Lili Elbe: slavná malířka podstoupila změnu pohlaví, na následky experimentální operace zemřela

Lili Elbe se narodila roku 1882 v městečku Vejle na jihu Dánska jako zcela zdravý chlapec. Rodiče, Ane Marie a Mogens Wegenerovi nechali novorozeně zapsat na farní matrice pod jménem Einar Magnus Andreas Wegener.

V dětství jim jejich nejmladší syn přinášel jen radost. Kromě něj měli ještě dva starší syny a dceru, ale Einar se zdál být něčím výjimečný. Nejen, že se měl chlapec čile k světu, ale jak rostl, ukázalo se, že je vnímavější a vyspělejší než ostatní děti jeho věku. Byl klidný, vyrovnaný a dobře kreslil. Když se jako teenager rozhodl odjet do Kodaně, aby tam studoval na proslulé Královské akademii výtvarných umění, dostalo se mu v rodině široké podpory.

Během studií v Kodani se Einar seznámil se svojí budoucí ženou. Gerda Gottlieb byla energická žena jen o pár let mladší, než byl Einar. Pocházela z konzervativní rodiny protestantského kněze a stejně jako Einar, i ona studovala na Královské akademii umění. V Kodani, daleko od otcova dohledu, vedla bujarý a bohémský život, který lépe odpovídal její ohnivé povaze. Už během studií si v uměleckých kruzích nadělala řadu přátel, s nimiž často navštěvovala večírky, plesy a karnevaly. Do tohoto světa přivedla klidného a plachého Einara a ten se v něm brzy našel. Bázlivě požádal Gerdu o ruku a ona souhlasila. Vzali se roku 1904 - Einarovi bylo dvaadvacet, Gerdě devatenáct.

První roky po svatbě novomanželé hodně cestovali. Projeli spolu křížem krážem Německo, Itálii a Francii. I na cestách Einar doprovázel Gerdu do společnosti a k jejímu pobavení se začal příležitostně strojit do ženských šatů. Gerda, přímá a uvolněná, postupně zasvěcovala svého manžela do tajů ženského oblékání a stejně jako on si nemohla nevšimnout, že mu to více než sluší. Einar vypadal ve svých mužských šatech vždycky trochu nepatřičně (lidé na ulici ho nejednou považovali spíše za ženu v pánském obleku), ale v šatech, které mu půjčila Gerda, jako by se celý rozzářil. V tu dobu už měli oba manželé rozjetou slibnou kariéru - Einar se věnoval převážně krajinomalbám, Gerda ilustrovala knihy a časopisy o módě. Její specialitou byly portréty. Dochovala se řada portrétů Einara v ženských šatech, jejichž autorkou byla jeho žena.

Netrvalo dlouho a Einar začal ženské šaty nosit i na veřejnosti. Cítil se v nich dobře. Manželka mu pomohla se nalíčit a nasadit paruku. Před lidmi oba předstírali, že pohledná bytost sebevědomě zavěšená do Gerdy je Einarova sestra. Po letech cestování se usadili v Paříži, kde je nikdo neznal, a Einar tak většinu času vystupoval v ženské roli. Noví přátelé ho znali už pod novým jménem, které si pro sebe našel - Lili. Gerdu mezitím proslavily portréty křehké rusovlásky s mandlovým očima oblečené v nových módních šatech, jejíž totožnost s jiskrou v oku tajila.

V Paříži prožila Lili po boku Gerdy ještě téměř dvě desítky let. Poté, co vyšla najevo pravda o její identitě, volnomyšlenkářská Paříž nezavrhla ani Lili, ani otevřeně bisexuální Gerdu. Někdy ve dvacátých letech se Lili dozvěděla, že v Berlíně si lékař jménem Magnus Hirschfeld otevřel kliniku pro pacienty, kteří toužili přeměnit své tělo v tělo druhého pohlaví. Jako první na světě tyto své pacienty nazval „transsexuály“ a zároveň se u nich jako první pokusil o chirurgickou změnu pohlaví. Roku 1930 se Lili vydala na cestu do Berlína. Na klinice dr. Hirschfelda podstoupila několik psychiatrických vyšetření a testů a Dr. Hirschfeld ji následně doporučil k první operaci.

