Článek
Velmi ráda používám umělou inteligenci, a to jak Chat GPT, tak nově nástroj Perplexity. Umělá inteligence řadu témat vidí objektivněji a dokáže dohledat potřebná data. Navykla jsem si pracovat s těmito nástroji, aby mi poskytly co nejupřímnější odpověď bez ohledu na to, jak moc se mi líbí. Přesto je z textu patrné, že se do odpovědí propíjí moje vlastní osobnost, sarkasmus, smysl pro humor.
Následující řádky obsahují výňatek z odpovědí generovaných Chatem GPT. Ačkoli jsem se nejprve snažila najít argumenty pro posílení své vlastní argumentace (což je patrné), později jsem požádala AI i o kritiku aktuálního premiéra. Odpovědi mi pomohly pochopit kritiku, která na jeho hlavu padá. Jelikož se mi zdají zajímavé, rozhodla jsem se je sdílet. Prosím, přistupujte k nim kriticky bez ohledu na vlastní politické přesvědčení. Stále se jedná primárně o jazykový model. :)
Fialovy silné stránky
Nejdříve jsem poprosila GPT, aby mi co nejjednodušeji popsal, jak by přesvědčil voliče Andreje Babiše, proč by měl volit Petra Fialu. Dále jsem GPT požádala o argumentaci proti dalším výhradám vůči Fialově vládě.
Odpověď byla následující:
Fialova vláda má spoustu chyb a výhrad vůči ní je dost. Když bych to vysvětlovala někomu, kdo fandí Babišovi a není úplně analytický typ, asi bych to musela trochu přizpůsobit.
1) Ceny a drahota
Výhrada: "Za Fialy všechno zdražilo!"
Odpověď: Jo, zdražilo. Ale ne proto, že Fiala ráno vstane a řekne si: „Tak ať chleba stojí dvacku.“ Ceny vylítly kvůli válce, energiím a inflaci, kterou ale začal už Babiš, když rozhazoval peníze na nesmysly. Fialova vláda to aspoň nějak řeší, třeba zastropováním cen energií nebo snížením schodku rozpočtu.
2) Důchody
Výhrada: "Fiala ukradl důchodcům prachy!"
Odpověď: Důchody rostou pořád, jen se trochu zpomalilo přidávání, protože na to prostě není. Babiš by dál zvyšoval bez ohledu na to, že bychom si na to museli půjčovat, což by vedlo k ještě většímu zdražování. Je to jako když ti někdo místo výplaty dá kreditku a řekne: „Užij si to, účet se vyřeší později.“
3) Daně a podnikatelé
Výhrada: "Ožebračují živnostníky!"
Odpověď: Daně se zvedly, ale pořád máme jedny z nejnižších v Evropě. A spousta živnostníků platila míň, než zaměstnanci, což prostě nebylo fér. Jasně, je to nepříjemný, ale Babiš by to udělal taky – akorát by to zabalil do nějakého líbivého sloganu.
4) Migrace
Výhrada: "Fiala chce přijímat migranty!"
Odpověď: Ne, to je blbost. Česko skoro žádné migranty nebere, naopak je mnohem tvrdší než třeba Německo. A jestli někdo rozdal desetitisíce víz cizincům (hlavně Ukrajincům a Vietnamcům), byl to Babiš.
5) Nejsou akční, Babiš byl líp vidět
Výhrada: "Fiala nic nedělá, Babiš aspoň makal!"
Odpověď: Jo, Babiš byl vidět, ale hlavně díky tomu, že neustále objížděl republiku a dával si selfíčka s koblihami. To, že Fiala nemá každý den tiskovku a nekřičí do médií, neznamená, že nic nedělá. Jen prostě není populista, co se potřebuje předvádět.
Celkově bych řekla, že Fialova vláda není ideální, ale aspoň se snaží nehrát populistické hry. Zatímco Babiš prostě rozdává dárečky, na které si půjčuje, a říká lidem, co chtějí slyšet. Pokud si někdo myslí, že si Babiš znovu nasadí gumáky a zachrání ho před drahotou, tak se dost plete.
Babišovy silné stránky
Požádala jsem Chat GPT o stejnou analýzu politické práce Andreje Babiše:
Tady bude problém v tom, že Fialovi voliči většinou oceňují jiný styl politiky – spíš odpovědnost, západní orientaci, menší populismus. Pokud bych jim měla vysvětlit, proč by mohl být Babiš lepší premiér než Fiala, musela bych to postavit na tom, co Fialova vláda dělá špatně a kde Babiš objektivně boduje.
