Článek
Tragédie, která měla za následek více než deset tisíc postižených dětí a tisíce potratů, otřásla celým světem. Thalidomid, známý také pod názvem Contergan či Distaval byl uveden na trh v roce 1957 a rychle si získal popularitu především mezi těhotnými ženami, protože kromě zklidňujících účinků a zlepšení spánku také skvěle pomáhal na ranní nevolnosti. Hrozivé následky na sebe však nenechaly dlouho čekat.
Začátek lékařské katastrofy
Lék začala v 50. letech prodávat západoněmecká farmaceutická společnost Grünenthal. Rychle se rozšířil do desítek zemí, především v Evropě, a bylo možné jej sehnat i bez lékařského předpisu. K nám se thalidomid naštěstí nedostal, protože se do tehdejšího Československa léky ze západu prakticky nedovážely. Ženám v očekávání firma lék prezentovala jako naprosto bezpečný. Ve skutečnosti však na těhotných ženách testován nebyl a jeho účinky na vývoj plodu nikdo předem nezkoumal.
Chybějící končetiny a další deformace
Než si lékaři spojili thalidomid s nárůstem počtu potratů a tělesně postižených dětí, uběhlo dlouhých pět let. Lék za tu dobu napáchal nenapravitelné škody na více než deseti tisících dětech a výrazně negativně ovlivnil život jim i jejich rodičům. Typ a rozsah vrozených vad závisel na tom, v jakém stádiu těhotenství žena thalidomid užívala.
Problémů a deformací se u dětí vyskytovala celá řada. Končetiny byly silně deformované nebo zcela chyběly, objevovaly se vážné defekty očí, uší, srdce i trávicího traktu. V mnoha případech se děti narodily mrtvé nebo zemřely nedlouho po porodu.
Vada chodidel způsobená thalidomidem.
První známý případ narození dítěte s postižením způsobeným thalidomidem se stal ještě před oficiálním uvedením léku na trh. Obětí se stala dcera zaměstnance firmy, jehož manželka thalidomid užívala v rámci interních firemních testů. Přestože se holčička narodila v roce 1956 bez uší, byl lék hned následující rok schválen a prodáván v lékárnách.
Národní hrdinka
V tomto tragickém příběhu jedné z největších lékařských katastrof však vystupuje i důležitá hrdinka, která před thalidomidem zachránila tisíce amerických dětí. Byla jí Frances Oldhamová Kelseyová, zaměstnankyně amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, která měla za úkol posouzení žádosti o schválení léku pro prodej ve Spojených státech. V té době už sice platila pravidla pro posouzení nových léků, ale v praxi se příliš neuplatňovala a schvalování tak bylo spíše běžnou rutinou.
Kelseyová však odmítla schvalování uspěchat a od německé firmy požadovala více dat a důkazů o bezpečnosti léku. To se firmě samozřejmě nelíbilo a označila ji za „malichernou, paličatou a nepřiměřenou byrokratku“. Přestože výrobci poskytli dodatečné informace, Kelseyová je označila za chabé a nikdy thalidomid neschválila.
Žena, která byla popisovaná jako nevýrazná a plachá, se tak později stala národní hrdinkou. Za neústupnost a odvahu, která zachránila tisíce dětí v USA, ji v roce 1962 vyznamenal tehdejší prezident John F. Kennedy. Zasadila se také o zpřísnění zákonů o lécích v USA, které potom ke změně inspirovaly i další státy.
Frances Oldhamová Kelseyová přijímá ocenění od prezidenta USA Johna F. Kennedyho, rok 1962.
Jak je to s léky dnes?
Thalidomid byl stažen z oběhu až v roce 1962. Přestože v roce 1968 začal s úředníky firmy stojící za nebezpečným lékem soudní proces, soud viníky nakonec neurčil a firma se s oběťmi vyrovnala mimosoudně. Některé oběti léku se nechaly slyšet, že se firma k celé aféře postavila velmi nezodpovědně. Snažila se zatajovat informace a odmítala přiznat vinu. Oficiální omluva přišla od generálního ředitele firmy až v roce 2012. Veřejnost ji odsoudila jako nedostatečnou a upozorňovala na to, že přišla zkrátka příliš pozdě.
Thalidomidová aféra s sebou přinesla tvrdou lekci, která vedla k zpřísnění testovacích postupů. Také poukázala na rozdíly v odezvě na léky u různých druhů zvířat. Dnes se proto nové léky musí testovat na několika různých druzích a celkově pro schvalování platí přísnější pravidla a dohled.
Pro některé může být překvapením, že se thalidomid používá i v dnešní době, ale je pouze na lékařský předpis a za žádných okolností se nesmí předepisovat těhotným ženám. Lékaři totiž přišli na jeho jiné využití, a to při léčbě různých nádorů, mnohočetného myelomu, Crohnovy choroby nebo lepry.
Další problém v souvislosti s thalidomidem nastal v roce 2013 v Brazílii, kde byl předepisován právě na lepru. Neinformovaní lidé jej však dávali i ostatním nemocným ve svém okolí bez konzultace s lékařem a z tohoto důvodu se zde objevily další případy postižených dětí.
Zdroje:
