Článek
Vlastenectví je krásná hodnota, pokud se dělá s láskou, nikoli s nenávistí. Proto mě mrzí, jaký typ lidí patriotismus dehonestuje. Láska k domovině je už skoro urážkou, jelikož jej mainstream zaměňuje za xenofobii. A to i navzdory tomu, že se v posledních letech rozšířil citát:
Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoliv nenávist k druhým.
Proto je mi velmi smutno, když vidím, jak o vlastenectví mluví lidé, kteří jsou nenávisti plní. Typickým případem je Jindřich Rajchl a jeho voličská základna. Předpokládám, že Rajchl jakožto absolvent práv nebude úplně hloupý a vše, co jeho tým píše, píše promyšleně. Naprosto záměrně a s plným vědomím. Ví, že i diskriminační nóty založené na hyperbolách, domněnkách a… minimálně nepřesnostech, si budou předávat i skupiny jeho odpůrců a zvyšovat tím dosah jeho odporných výroků.
Já tak nyní činím rovněž, protože nevěřím, že opomíjení zla je řešením. Řešením je vytáhnout zlo, ukázat na něj a říct, proč je špatně. Proto zahajuji další a nikoli poslední diskuzi o tom, co je špatně na narativu pana Rajchla, jelikož jsem přesvědčená, že názory tohoto typu je potřeba nikoli umlčet nebo nechat vyšumět, nýbrž neustále vyvracovat a poukazovat na jejich škodlivost.
Právě jsem se vrátil z banky
Tématem mého blogpostu má být tento příspěvek, na který bych se ráda podívala blíže:
Jindřich Rajchl v něm popisuje svůj subjektivní pocit zahlcení a bombardování informací, že „bez ukrajinských migrantů by se nám sesypala ekonomika, protože obsazují pracovní místa, na kterých by naši občané pracovat nechtěli“.
Už jenom k této části prvního souvětí mám několik výhrad:
- Časový údaj je minimálně zavádějící: tři roky trvá invaze na Ukrajině; že jsou ukrajinští dělníci neopomenutelnou součástí naší ekonomiky je informace mnohem starší a o reálných dopadech uprchlictva se od začátku války jistě mluvit nedá. K tomu je potřeba odstup, kterého pan Rajchl není patrně schopen.
- Je otázkou, jestli se skutečně jedná o subjektivní pocit pana Rajchla, nebo jestli si definici tohoto pocitu vymyslel zkrátka kvůli tomu, že Ukrajince nenávidí a nemá pro to žádné racionální odůvodnění. Xenofobové totiž samozřejmě nikdy neřeknou, že jsou xenofobové. Tím samozřejmě neříkám, že pan Rajchl je xenofob; můj argument je, stejně jako uprchlická krize v tuzemsku, hypotetický.
- Je zajímavé, že autor postu nezapomněl připsat zmínku, že Ukrajinci (údajně) obsazují místa, na nichž Češi nechtějí pracovat, avšak tuto tezi ve svém příspěvku záměrně opomíjí a obchází, jako by neexistovala. Stejně jako jeho sledující. Přitom tento fakt potvrzuje například Asociace soukromého zemědělství ČR.
Dále Rajchl píše: „Přijdu do banky a na pokladně sedí Ukrajinka. Neumí pořádně česky, tak si nechám zavolat vedoucí pobočky a ejhle - další Ukrajinka. Hodinu poté mám telefonát z callcentra svého mobilního operátora a tam zase Ukrajinka. Jdu na oběd do restaurace a číšník je Ukrajinec. Následně dorazím do Kutné Hory a tam mi lidé říkají, jak ve Foxconnu už pomalu nejde sehnat práce, protože pracovní místa zabírají Ukrajinci.“
Pojďme si to říct na rovinu a bez okolků: pakliže pozorujeme pracovníky, se kterými se setkáváme během běžného dne nejvíce, jsou to méně kvalifikovaní, hůře placení jedinci. Call centra, služby, gastro, turismus, dělnická činnost, to všechno jsou oblasti, ve kterých jsou nejvíce zastoupeny „včelky dělnice“ s nižší kvalifikací a jejích práce je podle toho ohodnocena. Takže je naprosto přirozené, že se budeme nejvíce setkávat s migranty, ne proto, že by jich bylo v zemi víc než Čechů, ale protože se častěji setkáváme s operátory, myči aut, číšníky, uklízeči, než s řediteli, manažery, jadernými inženýry. Koneckonců, vesnice, ze které pocházím, je plná katolických rolníků a historicky se zde vyskytoval i jeden žid vlastnící hospodu. Představuju si, že by tento hospodský na základě vlastní zkušenosti došel k závěru, že všichni katolíci jsou zároveň alkoholici a stavěl na tom svou politickou kampaň.
