Rok od zázraku v kolumbijské džungli. O děti se porvali příbuzní, psa záchranáře hledali marně

Víte, jaký je jeden z nejsilnějších příběhů loňského roku? Napsal ho sám život a je skoro stejně šťastný, jako je tragický. Na začátku května 2023 se v džungli v kolumbijském departmentu Caquetá zřítilo malé letadlo typu Cessna 206 se sedmi lidmi na palubě. Zatímco pilot a jedna doprovodná osoba zemřeli hned v okamžiku nehody, zbytek posádky, žena jménem Magdalena Mucutuy Valencia a její čtyři děti ve věku od jedenácti měsíců do třinácti let, střet letadla se zemí přežili. Děti byly nalezeny po čtyřiceti dnech pátrání hluboko v amazonských pralesích. Byly vyděšené, pohublé a k smrti vyčerpané, ale živé a relativně zdravé. Jejich příběh média označovala jako „příběh totálního přežití“ - „zázrak z džungle“ tehdy zkalilo jen vědomí, že těžce zraněná matka dětí zemřela u vraku letadla už čtvrtý den po nehodě.

Poslední cesta letounu Cessna 206 měla být krátká. Šlo o vnitrostátní charterový let s cílem na letišti v San José del Guaviare. Když začal mít pilot potíže s ovládáním motoru, stihl včas vyslat nouzové hlášení, díky čemuž se kolumbijské letectvo o havárii dozvědělo velice rychle. Ihned vyslalo několik letounů a jeden vrtulník, aby prohledali oblast, ve které by se mohly nacházet trosky letadla. K pátrání po troskách a ostatcích obětí se přidaly i záchranné týmy kolumbijské armády a dobrovolníci z řad místních obyvatel, jejichž počet se v průběhu pátrání vyšplhal až na několik set. Vrak letounu byl nakonec objeven až 15. května 2023, celé dva týdny po neštěstí, a s ním i tělo Magdaleny Mucutuy. Děti - třináctiletá Lesly, devítiletý Soleiny, čtyřletý Tien a teprve jedenáctiměsíční Cristin - u něj však nebyly.

Čtyřicet dní pročesávaly záchranné týmy kolumbijskou džungli. Den po dni objevovaly drobné náznaky toho, že děti mohou být naživu. Přímo u trosek byly rozesety zbytky rozjezeného ovoce, kilometry od trosek letadla se povalovaly kousky moučných placek, náramky a jiné osobní předměty dětí. Našla se dokonce i dětská lahev na pití se zbytkem tekutiny. Existovala velká naděje, že děti jsou stále naživu, a o to intenzivnější bylo pátrání. Armáda dokonce použila i reproduktory s kilometrovým dosahem, skrz které vysílala do džungle zprávy s pokyny, aby děti zůstaly na jednom místě a nikam dále neodcházely, a speciální letadla shazovala do džungle balíky s potravinami. Masivní pátrání, kterému prostřednictvím médií přihlížel celý svět, mělo šťastný konec: děti byly nalezeny 10. června 2023. Místo, kde se usadili k odpočinku, vyčenichali pátrací psi.

Sourozenci byli převezeni k ošetření do nemocnice v Bogotě, kolumbijském hlavním městě. Podle záchranářů byly děti podvyživené, unavené a jejich těla byla poseta boláky po bodnutí tropického hmyzu, neměli ale žádná větší poranění. Fakt, že čtyři malé děti přežily téměř šest týdnů uvnitř džungle, přilákal zájem veřejnosti. Nejvíce pozornosti na sebe upoutala nejstarší z dětí, třináctiletá Lesly. Byla to právě ona, kdo se po neštěstí ujal péče o těžce zraněnou matku a tři mladší sourozence. Rodina etnicky náleží ke kmeni Huitoto, domorodému národu z oblasti Jižní Kolumbie a Severního Peru, který žije dosud v těsném sepjetí s přírodou. Lesly byla proto v džungli jako doma - už odmala se učila rybařit, lovit a zpracovávat zvěř, sbírat jedlé plodiny a rozlišovat jedovaté rostliny od nejedovatých. Bylo to její odhodlání a dovednosti, co zachránilo jí i jejím sourozencům život.

