Článek
Sociální sítě žijí novou aférou: v pořadu veřejnoprávní televize si významný muž starých pořádků a hodnot pustil pusu na špacír a rozhořčil se nad tím, kolik žen dnes studuje na lékařské fakultě.
„Medicína ztratila určitou prestiž ve společnosti,“ myslí si Pavel Pafko, emeritní přednosta 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „V šestém ročníku na 1. lékařské fakultě, která je největší, je jenom jedna třetina mužů a dvě třetiny žen. V Hradci a Brně říkali, že je tam dvakrát více holek než kluků. Už to není prestižní. Za nás, když jsme byli mladí, znamenalo dostat se na medicínu něco,“ stýská si.
Snadno by se tomu pousmálo. Muž, který má už své za sebou, neodhadl moderní klima a nahlas řekl, co mu v hlavě utkvělo ze starých dobrých časů. Někomu je jeho uvažování bližší, někomu vzdálenější, někdo mu tleská, jiný ho odsoudí. Z obou stran se jako hořká pilulka těžko polyká, že v tom, co tak lehkomyslně vyřkl, má vlastně pravdu.
Češi si lékařů cení, říká průzkum
Pavel Pafko svoje stesky myslel nejspíš přesně tak, jak vyzněly. Vyslovil to, co si mnozí dnes už jen raději myslí: muž - lékař je něco víc než žena - lékařka, protože je to prostě muž a muž je v obecném povědomí pořád přece jen trochu více než žena. Když na studiích medicíny byli jenom muži, bylo to "něco": teď, když jsou na ní i ženy, je to poklesek. Pomiňme, že Pafkovy názory v průběhu let nejsou úplně konzistentní a liší se nejspíš i podle osobnosti komunikačních partnerů; zatímco jednou smutně hovořil o tom, že zvlášť pro mladé lékařky bývá diskriminační už jejich první pracovní pohovor, jindy třeba tvrdil, že ženy se na chirurgii vůbec nehodí. Kromě toho, že pouze nahlas vyslovil něco, co si tajně myslí i jiní, svým výrokem rozproudí cennou veřejnou diskusi nad tím, jestli a jak se v medicíně projevuje nerovnost.
Základ všech nesouladů se točí okolo toho, jak chápeme slovo „prestiž“. Podle slovníkové definice představuje prestiž „relativní hodnotnost“, kterou přisuzujeme jednotlivci, rodině, určité sociální vrstvě nebo také studijnímu oboru a povolání. Být prestižní znamená požívat společenskou úctu, mít moc a vliv, být v očích společnosti důležitý, významný a cenný. Přestože už se dnes prestiž přímo neváže na majetky (jako dříve, kdy „dobré jméno“ znamenalo mít k dispozici úctu i kapitál), pořád platí, že co je prestižní, obvykle dobře vynáší. Když Centrum pro výzkum veřejného mínění v roce 2019 zveřejnilo žebříček, který hodnotil jednotlivá povolání podle jejich prestiže, na prvním místě se s přehledem umístil lékař. Ten je příkladem povolání, kde jde prestiž ruku v ruce s nadstandardním platovým ohodnocením. V první pětici nejprestižnějších se ale objevil i vysokoškolský učitel a učitel na základní škole, tj. profese, které obvykle nevnímáme jako finančně příliš perspektivní - určitě ne natolik, abychom je podle výše výdělku zařadili do svých pěti top.
Pavel Pafko patří k našim nejoceňovanějším chirurgům (2017)
Gender pay gap znají i lékařky
Je smutným faktem, že v oborech, které se v průběhu času vyvinuly z převážně mužských ve většinově ženské (říkáme, že se tím "feminizují"), znatelně kleslo průměrné platové ohodnocení. Na vině není to, že by snad ženy odváděly menší podíl práce nebo že by ta byla méně profesionální (feminizované obory obecně neprosperují méně). Řeč je o gender pay gap, popsaném a odborně zkoumaném sociálním jevu, který sociologie zná už dlouho a který podrobně analyzují dnešní gender studies. Jde o pro veřejnost značně kontroverzní pojem, přičemž největší rozpaky budí hlavně polemika nad tím, jestli něco takového vůbec reálně existuje. Nelze než parafrázovat slova klasika: s existencí pay gap můžeme polemizovat, můžeme s ní i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat.
Proto, když Pavel Pafko mluví o tom, že je jeho obor prestižní, nelze popřít, že jeho optikou a pro něj samotného určitě je. A když říká, že s větším podílem žen mezi studenty lékařských fakult prestiž jeho oboru klesá, tak má svým způsobem pravdu. Aniž by se mi to osobně zamlouvalo, realita je taková, že čím více žen v medicíně (ale i v potravinářství nebo v podlahářství), tím méně peněz, a čím více žen, tím méně prestiže. Tahle skutečnost ale není něco, z čeho lze vinit ženy; jedná se o důsledek platových a mocenských nerovností, jejichž hlavním viníkem jsou stále existující stereotypy, předsudky a „mužský“ design sociálního systému.
Je paradoxní, že ctitelé starých řádů čas od času některým kontroverzním výrokem nechtěně upozorní na to, že tato nerovnost existuje a biti jsou na ní úplně všichni: ženy, kterých se pay gap osobně dotýká nejvíce, muži, pro které ženami osídlený a tím pádem průměrně méně finančně ohodnocený obor přestává být zajímavý, a taky společnost, kterou podobné nespravedlnosti zraňují na citlivých místech.
Suma sumárum: jestli někdo může za to, že lékařství klesá prestiž, nejsou to studentky lékařských fakult. Může za to pay gap a mohou za to muži dávnověku, mezi něž patří i Pavel Pafko.
ZDROJE:
Události, komentáře (1.12.2023). Dohoda o platech lékařů. Česká televize (online zdroj). Citováno 2.12.2023
Ženy lékařky mají o dvacet tisíc menší průměrný plat (15.2.2023). Medical Tribune (online zdroj). Čteno 5.12.2023
