Před 50 lety zastřelila herečka Claudine Longet olympijského lyžaře. Odseděla si za to třicet dní

Francouzská herečka a zpěvačka Claudine Longet nejspíš zaskočila nejednoho truchlícího, když se objevila na vzpomínkovém obřadu za svého zesnulého partnera. Uběhlo teprve šest dnů od jeho smrti a Claudine už stihl nenávidět celý Aspen. Malebné městečko v podhůří Skalistých hor bylo známé jako luxusní rezort pro ty nejmovitější vyznavače zimních sportů a jako takové přirozeně mělo své aféry. Nikdo si ale nepamatoval, že by něco místní komunitou otřáslo tak moc jako tragická smrt Spidera Sabiche.

A tak zatímco Claudine při obřadu zamačkávala slzu a přijímala kondolence, rodina oblíbeného lyžaře kypěla vzteky. Spider byl totiž zastřelen - a byla to Claudine, kdo v osudný okamžik držel v ruce zbraň.

Claudine Longet se narodila 29. ledna 1942 v Paříži. Prožila normální, spokojené dětství v konzervativní měšťanské rodině a odmalička snila o tom, že se stane baletkou. Nechyběl jí talent ani houževnatost, tanec brala velice vážně a věnovala se mu s profesionálním zaujetím. Její rodiče ji naprosto zbožňovali a v duchu francouzské poválečné výchovy ji vedli ke kázni, poslušnosti a k dobrým způsobům. Claudine byla milá, tichá, zdvořilá a od útlého věku neobvykle disciplinovaná. Také byla zvyklá si nestěžovat, neodmlouvat, nemluvit o svých pocitech a chránit si své soukromí. Její dětství i dospívání vyplňovala tvrdá práce a tréninky, při kterých dřela až do úmoru. Vyplatilo se to - poprvé veřejně účinkovala jako sedmnáctiletá a všichni věřili, že ji čeká slibná taneční kariéra.

Život jí nakonec nezměnil balet, ale prázdninová brigáda v lyžařském středisku v Alpách. Tam se na prahu dospělosti seznámila s o patnáct let starším americkým zpěvákem Andy Williamsem, který jí nebývale ochotně pomohl s opravou porouchaného auta. Náhodná známost během pár dnů přerostla v intimní vztah a Williams svou mladičkou přítelkyni přesvědčil, aby s ním odjela do Ameriky. Usadili se v Los Angeles, kde Williams po pár měsících požádal Claudine o ruku. Vzali se na sklonku roku 1961.

Williams nebyl žádná malá ryba. V 60. letech patřil k nejpopulárnějším americkým umělcům, přátelil se s největšími osobnostmi americké hudební scény a měl přístup do všech společenských kruhů. Byl tak oblíbený, že ho prezident Ronald Reagan nazval „americkým národním pokladem“. V době, kdy poznal Claudine, chystal vlastní pořad - divácky úspěšnou The Andy Williams Show, která se jako jedna z prvních vysílala v barevném formátu a ve které se jako host několikrát objevila i jeho manželka. Vztah s tak výraznou osobností otevřel Claudine dveře do velkého světa. Williams ji uvedl do společnosti svých vlivných přátel (Claudine se tak mimo jiné blízce spřátelila i s budoucím senátorem Robertem F. Kennedym a jeho ženou Ethel) a domluvil jí pracovní příležitostic, ke kterým by jinak neměla přístup. Claudine se objevila v několika seriálech a filmech, nahrála průměrně úspěšná sólová alba (zpívala především pop/soul, často ve francouzštině nebo alespoň s přiznaným přízvukem) a byla častým a vítaným hostem v televizních pořadech.

V osobní rovině pro Claudine znamenal příjezd do Ameriky šok. Neuměla ani slovo anglicky, neměla žádné zkušenosti s hereckým průmyslem a podle vlastního přesvědčení vůbec neuměla zpívat. Její zdrženlivá francouzská výchova navíc nekorespondovala s leskem hollywoodského showbyznysu, který ji děsil i fascinoval zároveň. Američany na ní nakonec upoutalo přesně to, že byla jiná než ostatní. Představovala archetyp křehké, oduševnělé Francouzky, vzdělané a elegantní dámy, čímž tvořila dokonalý protipól prvoplánově přitažlivých hereček té doby. Přestože nikdy nedosáhla věhlasu svých hollywoodských kolegyň, šarmem se jim mohla směle rovnat a u diváků i jako nepříliš talentovaná herečka dosáhla velké popularity.

