Hlavní obsah
Lidé a společnost

Pro matku byla ošklivá, dcera se otrávila plynem. Se Stellou Zázvorkovou se život nemazlil

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Alena Pokorná/Wikimedia Commons/Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Hrob Stelly Zázvorkové na hřbitově v pražském Motole

„Nejsi ani stín mé krásy,“ vytýkala Stelle Zázvorkové její matka. Hvězda československého divadla a filmu doživotně trpěla pocity viny za to, že svoji vlastní dceru dohnala k sebevraždě.

Článek

Stelle Zázvorkové jako by hereckou kariéru předepsal sám osud. Její křestní jméno (tehdy neobvyklé, dnes čím dál tím populárnější) pochází z latiny a znamená prostě „hvězda“. Noblesní jméno hodné noblesní ženy, kterou se měla později stát, jí vybrala matka, s níž měla oblíbená herečka celoživotně velmi špatný vztah.

Chladná matka a vřelý otec

Stella Zázvorková se narodila 14. dubna 1922 do rodiny bohémského architekta a módní návrhářky. Zatímco s otcem, laskavým a vnímavým Janem Zázvorkou st., měla celoživotně hezký vztah, s matkou to bylo o poznání horší. V dospělosti ji neoznačovala jinak než jako „matku“ a toto neosobní oslovení dokonale odráželo chladnou výchovu, kterou matka Zázvorková praktikovala na obou svých dětech. Jako každé jiné dítě, i malá Stella svou matku v dětství milovala a vzhlížela k ní. V jejích dětských očích musela vypadat jako bohyně: byla vysoká, štíhlá a neobvykle krásná, vždy chodila perfektně oblečená a používala decentní, líbivý parfém.

„Její vznešenost občas mrazila,“ přiznala později Zázvorková. Její matka bohužel patřila k těm rodičům, kteří mají na své děti nepřiměřeně velké nároky, a těmi pak krůček po krůčku drtila duši své jediné dcery. Jak malá Stella rostla, čím dál tím více se vzdalovala matčině představě o tom, jaká má být, co má mít ráda a hlavně - jak má vypadat. Vyčítala dceři, že se jí nepodobá, že je příliš malá a příliš kulatá. Projevy mateřské lásky a něhy navíc šetřila - dceři jen zřídka věnovala více než letmý dotyk a o její sny a touhy se nezajímala: když se dítě ve čtyřech letech v doprovodu své oblíbené tety Fanynky postavilo na jeviště a zahořelo láskou k divadlu, matka tím nápadem otevřeně pohrdla. V jejích očích ji její Stella zklamala svou ošklivostí a teď i svými ambicemi.

V přijímačkách na konzervatoř pohořela

Zázvorkovou v dětství držel nad vodou vřelý, podporující otec a o osm let starší bratr Jan, se kterým si velmi rozuměla. Jan ale brzy odešel z domu (rozhodl se držet rodinné tradice a stal se architektem) a mezi rodiči se schylovalo k rozvodu. Po něm Stella zůstala s matkou a jejich už tak špatné vztahy se ještě zhoršily. Matka ji nepřestávala ponižovat a nově se jí také mstila za rozvod s jejím otcem.

„Nejsi ani stín mé krásy,“ vytkla dceři někdy v té době.

„Alespoň mám šarm, který tobě chybí,“ opáčila jí dospívající dívka.

Aby unikla houstnoucí atmosféře doma, patnáctiletá Zázvorková odešla bydlet na anglický internát, který jí pomohl sehnat otec. Chystala se na konzervatoř, ale protože podcenila přípravu, pohořela u přijímaček a místo konzervatoře nastoupila na lyceum. Studium na prestižní škole, kterou jí platil otec, v ní probudilo skryté jazykové nadání - v průběhu života se Zázvorková naučila mluvit plynně sedmi jazyky. Svých snů se ale nevzdala; přihlásila se na slavnou Divadelní školu E. F. Buriana a úspěšně ji absolvovala. Odtud už byl jen krůček do divadla E. F. Buriana, kde začínala především tanečními rolemi, a pak dále do světa velkých divadel a filmu. Od padesátých let už patřila k nejobsazovanějším českým herečkám.

Foto: Neznámý autor/Wikimedia Commons/Public Domain

Herecký soubor divadla Větrník (Zázvorková je v dolní řadě druhá zleva). Divadlo si herecká omladina založila nacistům navzdory (1943).

