Článek
U jižního pobřeží Spojených států amerických ve státě Mississippi se nachází malebné město Tupelo. V něm, v nejchudší čtvrti ze všech, v modulovém domě s dvoumetrovou předzahrádkou, přišel roku 1932 na svět drobounký a lehce neduživý chlapec, kterého rodiče pojmenovali Elvis Aaron Presley.
Jeho narození bylo stejně dramatické jako celý jeho další život a matka Gladys věřila, že způsob, jakým chlapeček přišel na svět, přímo ovlivnil jeho pozdější povahu. Elvis byl mladším ze dvou bratrů - dvojčat, jeho o půl hodiny starší bratr Jesse Garon se ale narodil už mrtvý. Manželé Presleyovi původně neměli ponětí o tom, že čekají dvojčata. Zatímco oplakávali ztrátu prvorozeného syna, Gladys náhle zachvátila nová vlna porodních bolestí. Dědeček z otcovy strany, kterého rodiče zavolali, aby se přišel rozloučit se zemřelým vnukem, položil dlaň na břicho své snachy a k překvapení všech nahmatal tělíčko připravené sestoupit porodními cestami. Ve spěchu přivolali lékaře, který pomohl na svět druhému z chlapců. Gladys od té doby věřila, že dítě, které přežije své dvojče, má celý život síly a energie za oba.
Bílá spodina
Dům, ve kterém rodina Presleyových bydlela, postavil vlastníma rukama Elvisův otec Vernon. Byla to malá chata se dvěma místnostmi a kuchyní s krbem z umělých cihel. Na stěnách visely laciné tapety a zdi po poklepání zněly poněkud dutě; tvořila je směs dřevotřísky a papíru. Dovnitř nebyla zavedena elektřina ani vodovod. Bylo to nejvíc, co si rodina mohla dovolit - Vernon a Gladys patřili k nejchudším vrstvám obyvatel, pro které angličtina používá nelichotivé označení „white trash“ - „bílá spodina“. Seznámili se za těžkých časů Velké hospodářské krize, která postihla svět po pádu newyorkské burzy roku 1929. Jí bylo dvaadvacet, jemu sedmnáct. Ona šila v továrně oblečení na stroji, on bral jakoukoliv příležitostnou práci, která se naskytla. Na to, aby si našel stálé zaměstnání, neměl ani schopnosti, ani ambice. Vzali se krátce po seznámení, a protože Vernon ještě nebyl plnoletý, u soudu musel o svém věku zalhat.
Manželé vedli každodenní boj o přežití a v jejich chudobě vyrůstal i malý Elvis. Ten se v dospělosti mnohokrát bránil nařčení, že jako dítě žil na sociálním dně. „Byli jsme chudí, ale vždycky jsme měli co jíst i co si obléct,“ říkával. Pravdou ale je, že ekonomická situace rodiny byla celé jeho dětství velmi špatná. Gladys a Vernon mohli syna nakrmit a obléknout často jen díky pomoci známých a potravinové banky. Účet za lékaře, kterého přivolali ke komplikovanému porodu svých dětí, za ně musela zaplatit charita. Nemohli si dovolit ani řádně pochovat mrtvě narozeného syna Jesseho, který byl později pohřben na náklady státu v neoznačeném hrobě.
Jen, co se Gladys zotavila po náročném porodu (v nemocnici strávila kvůli masivnímu krvácení několik týdnů), nastoupila zpátky do zaměstnání v továrně. Místo obsluhy šicího stroje sbírala na poli bavlnu. Byla to těžká a nepříjemná práce, ale Gladys si ji vybrala dobrovolně - mohla si do ní totiž brát syna s sebou. Uloženého v košíku ho přenášela z místa na místo a o přestávkách ho kojila, šťastná, že má práci i syna u sebe.
Gladys byla na Elvise extrémně fixovaná a nepřestávala se strachovat, že se mu něco stane. Po smrti jednoho dítěte trpěla úzkostí, že přijde i o to druhé. Svého otce si Elvis vážil, ale matku přímo zbožňoval. Byli nerozlučná dvojka. Vymysleli si jen pro sebe svoji vlastní řeč podobnou té, kterou mluví batolata, a vzájemně se oslovovali zvířecími přezdívkami. Ještě jako teenager spával Elvis se svojí matkou v posteli, přestože měl svoji vlastní. V otcově nepřítomnosti lehávali vedle sebe, smáli se veselým historkám a četli si z Bible. Gladys povzbuzovala Elvise k tomu, aby věřil, že skrz něj Bůh jednou vykoná veliké věci; některé z biblických příběhů, které mu vyprávěla, se staly námětem pro jeho pozdější písně.