Dlouho jí stačilo - ale pak už ne. Poté, co porodila tři děti, se vztah Claudine a Williamse začal rozpadat. K rozvodu došlo až v roce 1975, ve společné domácnosti ale nežili už od roku 1971. Williams sice stále udržoval s Claudine přátelské styky, přestal ale její jméno propagovat u filmu a v televizi. Její kariéra začala stagnovat a nezadržitelně se blížil okamžik, kdy měla skončit ze dne na den.

V roce 1972 se Claudine na lyžařské akci pro kalifornskou smetánku v Bear Valley seznámila s lyžařem Vladimirem „Spider“ Sabichem. Tento Američan s chorvatskými kořeny reprezentoval Spojené státy na olympiádě v roce 1968 a přesto, že si nepřivezl žádnou medaili, se stal prakticky přes noc miláčkem davu. Následné vítězství ve Světovém poháru jeho úspěch už jen povtrdilo. Přezdívali mu „playboy Spider“ nebo „golden boy“ a ta přezdívka mu dokonale seděla - urostlý, pohledný a s charismatem rockové hvězdy si mohl z žen a dívek vybírat. Claudine se zdráhala uvěřit tomu, že volba tohoto hezouna padla právě na ni.

Rozvíjející se vztah devětadvacetileté Claudine a o tři roky mladšího Spidera přirovnal jeden z jejich společných přátel k „jaderné fúzi“. Byl prudký, intenzivní a nesmírně nevyrovnaný. Zatímco plachá a introvertní Claudine procházela obdobím útlumu, kdy se vzpamatovávala z rozchodu i odchodu z umělecké branže, kariéra extrovertního Spidera právě expandovala. Claudine se do mladého sportovce zamilovala na první pohled a i on jejímu kouzlu brzy podlehl. Trávila čím dál tím více času ve Spiderově luxusní rezidenci v Aspenu, až se k němu nakonec přestěhovala i s dětmi, které si přivedla z manželství s Williamsem. Do nového domova se vydala se dvěma miliony dolarů, které získala v rámci porozvodového vyrovnání.

Navenek vypadali Claudine se Spiderem jako stabilní pár. Objevovali se na společenských akcích zavěšeni jeden do druhého, trylkovali a vyměňovali si láskyplné pohledy. Zdálo se, že se po boku silného partnera se stabilizovala i křehká Claudine, opak byl ale pravdou. Jejich soužití bylo plné afektovaných výstupů, hádek i krátkodobých odloučení, po kterých se k sobě vraceli se znovu obnovenou vášní. Claudine začal vadit Spiderův požitkářský životní styl plný drog, nekonečných večírků a dámských společností. Městem se šířily drby, že se slavný lyžař za zády své milé schází i s jinými ženami. Když se jednou rozhodl účastnit pofiderní soutěže o nejlepší prsa, Claudine se neudržela a v záchvatu vzteku mu hodila sklenici vína na hlavu. Je možné, že to byla právě jeho prostopášnost a její žárlivost, co se nakonec Spiderovi stalo osudným.

Dne 21. března 1976 si šli Claudine se Spiderem zalyžovat. Kolem čtvrté hodiny odpolední se vrátili domů a Spider se začal svlékat, aby se připravil na sprchu. Co se stalo potom, zůstává dodnes předmětem dohadů. Podle výpovědi Claudine jí chtěl její partner ukázat, jak se ovládá napodobenina německé pistole z období druhé světové války, kterou mu měl věnovat jeho otec. Vytáhl zbraň z prádelníku, nabil ji a předal Claudine. Ta, prý nedopatřením, vystřelila. Jediná kulka zasáhla Spidera přímo do břicha a protrhla mu slinivku a žaludek. Claudine ihned zavolala záchranku, ale zranění bylo natolik nešťastné, že mu Spider cestou do nemocnice podlehl. Claudine ho při tom držela za ruku.

