Maurice Tillet: laskavý wrestler se zohavenou tváří, který inspiroval tvůrce animovaného Shreka

Maurice Tillet se narodil roku 1903 v Rusku do rodiny francouzských emigrantů. Jeho rodiče, pro které byl jejich jediný syn skutečným požehnáním, se ještě před jeho narozením vydali na cesty po Evropě a nakonec se usadili v okolí ruského pohoří Ural. Rodina žila skromně a prostě - matka se živila jako učitelka jazyků, otec byl inženýr, který se podílel mimo jiné i na konstrukci transsibiřské magistrály. Otec Tillet zemřel, když bylo jeho synovi teprve osm let, a malý Maurice tak vyrůstal sám s matkou.

V dětství byl Maurice popisován jako vnímavé a inteligentní dítě. Byl naprosto zdravý, čilý a energický. S mozkem učence a postavou atleta se věnoval sportu a snil o tom, že se jednou stane právníkem. Údajně vynikal líbeznou tváří a nevinným, sladkým výrazem anděla, pro který ho matka od nejútlejšího věku oslovovala mazlivou přezdívkou „Anděl“. Roku 1917 matka i syn Tilletovi uprchli z Ruska v obavách před stále sílící bolševickou revolucí a usadili se v historickém městě Remeši na severovýchodě Francie.

V moderní a vzdělané Francii se bystrému Mauricovi zalíbilo. Jeho matka se nechala zaměstnat jako učitelka na dívčím katolickém internátě a důsledně dbala i na synovu výuku (i díky jejímu vlivu Maurice v dospělosti mluvil plynně čtrnácti jazyky). Maurice pokračoval v pilném studiu a našel si nový koníček, ve kterém naplno uplatnil svoje pohybové nadání a sportovního ducha: začal hrát rugby. Stal se dokonce členem národního rugbyového týmu a dostalo se mu té cti setkat se po zápase v Londýně s britským králem Jiřím V. Ten mu měl tehdy gratulovat k výhře a osobně si s ním potřásl pravicí. Maurice byl na sebe oprávněně hrdý a o svém úspěchu vyprávěl každému, kdo byl ochoten ho byť jen trochu poslouchat.

Bezstarostné mládí ale netrvalo věčně. Už od příjezdu do Francie si Maurice stěžoval na zvláštní brnění v končetinách. Nedlouho poté si všiml, že jeho tělo se mění způsobem, který není zcela obvyklý pro tělo patnáctiletého chlapce. Začaly mu bytnět části hrudníku, hlavy i končetin, objevily se otoky a kůže jako by mu bublala. Než roku 1923 konečně vyhledal pomoc lékaře, postižené části těla mu narostly do znepokojivých tvarů a rozměrů. Jeho dříve pohledná tvář nabobtnala, zvětšil se mu nos a rty, odstály a zkrabatily se uši. Celé jeho tělo postupně zmohutnělo, což u nepříliš vysokého Maurice (měřil kolem 175 centimetrů) vyvolalo dojem zavalitosti a podsaditosti.

Pro všechny tyto symptomy lékaři našli společného jmenovatele: konstatovali, že dvacetiletý Maurice trpí nemocí zvanou akromegalie. Jedná se o hormonální poruchu, při které hypofýza (podvěsek mozkový) vlivem působení benigního nádoru produkuje příliš mnoho růstového hormonu. Nemocí obvykle trpí dospělí ve středním věku, Maurice ale dostihla už pubertě.

Navzdory zdravotním těžkostem Maurice úspěšně dokončil studium práv na Univerzitě v Toulouse. Slavným advokátem se ale nikdy nestal; cítil, že se svou neobvyklou tváří a příliš hlubokým hlasem by před klienty i soudem jen těžko obstál. Byl tedy nucen pružně zareagovat a změnit kurz. Přidal se k námořnictvu a pět let sloužil na bitevní lodi. Monotónní život řadového poddůstojníka ho ale nudil. Po ukončení služby zkoušel prorazit jako divadelní herec, ale ani v tom se mu příliš nedařilo. Citlivý a laskavý Maurice těžce nesl, že publikum nejvíce láká jeho zevnějšek: pokud ho lidé chtěli vidět hrát, tak zejména proto, že se jim donesly zvěsti o zrůdě od divadla. Kvůli posměškům a pověsti, která ho předešla, kamkoliv se hnul, se rozhodl z Francie odejít.