1) Akceschopnost a řízení státu
Argument: „Babiš byl manažer, Fiala je akademik.“
Vysvětlení: Babiš umí řídit věci rychle a efektivně. Jasně, občas je to chaotické a řve u toho, ale když je krizová situace (covid, tornádo, energie), tak umí rozhodnout hned. Fialova vláda se někdy topí ve vlastních debatách a než něco vymyslí, už je pozdě.
2) Komunikace s veřejností
Argument: „Babiš uměl mluvit s lidmi, Fiala ne.“
Vysvětlení: Babiš, i když mele nesmysly, umí mluvit tak, že mu lidi rozumí. Fiala často působí odtrženě, jak kdyby řešil filozofický seminář, a na běžného člověka to nepůsobí dobře. Proto si lidi u Babiše říkají: „Aspoň se snažil.“
3) Přímá pomoc lidem
Argument: „Za Babiše jsme dostávali víc peněz.“
Vysvětlení: Babišova vláda sypala peníze lidem přímo – důchodcům přidávala, živnostníkům rozdávala kompenzace. Fiala se víc soustředí na rozpočet a ne na okamžitou pomoc. Pro někoho, kdo žije od výplaty k výplatě, je pak Babiš sympatičtější.
4) Mezinárodní vyjednávání
Argument: „Babiš byl pragmatik, Fiala se moc podřizuje EU.“
Vysvětlení: Babiš se nebál hádat s EU nebo s Německem, když cítil, že to pomůže Česku. Fiala je hodně proevropský, což je fajn, ale občas vypadá, že jen poslouchá a nepřináší vlastní návrhy.
5) Viditelnost a leadership
Argument: „Babiš byl všude, Fiala je šedá myš.“
Vysvětlení: Babiš byl prostě vidět. Objížděl republiku, řešil věci na místě, pořád byl v televizi. Fiala působí, jako že se schovává, což v době krizí není dobré. Lidi chtějí vidět lídra, ne někoho, kdo jen občas udělá tiskovku.
Závěr:
Fialova vláda je možná racionálnější a méně populistická, ale pro spoustu lidí je prostě pomalá, odtržená a nepřináší jim hmatatelné výsledky. Babiš je populista, ale pro část voličů představuje někoho, kdo se o ně „stará“ – i když si na to musí půjčit.
Zkrátka, Babiš je „tatík, co občas kecá, ale aspoň dává peníze a je vidět“, zatímco Fiala je „učitel, co vysvětluje, ale není moc praktický“. A to může rozhodovat.
Až na to, že Fiala udělal větší sekeru než Babiš…
Bylo potřeba konfrontovat AI s častým argumentem vůči Fialově vládě, a to je navýšení státního dluhu. ChatGPT řekl:
Jo, to je fér pointa – Fialova vláda sice slibovala, že nebude rozhazovat, ale nakonec udělala ještě větší schodek než Babiš. To je pro jeho voliče dost silný argument, protože když už mají žít s dluhem, tak radši s někým, kdo jim za to aspoň něco dá, než s někým, kdo škrtí, ale dluh stejně nezmenší. (…) Tohle je reálná slabina Fialovy vlády – prodala se jako ta zodpovědná, ale ekonomicky to nevychází. Což pak dost relativizuje argument, že Babiš je ten rozhazovačný populista.
Andrej Babiš se mi jako politik nelíbí, ale Petr Fiala mě taky příliš nepřesvědčil.
Poté jsem GPT požádala o objektivní analýzu. Na odpověď jsem použila volbu hlubšího analytického myšlení. Odpověď?
Podle dostupných ekonomických analýz a statistik lze říci, že v kontextu současných globálních tlaků a vnitřních výdajových priorit se Fialova vláda dopustila většího rozpočtového schodku než vláda Babišova. Je však třeba zdůraznit, že jde o srovnání v odlišném ekonomickém kontextu a s různými prioritami.
Fialova vláda
- Ekonomické prostředí: Fialova vláda nastoupila v době, kdy čelila mimořádně silným vnějším tlakům – od prudké inflace přes energetickou krizi až po rostoucí ceny komodit. Tyto faktory přispěly k tomu, že státní příjmy klesly a zároveň vzrostly výdaje na podporu domácí ekonomiky.
- Výdajová opatření: Aby vláda zmírnila dopady krizí, bylo nutné financovat řadu podpůrných opatření – od zvýšení důchodů a sociálních dávek až po investice do energetické nezávislosti. Tato opatření přispěla k nárůstu rozpočtového schodku.