Během následujících dvou let absolvovala Lili v Německu celkem čtyři operace. Všechny z nich byly ve své době experimentální a vysoce rizikové. Při první z nich dr. Hirschfeld odstranil Lili varlata, při dalších, které vedl jeho kolega dr. Kurt Warnekros z ženské kliniky v Drážďanech, jí byly postupně transplantovány vaječníky a odstraněn penis a šourek. Při poslední, na kterou se Lili těšila nejvíce, jí dr. Warnekros transplantoval dělohu a vymodeloval vagínu. Zvlášť poslední operace vyvolala v Německu senzaci a událost mnohokrát skloňoval dobový tisk.

Celý proces chirurgické změny pohlaví, jakkoliv byl ve své době nový a značně kontroverzní, byl zcela legální. Dánské úřady už roku 1931 umožnily Lili oficiální změnu rodného jména a úředního pohlaví; byl jí vyhotoven nový pas na jméno Lili Ilse Elvenes (Lili preferovala poněmečtělou verzi příjmení - „Elbe“, pod kterým ji poprvé uvedl německý tisk). Protože ale manželské soužití dvou žen možné nebylo, stát bezprostředně poté anuloval její manželství s Gerdou.

Gerda s Lili se rozešly nejen formálně. Jejich vztahu neprospělo dlouhé odloučení. Gerda se brzy po rozchodu s Lili znovu vdala a brzy znovu rozvedla. Lili začala žít s francouzským dealerem umění Claudem Lejaunem, ale své vlastní kariéry se vzdala - patřila podle ní k Einarovi, ne k Lili. Byla natolik přesvědčená o úspěchu svých operací, že věřila, že bude moct svému novému partnerovi porodit děti. Nadějně očekávaná transplantace dělohy ale skončila neúspěchem. V té době neexistovaly léky, které by pomohly tělu přijmout transplantovaný orgán. Tělo Lili novou dělohu odmítlo a její imunitní systém proti ní začal bojovat. V důsledku toho došlo k celkové sepsi organismu a Lili 13. září 1931, tři měsíce po poslední operaci, zemřela. Bylo jí 48 let.

Navzdory všeobecnému přesvědčení Lili zřejmě nebyla skutečně transsexuální. Měla jemný dívčí obličej a ženské proporce těla a její hormonální profil odpovídal více profilu průměrné ženy než muže. Záznam z transplantace vaječníků navíc naznačoval, že Lili v čase operace už jedny vlastní vaječníky měla, i když zakrnělé a nefunkční. Medicína její doby ještě nebyla s to rozpoznat a popsat jednotlivé chromozomální odchylky; podle lékařských záznamů a dnes dostupných informací se předpokládá, že Lili měla o jeden celý chromozom navíc (tzv. Klinefelterův syndrom), což způsobilo přítomnost pohlavních znaků mužského i ženského pohlaví. Dnešní optikou by byla nejspíš vnímána jako příklad ne transgender, ale intersexuálního jedince.

Její příběh byl znovu oživen ve filmu Dánská dívka z roku 2015, natočeného podle stejnojmenné knihy Davida Ebershoffa.

ZDROJE:

HARROD, Horatia (8. 12. 2015). „The tragic true story behind The Danish Girl“. The Telegraph. Čteno 15.10.2023

HOYER, Niels, ed. (2004). Man into woman: the first sex change, a portrait of Lili Elbe: the true and remarkable transformation of the painter Einar Wegener. London: Blue Boat Books. ISBN 978-0-9547072-0-0.

VIANELLO, Laura (2. 12.2015). „Lili Elbe and Gerda Gottlieb: defining gender through artistic representation“. Laura Vianello. Čteno 15.10.2023