Rajchl pokračuje: „Opravdu mi chce někdo říct, že v situaci, kdy tady máme několik set tisíc nezaměstnaných lidí, velmi často v předdůchodovém věku, že by nikdo z nich nechtěl dělat v bance, v restauraci, na callcentru nebo v moderní fabrice?“ To je dobrá otázka, Jindřichu, co tak se jich zeptat? Proč tyto práce nedělali nezaměstnaní lidé v předdůchodovém věku? Opravdu platí napříč trhem, že firmy přijmou nekvalifikované, česky nehovořící jedince jen kvůli nižším hodinovým sazbám?
Šlo by to i bez xenofobie? Díky
Autor se správně zamýšlí nad myšlenkou agenturního zaměstnávání a obcházení minimální mzdy, které se týká také občanů z Východu příchozích ještě před invazí. Že nadnárodní korporace profitují ze zaměstnání méně finančně náročného uprchlíka, je také jistě neopomenutelný problém. Pakliže by zaměstnanci na trhu práce zkrátka odmítali hůře hodnocené nabídky, důstojná mzda musí samozřejmě růst. Ale myslím, že toto téma se dá rozebírat i bez diskriminačních a dehonestujících frází, jako „že by (Češi) tu práci zvládli mnohem líp - už jen proto, že jsou většinou výrazně inteligentnější a také umí mluvit česky“.
To je zkrátka tak hloupý výrok, že by podle něj jeho autor musel mít přirozeně obě ruce levé.
Nadbytek neobsazených pracovních míst způsobený chabou nabídkou českých zaměstnavatelů, ve kterých není výjimkou uvádět pracovní nástroje jako benefit nebo zahrnout náplň tří funkcí do jedné pozice za minimální mzdu, skutečně není problém zaměstnanců, kteří chtějí živit rodiny, bez ohledu na národnost. Nicméně pro některé Ukrajince je i špatná pracovní nabídka cesta k pracovnímu vízu a možnosti jazyk se dostatečně naučit; pak bude možné, aby daný pracovník vykonával práci, na kterou má kvalifikaci a vzdělání a nebude muset laciné dělnické profese obsazovat.
Například v zemědělství je nedostatek zaměstnanců dlouhodobý, jak popisují články z roku 2008, 2017 i letos, v roce 2024 napsala ČTK, že personalisté zaznamenávají pokles zájmu o manuální práce a že by bylo dobré pracovníkům nabídnout vyšší odměnu. Uvádí jako příklad pražské letiště, které hledá pracovníky dlouhodobě a nabízí poměrně slušnou mzdu i benefity (nicméně Praha není samozřejmě vhodný celorepublikový ukazatel). Proto by se podle mého názoru o odpovědnosti Ukrajinců za aktuální situaci dalo dlouze polemizovat. Stát se snaží s agenturním byznysem a vykořisťováním znevýhodněných zaměstnanců bojovat, jak efektivně se asi uvidí v následujících letech. To je nakonec i pro dobro Čechů.
Je s námi tato nezaměstnanost v jedné místnosti?
Výrok, že „naše ekonomika z toho (Ukrajinců) nemá nic a naši lidé jsou buď bez práce, nebo musí akceptovat mnohem nižší mzdy, než by si za svou práci zasloužili,“ taky kulhá na obě nohy. Míra nezaměstnanosti je aktuálně okolo 4 % a na trhu práce je přes 96 tisíc volných míst. Největší míra nezaměstnanosti je na severu země, kde by si ale mohli Češi hypoteticky pomoci dojížděním do zahraničí; pak by se ale museli „snížit“ na úroveň Ukrajinců, křivit německý trh tím, že budou pracovat třeba za německou minimální mzdu (aktuálně činící přes 50 tisíc korun), pracovat na nekvalifikovaných pozicích a naučit se jazyk. Být pendlerem nebo expatem ale není jednoduché ani s pasem EU a to moc dobře víme. Tak proč má pořád někdo pocit, že Ukrajinci odešli do Česka z legrace?