I přesto, že byla Lesly cvičena k přežití v divočině, musela vynaložit extrémní úsilí, aby udržela sebe i sourozence naživu. Z trosek letadla vytáhla maniokovou mouku, která se stala na dalších čtyřicet dní základem jejich jídelníčku. Díky tomu, že džungle se nacházela v období největší plodnosti, dokázala obstarat i nějaké ovoce. Děti se musely vypořádat i s jinými obtížemi, než je jen hlad - z nehody vyvázly otřesené a dezorientované, což z nich dělalo snadný cíl predátorů, stávaly se navíc vděčným terčem náletů hmyzu.

Snad pro tu auru zázraku a všeobecné nadšení, které neopadlo ani měsíce poté, co byly děti vysvobozeny z džungle, široké mediální pozornosti unikly některé nepříjemné dozvuky celého případu. Čtyři sourozence, kteří v hloubi amazonského pralesa ztratili matku, po návratu domů nečekalo zrovna vlídné a stabilní rodinné zázemí, jaké by si v tu chvíli zasloužili ze všeho nejvíce. Protože dvě starší a dvě mladší děti mají jiného otce, sourozenci byli rozděleni. Otec dvou starších dětí jim brání ve styku jak se zbývajícími dětmi, tak s jejich nevlastním otcem Manuelem Ranoquem, otcem mladších dětí, který je vychovával spolu s matkou Magdalenou. Jen pár dní poté, co byly děti převezeny do nemocnice, požádali o jejich opatrovnictví prarodiče z matčiny strany. Otec Magdaleny Mucutuy také obvinil Manuela Ranoqua z toho, že jeho dceru i všechny děti týral. Dětem nadával a často je bil (jednou se prý tři dny ukrývaly v lese, aby unikly alkoholickému řádění a ranám svého otce a otčíma). Svou ženu měl prý Ranoque dokonce udeřit mačetou. Na otázku, zda na ni někdy zaútočil, Ranoque odpověděl takto:

„Verbálně někdy ano. Fyzicky někdy taky, ale málo. Měli jsme více verbálních potyček,“ dodal s tím, že jde o „rodinnou záležitost“, a ne drby pro svět. Je ironií, že osudného dne Magdalena Mucutuy s dětmi letěla právě za ním, aby společně začali nový život v blízkosti hlavního města. Protože Ranoque byl nakonec skutečně zatčen a obviněn z blíže nespecifikovaných skutků, mladší děti získali do péče rodiče jejich matky. O jejich dalším osudu toho příliš nevíme; rodiny děti chrání před mediální pozorností a bedlivě střeží jejich soukromí.

Ztrát na životech v důsledku nehody Cessny 206 bylo nakonec méně i více, než záchranáři původně předpokládali. Wilson, jeden z pátracích psů, se během pátrání po ztracených dětech sám ztratil. Zavětřil stopu a následoval ji tak vehementně, až se vytrhl z lana své psovodce a zmizel v nedohlednu. Záchranný tým se vydal za ním - děti na pachové trase, kterou zachytil, objevili už následující den. Nikdo nepochyboval, že pes určil stopu správně. Po Wilsonovi bylo vyhlášeno pátrání, po dvou týdnech ale bylo ukončeno s tím, že je nepravděpodobné, že by byl stále naživu. Wilson obdržel in memoriam několik vyznamenání ("převzala" je za něj jeho matka Drugia) a je po celé Kolumbii oslavován jako hrdina. Lesly mu z vděčnosti nakreslila obrázek - je na něm deštný prales a uprostřed něj Wilson s vrtícím se ocasem namířeným k nebi.

ZDROJE:

„Colombia plane crash: custody battle breaks out between relatives of children“ (13.6.2023). The Guardian. Čteno 5.6.2024

Jones, Olivia: „Tragic end for the hero dog that found children lost in the Colombian jungle: Military calls off search for missing Wilson after ‚doing everything within our reach‘ to find him after he vanished during rescue“ (29.6.2023). Daily Mail. Čteno 5.6.2024

Pozzebon, Stefano: „Missing children found after 40 days in Amazon survived like ‚children of the jungle,‘ Colombian president says“ (10.6.2023). CNN. Čteno 5.6.2023