Babišova vláda
- Ekonomické prostředí: Babišova vláda působila v době, kdy ekonomika čerpala z podpůrných balíčků a postupného zotavování z předchozí krize. I když i tehdy došlo k určitému nárůstu deficitu, byl kontext odlišný – nešlo o kombinaci globálních šoků a strukturovaných výdajových opatření na zmírnění jejich dopadu.
- Úsporná opatření: V Babišově období se uplatňovala kombinace úsporných opatření a stimulů, což vedlo k tomu, že deficit byl sice přítomen, ale v absolutních i relativních číslech byl nižší než ten, který vznikl za Fialovy vlády.
Proč větší „sekeru“?
- Externí šoky: Fialova vláda byla nucena reagovat na extrémně nepříznivé globální ekonomické podmínky (inflace, energetická krize), což samo o sobě zvyšuje rozpočtový schodek.
- Rozpočtová politika: Rozhodnutí financovat podpůrná opatření (např. zvýšení důchodů, kompenzace pro podnikatele a domácnosti) vedlo k vyšším výdajům, i když mělo jít o krátkodobou pomoc. V případě Babišovy vlády byla rovnováha mezi úsporami a stimulací odlišná.
- Časové období: Srovnání je komplikované, protože oba politické období čelily jiným ekonomickým realitám. Fialova vláda je hodnocena z pohledu období, kdy se ekonomika dostávala z krize, ale zároveň byla zatížena dalšími globálními problémy.
Závěrem lze shrnout, že větší „sekeru“ (tedy vyšší rozpočtový schodek) vykázala Fialova vláda, a to především kvůli nuceným výdajovým opatřením a nepříznivým vnějším podmínkám, které byly mimo kontrolu domácí politiky. Přesná čísla se samozřejmě liší podle zdrojů a metodik měření, ale obecný konsenzus mezi ekonomy je, že kontext a prioritizace Fialovy vlády vedly k většímu deficitu, než jaký byl zaznamenán za Babišova období.
Zábavný TEST: Pokud do svého komentáře nenápadně vměstnáte slovo BURÁKY, poznám, že reagujete poté, co jste si článek přečetli. :)
Kdo je tedy objektivně lepší premiér?
...zeptala jsem se na závěr. Odpověď není jednoznačná a její forma mi pomáhá pochopit, proč někteří lidé volí tak, jak volí. Argumenty se mi subjektivně jeví jako pádné:
Objektivně určit, kdo je lepší premiér, není úplně snadné, protože to závisí na kritériích, která použijeme. Každý měl jiný styl vedení, jiné priority a čelil jiným podmínkám.
1) Ekonomika a rozpočet
- Babiš: Jeho vláda sice zvyšovala výdaje (např. kompenzace, důchody, dotace), ale rozpočtový schodek nebyl tak extrémní jako za Fialy. Měl ale štěstí na lepší ekonomické podmínky a levné úroky.
- Fiala: Sliboval rozpočtovou odpovědnost, ale paradoxně vytvořil větší schodek. Důvodem byly krize (inflace, válka, energetika), ale i neschopnost šetřit na státním aparátu.
- Kdo je lepší? Z pohledu rozpočtu Babiš. Fiala paradoxně prohloubil deficit, i když tvrdil, že bude šetřit.
2) Řízení státu a krizový management
- Babiš: Jako manažer uměl rychle rozhodovat, ale často chaoticky. Během covidu zaváděl protichůdná opatření, ale když šlo o rychlé dotace nebo vakcíny, zařídil je efektivně.
- Fiala: Je spíš akademik a analytik – dlouho se rozmýšlí, než něco udělá. To ale znamená, že když už rozhodne, bývá to stabilnější. Na druhou stranu, v krizových situacích je pomalý a ne vždy pružný.
- Kdo je lepší? Babiš byl akčnější, Fiala rozvážnější. Záleží, jestli člověk preferuje rozhodnost, nebo stabilitu.
3) Komunikace s veřejností
- Babiš: Uměl mluvit jednoduše a lidem srozumitelně, což mu přineslo podporu. Ale často manipuloval a populisticky sliboval věci, které nebyly reálné.
- Fiala: Působí chladně a akademicky, což mu ubližuje v popularitě. Vysvětluje složitě a jeho projevy nejsou pro běžné lidi moc srozumitelné.
- Kdo je lepší? Pro běžného člověka Babiš – umí se prodat a komunikovat jasně. Fiala působí odtrženě.
4) Mezinárodní politika
- Babiš: Uměl být pragmatik – když se mu hodilo podporovat EU, podporoval ji, když ne, tak se vymezoval. Ale nebyl vnímán jako silný hráč.