Až budu velký, koupím ti Cadillac
V roce 1938 byl Elvisův otec Vernon odsouzen k osmi měsícům vězení za padělání směnky. Finanční krize rodiny se prohloubila: kvůli výpadku manželova platu nezvládala Gladys platit účty, a i se synem se opakovaně stěhovala do pořád levnějších domů. Elvis už tehdy finanční starosti své matky vnímal a cítil zodpovědnost za to, aby se jí dařilo dobře. Ve snaze ji utěšit jí slíbil, že až vyroste a bude z něj dospělý muž, bude vydělávat hromady peněz a koupí každému z rodiny vlastní dům a dva Cadillacy.
Gladys později vyprávěla, že Elvis už jako dvouletý v kostele sedával co nejblíže sboru a snažil se zpívat spolu s ním. Ačkoliv proslul jako král rock'n'rollu, v mládí toužil zpívat gospely. Ke gospelové hudbě měl pak celý život velmi blízko. K jedenáctým narozeninám si přál pušku, na tu ale rodiče neměli peníze a místo ní mu darovali kytaru. Matka ho povzbuzovala, aby dal nástroji šanci, a Elvis jako vždycky poslechl: hrát se na ni naučil úplně sám. Podobně jako mnoho jiných hudebních géniů, i jeho učitel hudby kritizoval za nemuzikálnost. Neměl prý žádné nadání pro zpěv a jeho technika hry byla mizerná, Elvis se ale nenechal odradit a kytaru do školy bral dál. Stal se hudbou doslova posedlým. Spolužáci si ho dobírali nejen kvůli tomu, že byl tím „bláznem s kytarou“, ale i kvůli příliš blízkému vztahu s matkou. Své hudební sny ale nevzdával a úspěch se dostavil překvapivě brzy.
Sláva, na kterou nebyli připravení
Když Elvis v pouhých dvaceti letech získal kontrakt s hudebním vydavatelstvím Sun Record, jeho matce nastaly krušné časy. Bála se velkého světa, který se synovi otevřel, a bála se všech změn v jeho životě. Z plachého chlapce, který s ní lehával v posteli a usilovně se modlil, se stal světoznámý umělec a extravagantní proutník. Elvisova sláva zastihla Gladys nepřipravenou - ač byla na syna nesmírně hrdá, čas od času si stýskala, že by si přála být zase chudá. Elvis dostál svému dětskému slibu a zařídil svým rodičům pohodlný a luxusní život: už ve dvaadvaceti si mohl dovolit koupit sídlo v Memphisu, ve kterém rodina společně žila. Čas od času se na pozemcích ubytoval i někdo z širší rodiny Presleyových. Gladys, která většinu života strávila v bídě, nevěděla, co si s tím vším bohatstvím má počít.
Roku 1957, už jako slavný muž, narukoval Elvis do armády. Než odletěl, všiml si, že matka pravidelně užívá nějaké tabletky. Gladys mu namluvila, že jsou to léky, které jí mají pomoct zhubnout. Po pouhých několika měsících ve službě Elvise zastihla zpráva, že jeho matka se necítí dobře. Když bez průtahů dostal povolení ji navštívit, věděl, že je zle. Stihl přiletět jen tak tak, aby se mohl rozloučit.
Gladys Presley zemřela 14. srpna 1958, dva dny po synově příjezdu domů, na srdeční selhání v důsledku nákazy žloutenkou. Bylo jí pouhých 46 let. Nedožila se jeho sňatku s Priscillou Wagner ani narození dcery Lisy Marie roku 1968. Elvisovi smrt milované matky zlomila srdce. Během pohřbu se hroutil v pláči vedle její rakve a stěží se udržel na nohou. S matkou si byli do konce jejího života extrémně blízcí a po její smrti už nikdy nebyl stejný jako dřív. Zemřel ověšený skandály a milenkami o devatenáct let později.
ZDROJE:
EAMES, Tom (20.5.2022) "Who was Elvis Presley's mother Gladys? The heartbreaking story behind her life and death. “ Smooth Radio. Čteno 6.11.2023
EARL, Jennifer (14.2. 2017). „19 celebrities you didn't know were twins (Elvis and Jesse Presley)“. CBS News. Čteno 6.11.2023
KEOGH, Pamela Clarke (2008). Elvis Presley: The Man, The Life, The Legend. Simon & Schuster. ISBN 978-1-4391-0815-4