Článek
Halina Pawlowská patří už řadu let mezi mediálně nejexponovanější osobnosti u nás. Proslula především jako moderátorka zábavných pořadů a příležitostná herečka, její záběr je ale ve skutečnosti mnohem širší. Přesto, že je jinak Češka jak poleno (narodila se roku 1955 v Praze), její dětství i dospívání bylo silně ovlivněno vazbami na rodnou zemi jejího otce. Otec Vasil pocházel z Ukrajiny a ačkoliv většinu života fyzicky prožil v Praze, mentálně byl pořád ve své vlasti. O Ukrajině vyprávěl i snil, o Ukrajině psal básně a představoval si, že z jeho jediné dcery vyroste Lesja Ukrajinka, básnířka a ikonická postava ukrajinských dějin. Otcova strana rodiny, jejich kultura a tradice a konečně i sám Vasil se pro Pawlowskou stali inspirací a pronikli i do její umělecké tvorby, do fejetonů, románů i filmových scénářů. Scénář k filmu Díky za každé nové ráno (1993), který zachycuje její mladý život v české rodině ukrajinského vlastence, si napsala sama.
Nezlob, nebo půjdeš na Sibiř
Vasil se do Československa dostal roku 1939 jako mladý student práv. Jeho příchod a aklimatizaci doprovázela malá nepříjemnost: okolnosti a česká povaha ho přinutily změnit si příjmení, na kterém tak lpěl. V českém přepisu se totiž původně jmenoval Kločurák, což, jak záhy pochopil, je příjmení, které si v našich končinách s sebou nese určité stigma. Změna nebyla velká, ale byla efektní: jedno jediné písmenko a z vysmívaného Kločuráka se stal nenápadně exotický Kločurek. Vasil, rozený Kločurák, se narodil roku 1910 v městečku Jasiňa na východě Zakarpatské části Ukrajiny. Jasiňa byla střediskem etnické skupiny Huculů (východoslovanské etnikum obývající svahy hor na ukrajinsko-rumunském pomezí) a po rozpadu Rakousko-Uherska, ke kterému formálně náležela, se stala hlavním městem krátce existující Huculské republiky. O této mizivé epoše ukrajinských dějin se v domácnosti Kločurekových mluvilo často a rádo. V čele Huculské republiky totiž po celou dobu její existence stál jako předseda vlády Štefan Kločurák, který byl starším bratrem Vasila.
Existenci nového státu ale mezinárodní společenství nepřijalo a republika byla po 1. sv. válce pod názvem Podkarpatská Rus připojena k Československu. Roku 1944 se toto území stalo součástí Ukrajinské SSR a strýc Štefan, který válku prožil s bratrem v Praze, byl vypátrán sovětskou policií a odsouzen na dvanáct let ve Vorkutě, nejobávanějším ze sibiřských gulagů. Vorkuta leží za polárním kruhem, v zimě tam teplota klesne i pod - 50°C a strýc Štefan si tam užil své. Trpká zkušenost z věznění Sověty poznamenala celou rodinu Kločurákových včetně Vasila, který sovětskému uchvatiteli nemohl přijít na jméno. Štefan gulag přežil a vrátil se do Prahy, kde byl častým hostem v domácnosti svého bratra (stejně jako zbytek rodiny z Ukrajiny, která pohostinného Vasila ráda navštěvovala). Ve filmu Díky za každé nové ráno je scéna, při níž strýc Štefan rozstříhá své neteři, Halinině fiktivní představitelce Olze, zbrusu novou prošívanou bundu. Prošívané bundy se totiž nosily v gulagu a u Kločurekových byly proto naprosté tabu.
Poté, co byla do gulagu odvlečena i jeho sestra (za to, že na maturitní ples vyšila své dceři na šaty huculský vzor), dostal se do hledáčku policie i sám Vasil. Pawlowská později vyprávěla, že u nich doma se jednu dobu dveře netrhly a jejího otce často vodili k nočním výslechům. Přišli nad ránem, zazvonili a ona celá vyplašená seděla v posteli a poslouchala, jak jeho kroky mizí. Vasil si zvykl dceru strašit tím, že pokud bude zlobit, za trest půjde do gulagu na Sibiř jako strýc a teta, a slovo „Sibiř“ tak pro malou Halinu získalo doslova mrazivý nádech. Ničeho se jako dítě nebála tolik, jako Sibiře.
Vorkuta ve 40. letech. Město mělo asi 15 tisíc obyvatel a asi 50 tisíc vězňů
Já jsem vám to říkal
Jestliže malá Halina měla otce za podivína, pro dospívající Halinu byl Vasil poděs. Nepraktický a s hlavou plnou Ukrajiny vytáčel ji i její matku Zdeňku, střízlivou a pragmatickou učitelku, na jejíž bedrech ležela veškerá tíha výchovy náctileté dcery. Vasil se celé dny věnoval svým ukrajinským básním, dopisoval si s celou rodinou Kločurákových na Ukrajině a v přesvědčení, že z jeho dcery opravdu vyroste druhá Lesja Ukrajinka, ji nutil recitovat své sáhodlouhé ukrajinské básně na večírcích, které pořádal pro své přátele. Každého druhého cizince, který se objevil na jejich prahu, podezříval, že je agentem KGB. Halina věděla, že vše, co se u nich doma řekne, si musí bezpodmínečně nutně nechat pro sebe, jinak hrozí, že otce zavřou, jeho stihomam ji ale přiváděl k šílenství.
„Myslela jsem si o něm, že je úplný magor,“ shrnuje. O tom, že na jejího otce bylo skutečně nasazeno asi devětadvacet agentů StB, se dozvěděla až po revoluci.
„S otcem to bylo těžké. Nezajímalo ho nic, než svobodná Ukrajina. Což je paradoxní, protože dnes by ho taky nezajímalo nic, než svobodná Ukrajina. Nic jinýho se u nás neřešilo. Já kdybych si domů v noci přivedla fotbalovou jedenáctku, nikoho by to nezajímalo - protože svobodná Ukrajina,“ shrnuje Halina Pawlowská osobnost svého otce. Skutečně chápat ho prý začala až ve zralém věku, kdy se více ponořila do studia historie, oprostila se od jeho podivínství a zjistila, že nejen ohledně pronásledování agenty, ale i v jiných věcech měl pravdu. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Pawlowské novináři ptali, co by na ruskou agresi podle ní řekl její otec, kdyby pořád žil.
„Řekl by: ´Já jsem vám to říkal,´“ odpovídala s tím, že i ona si na některé věci, které se u nich doma kdysi řešily na denní bázi a které odmítala jako otcovy fantasmagorie, přichází až nyní. Vpádu ruských vojsk do své domoviny, kterou si s sebou přinesl až do srdce Evropy, se Vasil Kločurek nedožil. Zemřel roku 2000 v požehnaném věku 90 let. Podle Pawlowské se tak vysokého věku dožil prý proto, že každý den užíval jako vitaminovou tabletu jeden celý stroužek česneku - zvyk, který si s sebou do Prahy přinesl z rodného kraje.
ZDROJE:
„Halina Pawlowská a její ukrajinské kořeny“ (14. 4.2022). www.jednota.hr. Čteno 29.8.2024
„Prošívané bundy se nosily v gulagu. Proto byly v naší rodině tabu, vzpomíná Halina Pawlowská“ (9.3.2022). Český rozhlas. Poslech 29.8.2024
„Zjistila jsem, že na otce bylo skutečně nasazeno 29 agentů, říká Pawlowská“ (4.2.2023). iDnes.cz. Čteno 29.8.2024
