Na prodeji léku proti bolesti rodina vydělala miliardy. Zabil více lidí než jaderné zbraně

V létě roku 2018 celé Spojené státy napjatě očekávaly vynesení rozsudku v přelomové kauze. Lékař Barry Schultz byl souzen za to, že svým pacientům záměrně předepisoval nadměrné množství tehdy populárního léku zvaného OxyContin. OxyContin patří mezi polosyntetické opioidy a používá se k tlumení středně silných až silných bolestí; kromě toho, že vyniká vysokou účinností, je ale také extrémně návykový. Barry Schultz si byl této návykovosti vědom, přesto v průběhu pouhých dvou let vypsal několik tisíc receptů, podle kterých měli jeho pacienti užívat až šedesát tablet tohoto opiátu denně. Svou vinu zarputile odmítal, za své konání byl ale shledán vinným a odsouzen k 157 letům vězení.

Kauza doktora Schulze byla prvním, ale zdaleka ne posledním soudním případem z období, které se do dějin Spojených států zapsalo jako „opiátová krize“. V 90. let 20. století došlo k prudkému a nečekanému nárůstu nadužívání a úmrtí na předávkování v důsledku požití drog z třídy opioidů/opiátů. Tento nárůst nebyl ani přirozený, ani náhodný - vyšlo najevo, že podobně lehkomyslně jako Barry Schulz nejen s OxyContinem, ale i s jinými opiáty nakládali i další lékaři, často masově podporovaní a financovaní velkými farmaceutickými firmami, které se dodnes nedaří povolat k plné zodpovědnosti za vznik epidemie. Nejvýznamnější roli v distribuci opiátů a manipulaci lékařů sehrála společnost Purdue Pharma, kterou od roku 1952 vlastní rodina miliardářů Sacklerových.

Purdue Pharma vznikla už roku 1892 jako soukromá farmaceutická společnost. Její zakladatel, lékař John Purdue Gray, ji o šedesát let později prodal trojici jiných lékařů, bratrům Arthurovi, Raymondovi a Mortimerovi Sacklerovým. Tito nenápadní, skromní bratři do Spojených států přicestovali s rodiči, židovskými uprchlíky z Polska, ve třicátých letech 20. století, a s novým životem a nově nabytou svobodou se rozhodli využít všech příležitostí, které jim Spojené státy nabízely. Když převzali od Johna Greye společnost Purdue Pharma, byli už všichni tři uznávanými psychiatry. Po smrti nejstaršího bratra Arthura roku 1987 odkoupili zbývající bratři jeho podíl a razantně proměnili tvář firmy, která teď nově místo původního vlajkového produktu, neškodného tonika ze směsi sherry a glycerinu, začala vyrábět léky na tlumení bolesti. V podobě, ve které přežila až do 21. století, byla společnost znovuzaložena roku 1991, ne náhodou krátce před začátkem opiátové epidemie.

Nově vybudovaná Purdue Pharma nedostatkem sebevědomí netrpěla. Mortimer a Raymond Sacklerovi drželi v rukou mocné zbraně v podobě mnoha předchozích let úspěšného vývoje a prověřených maketingových taktik zemřelého bratra Arthura, filantropa a požitkáře, který se vyznal v penězích a lidech a byl duší více obchodník než lékař.

„Jsme průkopníky ve vývoji léků na snížení bolesti, která je hlavní příčinou lidského utrpení,“ pyšnili se Sacklerovi. Jejich největším úspěchem byl lék s názvem OxyContin, přeformulovaná verze již známého opiátu oxykodonu s prodlouženým uvolňováním, který uvedli na trh roku 1996. Tento lék se stal okamžitě trhákem a malou firmu spíše lokálního významu katapultoval do světa farmaceutických gigantů. Mezi lety 1995-2001 OxyContin Sacklerovým vydělal bezmála tři miliardy dolarů, do roku 2017 dokázala firma navýšit své kumulativní příjmy až na 35 miliard dolarů. Na prodeji tablet tišícího léku založila rodina Sacklerových své mnohamiliardové jmění a vybudovala impérium, v jehož čele stáli členové rozvětvené dynastie až do jejího hořkého konce.

Bratři Sacklerovi byli rozhodnuti zvrátit tok dějin ve svůj prospěch. V průběhu let, kdy šéfovali zkomírající farmaceutické firmě nevelkého významu, se jim podařilo vyvinout agresivní marketingovou strategii, prostřednictvím které pak v 90. letech vnucovali své produkty velkým zdravotnickým zařízením i vybraným lékařům se soukromou praxí. Hlavním otcem firemního marketingu byl zesnulý Arthur, muž mnoha tváří, který si vysloužil mezinárodní uznání coby duchovní otec lékařské reklamy a dobrodinec, který z vlastních zdrojů financoval chod muzeí a uměleckých galerií. Na základě strategií vyvinutých Arthurem se rodině podařilo navázat spolupráci s prominentními lékaři a vyvinout rozsáhlé kampaně, kterými úspěšně apelovali na řadové zdravotníky a získávali je na svou stranu.