Sňatek s Milošem Kopeckým

O Stelle Zázvorkové bylo známé, že se více přátelí s muži než se ženami. Už Jan Werich na ní obdivoval její přímočarost říznutou špetkou drzosti, se kterou dokázala vybruslit z každé nepříjemné situace, a její povahu hodnotil s nadšením jako ryze mužskou. Mužem jejího života se stal herecký kolega Miloš Kopecký.

S Kopeckým se Zázvorková seznámila během krátkého poválečného působení v divadle Větrník, které založila spolu s několika dalšími členy herecké omladiny v roce 1941. V divadle navázala celoživotní přátelství - do okruhu jejích blízkých od té doby patřil např. Jan Hlinomaz, Zdeněk Řehoř nebo Miroslav Horníček. Protože slušně vydělávala, dovolila si žít na vysoké noze. Své přátele opečovávala a pořádala pro ně luxusní večírky, na kterých podávala vybrané lahůdky a drahá vína. Umění honosně hostit se naučila od krále nákladných večírků, Jana Wericha, a nepřestala s nimi ani po seznámení s Milošem Kopeckým.

Vztah s Kopeckým byl vše, jen ne zdravý. Vzali se v roce 1946 a rozvedli hned příští rok. Kopecký byl v zásadě šovinista a chronický sukničkář, který své zálety před svou manželkou nikterak netajil, navíc trpěl maniodepresivní psychózou a Zázvorková byla nucena snášet jeho výkyvy nálad. Z krátkého a intenzivního manželství se roku 1946 narodila dcera Jana.

Dcera Jana trpěla její nepřítomností

Pro Zázvorkovou byla dcera vším - o to hůře pak snášela, že si ty dvě vůbec nerozuměly. Jana sice byla pro svou matku na prvním místě, z druhého místa jí však těsně na paty šlapala matčina profese. Zázvorková se po rozvodu s Kopeckým (se kterým zůstali přáteli do konce života) už nevdala a celou svou duší se oddala své práci. Každý večer trávila v divadle, domů se vracela až pozdě v noci a o dceru Janu mezitím pečovaly chůvy. Jana její nepřítomností a nedostatkem zájmu trpěla a zoufale volala po pozornosti. Depresivní sklony, které patrně zdědila po otci, v pubertě vyústily v několik demonstrativních pokusů o sebevraždu, kterým Zázvorková vždy zabránila. Načasování nebylo náhodné - Jana věděla, kdy se matka vrací z práce. Jednoho dne se jí však věci vymkly z rukou. Jana sledovala z okna kuchyně, jak matka vystupuje z taxíku, a strčila hlavu do plynové trouby. Zázvorková se ale u domovních dveří zapovídala s herečkou Natašou Gollovou a dceru nalezla už mrtvou. Jana Kopecká spáchala sebevraždu 6. ledna 1961 a Stella Zázvorková si její zbytečnou smrt nikdy nepřestala vyčítat.

Stella Zázvorková patří k nejobdivovanějším a nejvýraznějším českým herečkám 20. století. Hnacím motorem její kariéry byla touha dokázat své matce, že není tak bezcenná, jak jí celé dětství tvrdila. Stáří prožila v klidu a osamění, navštěvovala benefiční akce a napsala kuchařku. Roku 2001 získala cenu Thálie za celoživotní přínos filmu a v roce 2005 i Českého lva. Zemřela na infarkt 18. května 2005, měsíc po svých 83. narozeninách. Je pohřbena po boku své jediné dcery Jany na motolském hřbitově.

Foto: Teoretik 1/Wikimedia Commons/Public Domain

ZDROJE:

„Zemřela herečka Stella Zázvorková“ (18.5.2005). iRozhlas.cz. Čteno 21.9.2024

Bartík, Ivo: Osud Stelly Zázvorkové: „Matka jí vyčítala kila navíc. Jsi malá a tlustá, říkala. Dcera se otrávila plynem“ (15.4.2024). vlasta.cz. Čteno 21.9.2024

Brabec, Martin: „Ženská od rány i starostlivá babi. Stella Zázvorková by se dožila sta let“ (14.4.2022). iDnes.cz. Čteno 21.9.2024

Šimůnek, Petr; Zázvorková, S.: „Zázvorková: Vždy jsem se chtěla proslavit“ (22.12.2002). iDnes.cz. Čteno 21.9.2024

www.fdb.cz, heslo „Stella Zázvorková“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz