Článek
V srpnu 1974 se stal republikán Gerald Ford v pořadí 38. prezidentem Spojených států amerických. Šlo o prvního a dosud jediného prezidenta v historii USA, který se stal prezidentem, aniž by předtím vyhrál prezidentské volby nebo do úřadu nastoupil z pozice viceprezidenta. Bezprostředně po inauguraci patřil do čtveřice nejpopulárnějších amerických prezidentů, pyšnil se výbornou pověstí a byl známý svým smyslem pro spravedlnost a čest. Během několika měsíců ve funkci ale křivka jeho popularity klesla strmě dolů. Jeho krátký mandát byl poznamenaný mohutným propadem ekonomiky, osobními skandály a politickými prohřešky, které z původně oblíbeného Forda udělaly značně kontroverzní postavu.
Přesto, že si dokázal udržet klaku příznivců, hlas jeho odpůrců nešlo přeslechnout. V září 1975 byl Gerald Ford ve funkci sotva rok, když byl v průběhu několika týdnů vystaven hned dvěma pokusům o atentát. V obou případech po něm atentátník vystřelil a v obou případech byla oním střelcem žena. První pokus z 5. září skončil dříve, než začal, protože střelkyni Squeaky Fromm selhala zbraň. Druhý, nepatrně úspěšnější, měla na svědomí Sara Jane Moore, plachá účetní, do které by to nikdy nikdo neřekl.
Sara se zradikalizovala u Člověka v tísni
Sara Jane Moore se narodila roku 1930 v americkém městě Charlestown v Západní Virginii. Nepocházela z okruhů jižanské aristokracie, jak se později snažila mylně namluvit všem, kdo byli ochotni jí uvěřit, ale přišla na svět jako jedno z mnoha dětí v rodině chudých evropských přistěhovalců. Po boku rodičů a sourozenců prožila tvrdé, prosté dětství za časů Velké hospodářské krize, které následovalo obyčejné dospívání plné běžných radostí i strastí. Byla to tichá, bystrá, ale nevýrazná dívka, která si přála zapadnout a být v životě užitečná. Navštěvovala školu pro ošetřovatelky, ale její povinnosti ji nenaplňovaly: během druhé světové války se dobrovolně přihlásila k ženskému armádnímu sboru a po válce se rekvalifikovala jako účetní.
Prezidentský portrét Geralda Forda (1974)
Až do sedmdesátých let se Sara politicky nijak neprojevovala. Do svých pětačtyřiceti let stihla vystřídat několik zaměstnání, porodit čtyři děti a pětkrát se vdát, přičemž každé její manželství skončilo rozvodem. Vedla bouřlivý a neuspořádaný život, ale zapadala. Vše se změnilo roku 1974, kdy byla členy radikálně levicové organizace Symbionese Liberation Army (SLA) unesena Patty Hearst, sedmnáctiletá vnučka vydavatelského magnáta Randolpha Hearsta. Aby uchlácholil únosce a vyvrátil jejich tvrzení, že svou hamižností páchá zločiny proti lidu, spustil distribuční program Člověk v tísni (pozn.: neplést s českou humanitární organizací Člověk v tísni, o.p.s.), v rámci kterého přislíbil rozdat humanitární pomoc v hodnotě přes dva miliony dolarů. Nevěděl, že se jeho vnučka Patty během devatenácti měsíců věznění k SLA přidala a jako řadová členka se podílela na krádežích a loupežných přepadeních tam, kde to podle ní příliš smrdělo kapitalismem.
Sara byla případem Patty Hearst přímo posedlá a její do té doby vlažný zájem o politiku se úplně proměnil. Přihlásila se jako dobrovolná účetní do finančního oddělení Člověka v tísni a nechala se zlákat k tomu, aby se stala informátorkou FBI. Zatímco pro Člověka v tísni zpracovávala finance, donášela interní záležitosti z organizace přímo do rukou FBI a pomalu, plíživě a tak nenápadně, jak to uměla jen ona, se radikalizovala. Plachou, málomluvnou účetní se silnými brýlemi a poctivě nakulmovanými vlasy nikdo z ničeho nekalého nepodezříval.
Atentát
V průběhu roku 1975 byla Sara vyšetřována FBI pro její napojení na SLA. Jen pár dní před atentátem byla na udání zadržena tajnou službou a byl jí zabaven revolver Charter Arms Bulldog ráže 44 a 113 nábojů. Vzápětí byla propuštěna, protože podle agentů pro prezidenta nepředstavovala ohrožení. Jak fatální chyba to byla, se mělo ukázat záhy.
Plakát FBI s výzvou k nalezení únosců Patty Hearts (1974)
22. září 1975 přednesl prezident Ford hotelu St. Francis v centru San Francisca svůj projev k Radě pro světové záležitosti. V 15:30 vyšel ze vchodu na náměstí Union Square a zamířil ke své limuzíně. Před nástupem do vozidla se zastavil, otočil a zamával davu, který se shromáždil přes ulici. Sara Jane Moore stála v davu asi 12 metrů od Forda, když ze svého revolveru vypálila dva výstřely. První střela minula Fordovu hlavu o 12 centimetrů a zarazila se do zdi nad dveřmi, kterými Ford právě vyšel. Druhý výstřel jí zhatil kolemjdoucí jménem Oliver Sipple, který jí strhl paži na stranu. Kulka místo prezidenta Forda zasáhla taxikáře uvnitř hotelu a zranila ho v rozkroku. Saru následně zneškodnili příslušníci sanfranciské policie, zatímco prezident Ford byl v obležení tajné služby urychleně převezen na letiště, odkud poté, co se k němu připojila jeho žena Betty, odletěl v letounu Air Force One zpátky do Washingtonu D.C.
Sara se k činu přiznala tři měsíce po zatčení. Jako motiv uvedla záměr zažehnout násilnou revoluci, která by změnila Spojené státy. V lednu 1976 byla za přípravu a provedení atentátu odsouzena na doživotí.
Na svobodě
Dnes už je Sara Jane Moore dávno na svobodě. Podle federálních zákonů má být každý vězeň odsouzený na doživotí po třiceti letech ve vězení podmínečně propuštěn, pokud tomu odpovídají jeho kázeňské záznamy. Roku 2019, ve věku požehnaných 89 let, se do vězení na krátkou dobu vrátila: porušila podmínky propuštění tím, že nenahlásila svému probačnímu úředníkovi odcestování do jiné země. Žije sama na utajeném místě v Tennessee, trápí ji podlomené zdraví i špatné vztahy s dětmi, z nich s žádným se už léta nestýká. Čas od času dá prostor novinářům, pro které vyprávění o starých časech ráda zpestří komentáři o současné politické situaci v zemi. Natočili o ní dokonce dokument - Suburban Fury se začal promítat v říjnu 2024. Činu, kvůli kterému strávila třetinu života za mřížemi, dnes už upřímně lituje.
ZDROJE:
Duke, Lynne: „Caught in Fate's Trajectory, Along With Gerald Ford“ (30.12.2006). The Washington Post. Čteno 6.11.2024
O'Rourke, Tim: „Chronicle Covers: The SF assassination attempt on President Ford“ (21.9.2018). The Washington Post. Čteno 6.11.2024
Large, Steve: „Apparent second Trump assassination attempt draws comparison to 1975 Ford attempts, one in Sacramento“ (16.9.2024). CBS News. Čteno 6.11.2024
Tayler, Michael: „Sara Jane Moore, who tried to kill Ford in '75, freed on parole“ (1.8.2008). San Francisco Chronicle. Čteno 6.11.2024
