Článek
Důvod téhle debaty je jasný. Přespříliš povinností ze strany školství narušují dětskou integritu a spontánnost. Ve svém volném čase jsou děti nuceny, věnovat se velké kvantitě domácích úkolů. Děti školou povinné jsou nuceny od cca osmé hodiny ranní sedět ve školních lavicích přibližně 4-8 vyučovacích hodin, poté přicházejí do svých domovů, kde je čeká další několikahodinová příprava na následující školní den.
Tohle rozhodnutí by s sebou neslo radost a zároveň neporozumění
Děti se radují, dokonce i některým rodičům spadl těžký kámen ze srdce, neboť se se svými dětmi, především s těmi mladšími, museli učit a věnovat velkou část svého času k připravení svého dítěte na následující den ve škole. Avšak vyjádření mnohých kantorů je plné nepochopení a negativity.
Děti již dávno přišly o naději bezstarostného dětství
Děti jsou přehlceny. Jejich povinností je udržet několikahodinovou pozornost ve škole, poté splnit domácí úkoly, které se nepochybně mohou nahromadit z více předmětů, plus se dítě musí naučit na očekávanou písemnou práci či zkoušení.
Tohle všechno v dospívajících dětech vyvolává nátlak, stres, možná i pocity beznaděje. Dnešní základní školy mají zcela jiné požadavky, než jako tomu bylo za doby studia jejich rodičů či prarodičů. Hlavní myšlenkou je ta, že i dítě si zaslouží zrelaxovat, žít život se svou rodinou či kamarády, zkrátka neutápět se od rána do večera v učení.
Psychika dětí a dospívajících se hroutí
Známým faktem je, že děti v České republice mají problémy s psychikou, zasažené jsou zejména dívky. Přetíženým psychologickým centrům má pomoct prevence.
Více než 50 procent žáků devátých tříd v České republice projevuje známky zhoršeného well-beingu. To je výsledek nového průzkumu v rámci projektu Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ), který na konci loňského školního roku zkoumal duševní zdraví více než šesti tisíc deváťáků.
Well-being, neboli duševní pohoda, je přitom podle odborníků zásadní. „Odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší,“ vysvětluje jeho důležitost Matěj Kučera z NÚDZ. V praxi to znamená, že více než polovina loňských deváťáků na tom není psychicky úplně dobře.
„Třicet procent dotazovaných projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti,“ upozorňuje Kučera. „Téměř každému třetímu deváťákovi z výše zmiňovaného průzkumu by prospělo vyhledání odborné pomoci.“
Názor pedagogů je spíše skeptický
Domácí příprava do školy je totiž součástí života školáků od nepaměti, tvrdí každý zkušený pedagog. Jestliže dítě nebude mít dostatečnou motivaci k domácímu procvičování, v podobě domácího úkolu, tak je velmi těžké donutit dítě, aby se doma učilo.
Zkrátka každá mince má dvě strany a jak je tomu u každého rozhodnutí, tak s sebou nese jak pozitivní, tak negativní dopad. Ruku na srdce někteří žáci stejně své úkoly nepíší doma, ale o přestávce před hodinou či cestou autobusem do školy. Ačkoli se žáci z domácích úkolů neradují, alespoň se částečně do výuky a připraví a učivo si osvojí. Také jim to dává možnost nahlédnout do světa dospělých, který se povinnostmi jen hemží. Pokud budou domácí úkoly zrušeny žáci mohou slavit, jelikož se zbaví jedné z největší zátěže a také jedné z mála povinností.
Zdroj:
