Článek
Ve skutečnosti nikdo neví, kolik přesně je Jonathanovi let. Rok jeho vylíhnutí je jenom konzervativní odhad, výsledek dávného konsensu několika zoologů, kteří vytušili, že před sebou mají unikátní zvíře, a měli potřebu jeho nacionále zanést do análů. Jonathan pochází původně ze Seychel, kde přišel na svět jako zástupce seychelského poddruhu želvy obrovské. Želva obrovská seychelská je jedním z několika blízce příbuzných (a pro laika okem téměř nerozeznatelných) poddruhů želv, které kdysi souběžně obývaly oblast Seychel a Aldabry, ostrovů v Indickém oceánu u východního břehu Afriky, a zároveň jediným, který přežil osídlení ostrovů evropskými kolonizátory v 18. století. Želvy obrovské mají mírnou, přátelskou a zvídavou povahu, za kterou tváří v tvář Evropanům zaplatily tu nejvyšší možnou cenu: námořníci a noví osadníci během několika desítek let přivedli želví populaci na ostrovech na pokraj vyhynutí.
Jonathanův poddruh se dnes zoologové všemožně snaží přivést zpátky k životu. V přírodě už se jeden čas želvy obrovské seychelské volně vůbec nevyskytovaly a celou jejich populaci tvořilo jen pár desítek jedinců žijících v zajetí, poddruh byl proto označen za v přírodě vyhynulý. Na přelomu tisíciletí byly k překvapení všech pomocí testů DNA identifikovány přežívající skupiny seychelských želv, vědci proto okamžitě započali snahu o jejich rozmnožení. Nalezení jedinci byli převezeni do rezervace na ostrově Silhouette a roku 1997 byl zahájen jejich chov v zajetí. Několik let snášely samičky jen neoplodněná vajíčka, v listopadu 2002 se ale podařilo vylíhnout první mládě. V současnosti se daří udržovat nevelkou populaci v přírodní rezervaci na ostrově Cousine, který je zároveň jedním z nejdražších hotelových ostrovů na světě.
Oficiálně nejstarší
Želvy obrovské patří k nejdéle žijícím suchozemským tvorům na zemi. Běžně se dožívají sto i sto padesáti let, v minulosti lidé u několika málo jednotlivců předpokládali i věk přes 200 let. Ten šel ale jen těžko dokázat; ti, kteří kdysi želvy v jejich přirozeném prostředí pozorovali, zpravidla umírali dříve než objekty jejich zájmu. Když roku 1882 objevili v seychelské divočině Jonathana a spolu s dalšími třemi želvami ho odvezli na ostrov Sv. Helena v jižním Atlantiku, věděli o něm jen to, že je to plně vyvinutý, tj. zcela dospělý samec. „Zcela dospělý“ v souvislosti se želvami obrovskými znamená, že mu v době převozu na Sv. Helenu muselo být minimálně padesát let. Jako oficiální rok jeho vylíhnutí byl proto určen rok 1832 s tím, že je velmi pravděpodobné, že ve skutečnosti je jedinečný plaz ještě o pár let starší. Až roku 2022 vybral Nigel Phillips, současný guvernér sv. Heleny, konkrétní datum jeho vylíhnutí - 4. prosince 1832. Ten den se z Jonathanových „vylíhnutin“ raduje celý ostrov.
Jonathan (druhá želva zleva) v roce 1886
Jonathanovi by podle odhadů mělo být dnes asi 191 let. Světlo světa spatřil dříve, než byla vynalezena žárovka nebo poštovní známka, přežil 40 amerických prezidentů, osm britských králů a královen a 31 guvernérů Sv. Heleny. Sv. Helena proslula jako místo, kde byl po potupné porážce u Waterloo internován slavný Napoleon Bonaparte a kde také roku 1821 zemřel. Když byly Napoleonovy ostatky transportovány ze Sv. Heleny do Paříže, Jonathan si právě užíval svých jinošských let. Roku 2022 Jonathanův oficiální věk překonal stáří želví samice jménem Tu’i Malila, která zemřela roku 1996 ve věku 189 let. Stal se tak nejstarší zaznamenanou želvou v dějinách a zároveň nejstarším žijícím suchozemských živočichem na světě.
Vitální stařík
I navzdory pokročilému věku se zdá, že Jonathanovi životní elán neschází. Joe Hollins, Jonathanův dlouholetý osobní veterinář, uvedl v rozhovoru pro Guinessovu knihu rekordů, že plaz „nevykazuje žádné známky zpomalení“ i to i přesto, že už dávno ztratil čich a vinou šedého zákalu je prakticky slepý.
„Po jídle je pořád jako divý,“ uvedl Hollins. Jonathana ztráta čichu limituje v přístupu k potravě, kterou nedokáže sám včas rozeznat a jeho zvířecí kolegové mu nezřídkakdy nenechají ani sousto, je proto krmen zvlášť a dostává i speciální přídavky. Od roku 2016 má nařízenou zvláštní dietu, která by ho měla udržet fit ještě po mnoho let.
„K tomu, co si sám napase, dostává jednou do týdne posilující porci ovoce a zeleniny, která nejen, že doplňuje jeho kalorickou potřebu, ale poskytuje jeho metabolismu základní hnací síly: vitamíny, minerály a stopové prvky. Krmí ho osobně členové malého, ale o to oddanějšího týmu,“ dodal Hollins.
Ti, kdo o Jonathana pečují, si nemůžou vynachválit jeho vlídnou a laskavou povahu.
„Na světě není nic lepšího, než strávit ospalou neděli lenošením po boku laskavé staré želvy jménem Jonathan,“ tvrdí Teena Lucy, jedna ze služebně nejstarších Jonathanových ošetřovatelek.
„Je to šarmantní starý pán, doslova gentleman,“ dodává obdivně. „Opravdu je.“
Na Sv. Heleně prožil Jonathan drtivou většinu svého života a zdá se, že se odsud jen tak nehne. Stal se ikonou, neodmyslitelnou součástí ostrova a jednou z hlavních zdejších turistických atrakcí. Vede klidný a spokojený život v bezpečí a dostatku, pohodlný úměrně své obrovské popularitě. Obývá pozemky Plantation House, oficiálního sídla guvernéra, a veškeré jeho potřeby štědře financuje vláda. Kromě toho, že má stále rád dobré jídlo a přítomnost svých ošetřovatelů, které pozná i po hlase, se nevzdává ani jiných radovánek - má prý vzhledem k věku pozoruhodné libido. Pravidelně a rád se proto páří se svými dvěma oblíbenými společníky, samicí Emmou a samcem Frederikem, který mu dělá společnost už od roku 1991. Všeho, co má rád, si může dopřávat plnými doušky: ošetřovatelka Teena Lucy říká, že se všichni ze všech sil snaží dělat všechno pro to, aby Jonathan nestrádal, nesmutnil a nebyl rozmrzelý. Ve svém věku prý na to už má nárok.
Jonathan na zahradě guvernéra Sv. Heleny (2020)
ZDROJE:
Free, Cathy: „Happy 191st (or so) birthday to the world’s oldest living land animal“ (1. 1. 2024). The Washington Post. Čteno 4. 6. 2024
Goodyear, Sheena: „Jonathan the world’s oldest tortoise is a 'charming old gentleman'“ (6. 12. 2022). cbc.ca. Čteno 4. 6. 2024
Osborne, Margaret: „The World’s Oldest Living Land Animal, a Tortoise Named Jonathan, Turns 191“ (7. 12. 2023). Smithsonian Magazine. Čteno 4. 6. 2024
