známých jako Lulu a Nana se někdy kolem srpna 2019 narodilo i třetí geneticky modifikované dítě. Jeho totožnost nebyla nikdy odhalena ani částečně a o jeho existenci víme hlavně proto, že jej soudní tribunál uvedl v seznamu usvědčujících důkazů.
Účel nesvětí prostředky
To, co Che Ťien-kchuej považoval za fenomenální úspěch, se stalo příčinou jeho veřejné diskreditace. Úpravou genomu žijícího člověka porušil nejen zákony vlastní země, ale také nepsaná pravidla genetického výzkumu. Zděšení, které rozpoutal v akademických kruzích, podnítilo následné vyšetřování, během kterého vyšly najevo podivné okolnosti, za kterých Che Ťien-kchuej celý experiment realizoval. Mimo to, že úmyslně obcházel legislativní normy a ignoroval striktně nastavená etická pravidla, se ukázalo, že na realizaci výzkumu přijímal peníze z pochybných zdrojů, aby se vyhnul regulacím, které na vědecké aktivity uvaloval stát a univerzita. Editace DNA embrya s sebou nese i zdravotní rizika, která ale Che Ťien-kchuejův výzkumný tým dostatečně nezpracoval, natož, aby o nich v předstihu vedl odbornou diskusi; nebylo rovněž jasné, jakým způsobem a zda vůbec byli rodiče geneticky upravených dětí dopředu o možných rizicích informováni. Když vyšlo najevo, že lékaři z jeho týmu se neštítili ani takových nekorektností, jako je záměrné falšování krevních testů, z miláčka národa se rázem stal vyvrhel, který ohrožoval už tak pochroumanou pověst čínské biomedicíny.
Che Ťien-kchuej zůstal po celou dobu vyšetřování skálopevně přesvědčen o tom, že se nedopustil ničeho zlého, protože jeho záměry vždy sledovaly vyšší dobro. Snažil se přece zamezit šíření smrtelně nebezpečného viru a jeho jediným proviněním bylo to, že si počínal „příliš rychle“. Ne všichni jeho kolegové to vnímali stejně a Che Ťien-kchuejovo jednání odsoudili jako eticky nepřijatelné a nebezpečné zároveň.Reakce veřejnosti byly ještě emotivnější; jedni jeho motivaci vnímali jako ospravedlnitelnou, jiní genetika viděli jako potenciálního vraha. Našli se ale i takoví, kteří stejně jako on věřili, že genetická modifikace embryí má svůj význam. Che Ťien-kchuej rád připomíná, že do třetího tábora patří i ti, jejichž názor by měl mít největší váhu: rodiče Lulu a Nany, které by bez jeho genetických nůžek nikdy nespatřily světlo světa. Na to, že jejich DNA editoval, je Che Ťien-kchuej hrdý.
Etika brzdí pokrok
V prosinci 2019 rozhodl lidový soud v čínském Šen-čenu o Che Ťien-kchuejově vině. Vědec byl odsouzen ke tříletému trestu odnětí svobody, musel zaplatit pokutu ve výši tři miliony jenů a byl mu zakázán vstup do Hongkongu. Univerzita, se kterou měl smlouvu, s ním beze slova ukončila spolupráci. Své účasti na experimentu nikdy nezalitoval.
Dnes už je Che Ťien-kchuej na svobodě. Ihned po propuštění z vězení roku 2022 se vrátil ke své práci a ani škraloup na pověsti mu nezabránil se znovu aktivně ucházet o místo ve veřejném prostoru. Rychle získal zpět vlivné posty a od roku 2025 je aktivní na sociální síti X (dříve známé jako Twitter), kde pravidelně zveřejňuje stručná shrnutí a náhledy do problematiky genového inženýrství. Nijak se netají tím, že v úpravě genetického kódu lidských embryí vidí budoucnost, a řada jeho příspěvků je otevřeně provokativní. Zatímco média ho častují přezdívkami, jako je „čínský dr. Frankenstein“ nebo „ďábelský doktor“, Che Ťien-kchuej se vnímá spíše jako oběť byrokratické zvůle a nepochopení.
„Etická pravidla brzdí pokrok,“ tvrdí v jednom z komentářů na X a sám sebe označuje za mučedníka pokroku. Pionýrský počin Che Ťien-kchueje si svět znovu připomněl před pár týdny: japonští vědci tehdy oznámili, že z lidské DNA vypreparovali nadbytečný 21. chromozom, který je příčinou Downova syndromu. Na tento experiment zatím nepadl stín etického pochybení, na Che Ťien-kchuejův výzkum ale japonští kolegové vrhli o fous příznivější světlo. Teprve budoucnost ukáže, jestli je čínský genetik spíše Galileem, nebo Mengelem 21. století.
ZDROJE:
Karlík, Tomáš: „Che Ťien-kchuej je zpět. Čínský vědec, který nelegálně geneticky upravil děti, už zase mění embrya“ (2.4.2024). ČT24. Čteno 12.7.2025
Normile, Dennis: „Chinese scientist who produced genetically altered babies sentenced to 3 years in jail“ (30.12.2019). science.org. Čteno 12.7.2025
McCurry, Justin: „Scientist who gene-edited babies is back in lab and ‚proud‘ of past work despite jailing“ (1.4.2024). TheGuardian.com. Čteno 12.7.2025
Ruwitch, John: „His baby gene editing shocked ethicists. Now he's in the lab again“ (8.6.2023). npr.org. Čteno 12.7.2025