„Máte těžké životy, těžce pracujete a my máme lék na vaše bolesti,“ hlásal jeden z reklamních sloganů v hornické kolonii v západní Virginii. Povědomí o OxyContinu se rychle šířilo mezi běžný lid a díky blízkým kontaktům se spřátelenými lékaři se brzy stal jedničkou na trhu.

Marketingové praktiky Sacklerových dlouho balancovaly na hraně etiky, až jednou překročily pomyslnou mez. Co bylo dříve kontroverzní, stalo se kriminálním. Až ve 21. století proniklo k sluchu povolaných, co se z ouška do ouška hrstky zasvěcenců špitalo už dávno: Sacklerovi nebyli a nejsou jen agresivní podomní prodejci léků, ale prvotřídní a rafinovaní dealeři drog. Nejen, že lékařům za to, aby OxyContin předepisovali ve velkém, vypláceli tučné sumy, platili jim večeře v luxusních podnicích i najímali prostitutky (v jednom případě dokonce obchodní zástupkyně Purdue Pharma svedla jistého lékaře a ke spolupráci s firmou ho přemlouvala při intimních chvílích), ale podávali zavádějící informace o jeho účincích, mlžili, vyhrožovali, manipulovali a pozornost od případných podezření odváděli drahými dárky. Na propagaci svého jméno vynakládali obrovské částky - sponzorovali věhlasná světová muzea a kulturní centra, přispívali na dobročinné projekty a financovali vědecké výzkumy všem, kteří byli ochotni za ně ztratit dobré slovo u někoho mocného. Několik milionů dolarů jako „všimné“ vyplatili také hrstce republikánských politiků.

Když došlo na otázku návykovosti, Sacklerovi tvrdě lhali. Tvrdili, že návyk si vytvoří pouze jedno ohrožené procento všech uživatelů OxyContinu, což byla prokazatelná lež. Vývoj OxyContinu už byl v historii jednou přerušen, protože i v malých dávkách u velké části uživatelů způsoboval závislost, která mnohdy přerostla i do závislosti na tvrdých drogách. V důsledku nadužívání OxyContinu i jiných opiátů z dílny Purdue Pharma zemřelo v průběhu dvou desetiletí na 600 tisíc Američanů, více, než kdy zabily např. jaderné zbraně.

Když se nad praktikami dynastie Sacklerů začala stahovat mračna, Spojené státy v opiátové krizi vězely až po uši. Role Sacklerových na vzplanutí epidemie byla stěžejní; některé zdroje uvádějí, že bez jejich přičinění by v takovém rozsahu pravděpodobně ani nepropukla. Roku 2019 byla jménem 500 okrsků, měst a indiánských kmenů podána hromadná žaloba proti osmi členům rodiny Sacklerových za jejich podíl na epidemii závislostí a úmrtí v důsledku předávkování opiáty. Proti kauze takového rozsahu byla soudní pře s doktorem Barry Schultzem o rok dříve jen laciným předaktím. Ani jeden z hlavních aktérů se soudu nedožil: Mortimer Sackler zemřel roku 2010, Raymond roku 2017. Na lavici obžalovaných tak usedli jejich potomci, kteří ve firemní strategii pokračovali i po úmrtí svých tří patriarchů.

Sacklerovi u soudu prokázali, že jim kromě svědomí chybí také páteř. Nejen, že popřeli veškerou vinu, ale z negativních důsledků OxyContinu obviňovali pacienty, kteří lék užívali na základě předpisů smluvních lékařů Purdue Pharma. Po těchto vyjádřeních přišli i o tu hrstku podporovatelů, kteří jim ještě zbývali, a záhy čelili i soudnímu procesu na federální úrovni. Následkem jejich bezskrupulózního jednání se četné organizace, které se dříve těšily přízni Sacklerových, začaly od rodiny distancovat, vracely dary a přejmenovávaly budovy a sochy, které dříve pojmenovaly na počest zakladatelů Purdue Pharma, svých štědrých mecenášů.

Soudní proces s osmi zástupci dynastie Sacklerových není a pravděpodobně ještě dlouho nebude u konce. Nejvyšší soud loňský rok zablokoval možnost mimosoudního vyrovnání ve výši šesti miliard dolarů, kterým se Sacklerovi chtěli vyvázat z občanskoprávního sporu a který by jim fakticky přinesl imunitu. Na základě příběhu rodiny Sacklerových bylo natočeno několik dokumentů a televizních seriálů, včetně na Oscara nominovaného All the Beauty and the Bloodshed a divácky úspěšné hororové minisérie The Fall of the House of Usher.

Na vyrovnání s oběťmi a jejich rodinami zatím Sacklerovi nemuseli vynaložit ani cent.

ZDROJE:

Cole, Devan: „Supreme Court blocks $6 billion opioid settlement that would have given the Sackler family immunity“ (10.8.2023). CNN. Čteno 3.4.2024

Hampejs, Martin: „Ničí životy, vydělávají miliardy. Za opiátovou epidemií v USA stojí farmaceutické firmy“ (8.4.2019) lidovky.cz (online). Čteno 3.4.2024

Smith, David: „OxyContin and the story behind America's ‚most evil‘ family“ (11.12.2021). Irish Examiner. Čteno 3.4.2024

Wolf, B. Zachary: „The worst drug dealers in history are getting away with billions“ (3.9.2021). CNN. Čteno 3.4.2024