Během cest po světě se na Maurice usmálo štěstí. Po řadě profesních neúspěchů obdržel svoji životní nabídku. Ke spolupráci ho pozval profesionální litevský wrestler Karl Pojello, se kterým se seznámil roku 1936 v  Singapuru. Pojello správně vycítil, že v nadaném Mauricovi dříme hvězda. Také dobře odhadl, že jeho nevšední vzhled vyvolá u publika senzaci. Přesvědčil Maurice, aby se k němu připojil, a oba společně odjeli zpět do Francie, kde se Maurice pod vedením Pojella dva roky věnoval intenzivní přípravě a tréninkům. Pro svůj první zápas v Anglii si vybral přezdívku, kterou mu kdysi dala jeho vlastní matka: Anděl. Jeho první wrestlingové úspěchy zkalila skutečnost, že mimo nadějného sportovce mu dobový tisk přiřkl titul „nejošklivější muž na světě“.

Krátce po vypuknutí druhé světové války přesídlil Maurice do Spojených států. Zde roku 1940 debutoval při zápase v Bostonu pod upravenou přezdívkou „The French Angel“ - Anděl z Francie. Stal se hlavní hvězdou večera a vysloužil si široké uznání publika. Pověstným se stalo jeho „medvědí objetí“, kdy svým širokým hrudníkem a obřími pažemi znehybnil soupeře, a také halasný, až zvířecí ryk, kterým provázel svůj vstup do ringu a který tak ostře kontrastoval s jeho jemnou povahou.

Mauricův výkon připoutal pozornost vědců z univerzity v Harvardu, kteří byli osobně přítomni několika z jeho zápasů. Zatímco většina akromegaliků té doby umírala kolem třicátého roku života, Maurice se zdál být ve svých 37 letech zcela zdravý a plný síly. Souhlasil s účastí na několika pokusech a měřeních a díky záznamům harvardských lékařů dnes víme, že jeho hlava byla dvojnásobná oproti hlavě běžného muže jeho výšky a rukama jako lopaty zvládl najednou obracet tři balíčky karet najednou. Byl tak silný, že za sebou zvládl táhnout autobus, a v ringu si získal pověst neporazitelného zápasníka. Od roku 1940 zůstal devatenáct měsíců neporažen a do roku 1944 se stal dvojnásobným vítězem světového šampionátu v těžké váze.

Roku 1942 se Maurice pokusil narukovat na frontu. Účast mu ale byla americkými úřady odepřena; byl prý příliš veřejně známý a jeho přítomnost na frontě by přitahovala mnoho pozornosti. Roku 1947 obdržel s veřejnými poctami americké občanství.

Navzdory svému nelichotivému vzhledu a image děsivého obra z ringu zůstal Maurice Tillet po celý život jemným, zdvořilým mužem, který pamatoval na své dobré vychování. Zajímal se o umění a kulturu a byl vroucně věřícím katolíkem. Přísně si střežil své soukromí a držel si jen úzký kroužek nejbližších přátel, mezi něž patřil i Karl Pojello se ženou Olgou. Přátelství bylo natolik blízké, že manželský pár roku 1954 nabídl osamělému Mauricovi společné bydlení.

Pojello se tehdy léčil s rakovinou a Maurice se zotavoval ze zápalu plic, ke kterému se přidaly i problémy se zvětšeným srdcem v důsledku akromegalie. Karl Pojello nakonec toho roku rakovině podlehl. Když jeho smrt oznamovali Mauricovi, jeho velké srdce tuto zdrcující zprávu neuneslo.

Maurice Tillet, zavalitý anděl z Francie, zemřel 4. září 1954, třináct hodin po svém příteli. Oba muži jsou pohřbeni vedle sebe v hrobce rodiny Pojello na litevském hřbitově v Illinois.

Maurice se stal předobrazem pro postavu děsivého, ale v jádru dobrého zlobra Shreka ze stejnojmenného animovaného filmu. Jeho postava se také objevila v kresleném francouzském filmu Princesse Tam Tam z roku 1935 s Josephine Baker v hlavní roli.

ZDROJE:

O'Hara, Kassondra (1.11. 2020). „The French Angel“. Medium. Čteno 11.10.2023

Oliver, Greg (14.12. 2011). „The French Angel was more man than monster“. Slam! Sports. Canadian Online Explorer. Čteno 11.10.2023

Toplack, Chris (10.10. 2020). „"The French Angel“ Maurice Tillet: The Box Office Attraction You've Likely Never Heard Of". Wrestler Spotlight. The Signature Spot. Čteno 11.10.2023