V celém Aspenu se nenašel nikdo, kdo by věřil, že šlo o nehodu. Když se Claudine týden po incidentu ukázala vedle ostatní truchlících na Spiderově pohřbu, jeho rodina ji odtamtud málem vyštvala. Její verze příběhu plně nepřesvědčila ani úřady a tak byla Claudine dva týdny po Spiderově smrti obviněna ze zabití z nedbalosti.

Během celého procesu si Claudine stála za tím, že je nevinná. Nemohla tušit, že je zbraň odjištěná, žertovala a namířila ji na Spidera se zvoláním „bang-bang“. Svědek obhajoby potvrdil, že pistole byla nekvalitním padělkem s vadnou pojistkou a umaštěným mechanismem a špatně se ovládala i odborníkům; podle pitevní zprávy se ale Spider v okamžiku výstřelu nacházel asi dva metry od Claudine a stál k ní zády, což odporovalo jejímu tvrzení o zpackané instruktáži.

Vyšetřovatelé se dopustili dvou velkých procesních chyb, které se pravděpodobně odrazily i ve výši trestu. Bez oprávnění odebrali Claudine vzorek krve a stejně neoprávněně jí zabavili deník, takže žádný z těchto materiálu nemohl být u soudu použit. Krevní rozbor prokázal přítomnost stopového množství kokainu (drogy, kterou byl zbohatlický Aspen doslova promořený) a zápisky v deníku vyvracely tvrzení Claudine, že s jejich vztahem bylo všechno v nejlepším pořádku. Protože se nenašel jediný přímý důkaz, který by Claudine usvědčil z vraždy, nakonec byla odsouzena jen ke směšnému peněžnímu trestu a k třicetidennímu pobytu ve vězení podle vlastního výběru. Odseděla si ho po částech, během víkendů.

Rozsudek soudu ale nemohl zvrátit společenské mínění. Celý proces byl mediálně vysoce sledovaný a veřejnost se v pikantní kauze rozdělila ve dví. Někteří lidé věřili, že Claudine se stala stejně jako Spider obětí nešťastné náhody, většina v ní ale viděla chladnou manipulátorku, kterou soud nechal vyváznout až příliš lehce.

„Spider toho v životě vykonal tolik, zatímco Claudine v životě dokázala jen dvě věci,“ komentoval Spiderův bratr Steve rozhodnutí soudu. „Vdát se za Andyho Williamse a uniknout trestu za vraždu.“

Společenská pozice, kterou si Claudine vybudovala během manželství s Andy Williamsem, byla ta tam. Její bývalý manžel jí byl během soudního procesu velkou oporou, platil její právníky a osobně se zajímal o průběh vyšetřování, ani jeho konexe ale nemohly zabránit nevyhnutelnému: po vynesení rozsudku svět showbyznysu Claudine definitivně odepsal. Od té doby už ji média nepopisovala jako „herečku a zpěvačku“, ale jako „tu ženskou z Aspenu“.

V roce 1985 se provdala za Ronalda Austina, jednoho ze svých bývalých obhájců. Navzdory ostrakizaci se manželé rozhodli zůstat v Aspenu, kde žijí doteď. Claudine už se do uměleckého světa nikdy nevrátila a její jméno už dnes zná málokdo. Dodnes žije v ústraní a ke své minulosti se vyjadřuje jen zřídka. Za posledních padesát let pouze jednou nesměla naznačila:

„Prošla jsem si v životě jedním velmi těžkým a bolestivým obdobím… tenkrát, v roce 1976.“

ZDROJE:

Chalmers, Robert: „Claudine Longet: Aspen's Femme Fatale“ (7.5.2013). gq-magazine.co.uk. Čteno 6.2.2026

Rasmussen, Aaron: „Slaying on the Slopes: Was Famed Skier Spider Sabich’s Death a Tragic Accident or Cold Blood Murder?“. graziamagazine.com. Čteno 6.2.2026

Renda, Matthew: „The Incandescent Life and Untimely Death of Spider Sabich“ (2019). tahoequarterly.com. Čteno 6.2.2026

„Miss Longet Given 30 Days“ (1.2.1977). nytimes.com. Čteno 6.2.2026