Článek
Vzhledem k tomu, že autorka ve svém článku pracuje spíše s dojmy než s ověřenými fakty, což se v poslední době v problematice školství a vzdělávání děje velmi často, rozhodla jsem se na něj reagovat.
Tak jednak žádné úkoly se u nás rušit nebudou. V ČR k tomu opravdu není vůbec žádný důvod, což potvrdilo i české Ministerstvo školství v květnu loňského roku ve svém stanovisku (zde). A v Polsku to patrně nakonec také tak žhavé nebude.
Tak zaprvé podle průzkumníků ze společnosti IDEA CERGE-EI Münicha a Korbela jsou naše děti domácími úkoly zatížené v porovnání s ostatními zeměmi naprosto nejméně. Domácími úkoly se zabýval mezinárodní průzkum TIMSS a ve shrnutí zprávy o úkolech společností IDEA CEGE-EI z roku 2019 se například u osmáků hovoří o zátěži 9 minut trvajícího vypracování domácího úkolu na vyučovací hodinu. Jde o nejnižší zjištěné zatížení v rámci 45 zemí, které se průzkumu TIMSS účastní.
Shrnutí studie CERGE-EI o domácích úkolech
Další průzkum, a to PISA, jehož výsledky byly zveřejněny nedávno, pak ukázal naprosto to samé. V rámci zemí OECD jsou prostě naše děti v této oblasti zatěžované málo. Vlastně skoro nejméně. Sama jsem o této skutečnosti psala článek nedávno (zde). Pokud se do něj podíváte a najdete si v něm grafy z oné zprávy PISA, tak je jasně vidět, že v Polsku mají děti dvakrát více úkolů než děti české. A že naše děti, děti ve Finsku a ve Švýcarsku nad úkoly stráví nejméně času ze všech. Takto jasně hovoří čísla z mezinárodního průzkumu PISA.
Zrušení úkolů v Polsku měla strana nové polské ministryně školství Barbary Nowacké ve volebním programu. Jak možná víte, volby proběhly na podzim a v Polsku je nová vláda. Podle mne ale chtěla nová ministryně prostě po zvolení jen zaujmout nějakým silným prohlášením. Je to úplně stejné jako u nás. Pamatujete například na nedávné prohlášení tehdy novopečeného ministra školství Beka o rušení devátých tříd? To se odehrálo v létě po jeho nástupu do funkce. Od té doby je ticho po pěšině.
Barbara Nowacka, polská ministryně školství
Polská vzdělávací komunita se po výroku o rušení úkolů začala bouřit. Že tak zásadní krok s nimi nikdo nekonzultoval. Nelíbí se jim hlavně rušení úkolů v přírodovědných a jazykových předmětech. Protože se má ale tento krok s rušením úkolů zavést až od dubna, může se do té doby stát ještě mnohé. Už nyní se na polském zpravodajském webu Wyborcza.pl například objevil před dvěma dny článek, že úkoly se budou rušit úplně jen v 1.-3. třídě a ve vyšších ročnících se jen nebudou známkovat.
Je celkem pochopitelné, že někteří polští učitelé protestují a že úplné zrušení úkolů ve všech ročnících se nakonec dít spíše nebude. Kdo z nás nedělal úkoly z matematiky nebo z češtin či angličtiny? Asi jsme je dělali všichni, že? Procvičování obzvláště v těchto předmětech (cizí jazyk, matematika, rodný jazyk) je prostě nutnost. Učení slovíček, procvičování sčítání a odčítání zlomků, desetinných čísel, vyjmenovaná slova, cvičení na psaní y/i. To vše vyžaduje prostě dril a vyžaduje více času, než který mohou procvičováním děti strávit ve škole.
Samozřejmě, že samotná diskuse kolem úkolů vůbec není od věci. Pokud je diskuse navíc vedená slušně bez vzájemného urážení, jsem jedině pro. Dávat rozsáhlé a nesmyslné úkoly, úkoly, které mají nahradit výuku a nebo dávat z úkolů pětky, není podle mne dobrá pedagogická cesta. Ale rozumné množství úkolů na procvičení látky, úkoly zábavné, badatelské a dávané navíc s vědomím, které víme ze statistik a mezinárodních šetření, že naše děti opravdu nijak netrpí, tak tyto úkoly bychom měli podle mne zachovat.