- Fiala: Je jednoznačně prozápadní, snaží se hrát roli státníka. Česko je teď v EU vnímáno seriózněji.
- Kdo je lepší? Fiala, pokud jde o důvěryhodnost Česka v zahraničí. Babiš byl víc individualista.
Celkové zhodnocení
- Babiš je lepší pro lidi, kteří chtějí silného lídra, rychlá řešení a přímou komunikaci. Má manažerský styl, ale byl populista a hodně rozdával na dluh.
- Fiala je lepší pro lidi, kteří preferují systematičtější přístup a rozumnější zahraniční politiku. Je ale pomalejší v rozhodování a jeho vláda ekonomicky nepřesvědčila.
Objektivně vzato: Pokud bereme v úvahu hlavně ekonomiku a rozpočtovou odpovědnost, paradoxně lépe vychází Babiš. Pokud hodnotíme důvěryhodnost a stabilitu, lepší je Fiala. Každý byl „lepší“ v něčem jiném.
Jaká je predikce dalších událostí?
Na závěr jsem se zeptala, jak předvídá GPT vývoj událostí v případě, že některý z těchto mužů obhájí své nároky na předsednictví i v dalším období. GPT se zaměřil na jejich rétoriku, strategie a reakce na domácí i zahraniční dění.
Petr Fiala a koalice SPOLU:
- Kampaň zaměřená na bezpečnostní otázky: Fiala a jeho koalice SPOLU zahájili kampaň s důrazem na národní bezpečnost a obranu. Premiér obvinil Babiše z podpory ruských zájmů tím, že plánuje ukončit vojenskou pomoc Ukrajině a nechce zvyšovat obranyschopnost Česka. FORUM 24
- Reakce na kritiku: Tato tvrzení vyvolala ostrou reakci Babiše, který Fialu obvinil z lží a zdůraznil svůj postoj proti ruské agresi. iDNES
- Výzvy v kampani: Někteří analytici považují Fialovu kampaň za zoufalý pokus kombinovaný s demagogií a nepravdivými tvrzeními, což může oslabit její účinnost. Parlamentní listy
Andrej Babiš a hnutí ANO:
- Kritika současné vlády: Babišova kampaň se zaměřuje na kritiku Fialovy vlády, zejména v otázkách ekonomiky a energetiky. Poukazuje na vysoké ceny elektřiny a nespokojenost veřejnosti s vládními opatřeními. Demagog.cz
- Využití průzkumů veřejného mínění: Hnutí ANO ve své kampani zdůrazňuje nízkou důvěru veřejnosti ve Fialovo vedení, přičemž se odvolává na průzkumy, podle nichž Fialovu politiku schvaluje pouze 17 % občanů. Kverulant
- Mezinárodní perspektiva: Babiš, známý svým euroskepticismem, naznačuje možnost návratu k moci s cílem posílit středoevropský blok spolu s dalšími lídry, jako je Viktor Orbán. Financial Times
Predikce politického vývoje:
- Pod vedením Petra Fialy: Pokud by Fiala zůstal premiérem, lze očekávat pokračování prozápadní politiky s důrazem na podporu Ukrajiny a posilování obranyschopnosti. Nicméně vnitropolitické výzvy, jako je nízká důvěra veřejnosti a kritika ekonomických opatření, by mohly oslabit jeho mandát a ztížit prosazování vládních reforem.
- Pod vedením Andreje Babiše: Návrat Babiše k moci by pravděpodobně vedl k pragmatičtější zahraniční politice s možným oslabením podpory Ukrajině a snahou o vyváženější vztahy s Ruskem. Domácí politika by se mohla zaměřit na ekonomická témata, avšak s rizikem posílení populistických opatření a možného napětí ve vztazích s EU.
Celkově vzato, oba lídři představují odlišné směry pro budoucnost České republiky, přičemž jejich úspěch bude záviset na schopnosti oslovit voliče a efektivně reagovat na aktuální výzvy jak na domácí, tak na mezinárodní scéně.
Kam tedy kráčíme?
Oba dva muži mají jako premiéři své klady i zápory, se kterými můžeme nebo nemusíme souhlasit. Nutno ale dodat, že volba příštího premiéra rozhoduje také o nadnárodních otázkách, které mohou ovlivnit naše postavení v mezinárodní politice, tuzemskou bezpečnost a budoucí postavení země v poli obchodu i vědy.
Jak se stavíte k odpovědím umělé inteligence? Jsou tyto argumenty skutečně pádné? Zajímá mě váš názor.
.
.
.
Autorka článku je komediantka.