Z výše uvedených dat je patrné, že Jindřich Rajchl využívá Ukrajince jako slaměné panáky pro navození pocitu, že řeší důležitá témata. Sám má ale tendence dopouštět se post hoc ergo propter hoc argumentačního faulu: nezaměstnanost jeho voličů deklarovaná po příchodu Ukrajinců automaticky neznamená příčinnou souvislost, zvláště pokud se bavíme o dlouhodobé míře nezaměstnanosti v nižších jednotkách procent a meziroční rozdíl v podobě „skandálního“ 1 % (JEDNOHO PROCENTA).
Na závěr příspěvku Rajchl naprosto účelnými body zve své sledující k volbám: „Stát, jehož hlavní prioritou nebude Kyjev, Brusel, zbrojení, migrace, LGBT ani green deal, nýbrž každý jeden občan České republiky.“ Přitom právě Kyjev a Brusel (ve kterém, pro Kristovy rány, Rajchl sedí ve funkci) tvoří náš štít proti snahám o znovuobnovení Ruského impéria na náš úkor, přitom zbrojení je páteří obrany i proti nelegální migraci, které se Rajchlova skvadra tak bojí, LGBT komunita tvořená „každým jedním občanem České republiky“ se dovolává elementárních práv a slušnosti, Green Deal, jehož formu a podobu má Rajchl ze své pozice možnost ovlivnit, je tu kvůli tomu, aby zabránila těm „privilegovaným“ vytvořit z Evropy pustinu. Jaké Rajchlovy priority demonstrují konkrétně moje práva? Protože já jsem občan České republiky a absolutně nemám pocit, že by má práva na mír, svobodu, lásku a bratrství pana Rajchla zajímala.
Jako politická analýza nebo pádná kritika Rajchlův nesmysl neposlouží, poslouží však dobře jako vábnička na ignoranty, osoby prosté schopnosti ověřit si informace a v neposlední řadě xenofoby. Tedy ty, kteří, stejně Rajchl, nikdy nepřiznají, že Ukrajince prostě nenávidí, protože žádné jiné kvality kromě nativního jazyka na trhu práce nemají. A proto potřebují rajchlovské slaměné panáky, aby se jejich argumenty zdály validní. Nakonec v komentářích pod příspěvkem si nepřečtete „jsem odborník na jaderný výzkum a zlý Ukrajinec mi vzal práci“. Nikoli. Najdete jen další a další diskriminační slaměné panáky balící sněhovou kouli ze lží a dojmů:
„Tohle už nemá z pomocí válečných uprchlíků vůbec nic společného, to je obsazování (emoji české vlajky) cizím národem řízené (emoji fialové barvy) vládou!!“ - Václav Šesták
„Zažila jsem Ukrajinku v LÉKÁRNĚ!!! a protože jsem se s ní nedomluvila, šla jsem jinam… se nenechám zabít!!!“ - Alena Holková
„Stačí se podívat na Pražský hrad, kde vlaje pouze modrožlutý hadr. Ukrajinizace v přímém přenosu. Tohle musí skončit.“ - Elisabeth Světlá
„no,kdyz vláda umožňuje tohle, pak jde vsechno a s prispevkama přijedou další milionyproc ne, když stát dává!!!!!“ - Helena Elsen
„Rodiče si stěžují, že i když jejich české ditě udělalo přijímačky tak se na školu nedostalo. Protože přednost dostalo ukrajinské dítko co sice neumí česky. Ale snad ani neskládalo přijímačky. Kdyby to platilo u voličů téhle vládnoucí mafie tak jim to i přeji. Ale u inteligentních voličů co fialovou mafii nevolili tak je to nespravedlnost!“ - Dagmar Lindauerová
„Taky už slýchám ve svém okolí, že mají české důchodkyně méně hodin brigády, protože se dávají hlavně našim novým spoluobčanům.“ - Iva Mitbauerová Šálková
„Žiju v Praze, v MHD, v obchodech, na ulici absolutně všude slyšíte ukrajinštinu. A to nemluvíme o tom kolik sociálních dávek se jim vydává.“ - Andrea Jandová
Opravdu se bojím příštích voleb. Nikoli kvůli válce. Nikoli kvůli migrantům. Nikoli kvůli green dealu nebo příslušníkům LGBT komunity. Ale kvůli lidem, kteří s tím slaměným panákem tančí tango a mají ovlivňovat můj život.
