Článek
Práci nabízela okolo roku 1917 továrna v americkém New Jersey. Byla velmi dobře placená a vcelku jednoduchá. Úkolem dívek bylo natírat ciferníky a ručičky hodin a hodinek krásnou zelenou barvou, která zářila ve tmě…
Nemáte se čeho bát
Co se zdálo jako práce snů, se zanedlouho změnilo v noční můru, barva totiž obsahovala nebezpečné radium. Když se však dívky ptaly, jestli je barva bezpečná, bylo jim řečeno, že se nemají čeho bát. Také jim bylo doporučeno, aby si štětec před natíráním vkládaly mezi rty, aby měl ostrou špičku. Protože si myslely, že je barva naprosto bezpečná, natíraly si barvou i nehty a některé dokonce i zuby, protože se jim líbilo, jak barva krásně září. Nebohým dívkám se tak dostávala do těla neskutečně velká dávka onoho radia, které jim po nějaké době začalo způsobovat děsivé zdravotní problémy a později i smrt.
V té době bylo radium známé jen dvacet let, a přesto že samotná jeho objevitelka Marie Curie utrpěla několik popálenin, a dokonce kvůli němu zemřela na anémii, bylo radium považováno za bezpečné a v malých dávkách dokonce zdraví prospěšné. Objevovalo se v různých produktech, které byly běžně dostupné v obchodech, přidávalo se jak do některých zubních past, tak do kosmetiky. Když byly později zjištěny jeho negativní účinky, rozhodl se to majitel továrny před svými zaměstnankyněmi zatajit a nechal je dále pracovat v těchto nebezpečných podmínkách bez jakéhokoli ochranného vybavení. Zdravotní problémy, kterými dívky stále více trpěly, zlehčoval a popíral, že by s tím měla barva s radiem cokoliv společného.
Děsivé příznaky
Netrvalo dlouho a dívky začaly trpět podivnými symptomy. Nejdříve se objevily problémy se zuby, které dívky začaly bolet a později i vypadávat. V ústech se jim tvořily léze a boláky, které se vůbec nehojily. Dívky měly problémy s plodností, později většina z nich začala trpět anémií (neboli chudokrevností) a frakturami kostí. Nejděsivějším příznakem byla nekróza dolní čelisti, která byla velmi bolestivá. První dívka zemřela v roce 1923, před její smrtí jí celá dolní čelist odpadla. Do konce roku 1924 zemřelo dívek ještě mnohem více a těch, co trpěly těžkými zdravotními problémy, stále přibývalo. Většina dívek zemřela na rakovinu hrtanu, štítné žlázy a nádory v ústech. Dívky se doslova rozpadaly zaživa, před smrtí prožívaly mučivé bolesti a neskutečné trápení. Přes tohle všechno majitel stále popíral jakoukoliv souvislost mezi zdravotními problémy a nebezpečnými podmínkami, které měly ženy při práci. Přestože věděl, že své zaměstnankyně vystavuje ohromnému riziku, odmítal přijmout jakákoliv ochranná opatření a stále dívkám tvrdil, že je barva, s kterou pracují, naprosto bezpečná. Dívky umíraly velmi mladé, většina z nich zemřela jen pár let po svých dvacátých narozeninách.
Jedna z dívek, která pracovala s nebezpečným radiem
Soudní spor
Dívky, které těmito hrozivými příznaky trpěly, se rozhodly, že musí vzít věci do svých rukou. Mnoho jejich kolegyň stále ještě v továrně pracovalo a ony je chtěly zachránit, dokud ještě není moc pozdě. Nebylo to však vůbec snadné, do sporu s takto velkou a mocnou korporací nechtěl jít žádný právník a dívky tak několik let nemohly najít nikoho, kdo by je u soudu zastupoval. K soudu se tak celý případ dostal až v roce 1927, kdy dívky zastupoval mladý právník jménem Raymond Berry. Jejich tragický a děsivý příběh se dostal do médií a ve společnosti se díky tomu začalo více mluvit o negativních účincích radia. Zjistilo se, že nejen po Spojených státech, ale i po celém světě existuje takových továren mnohem více a pracuje v nich velké množství dalších lidí. Několika ženám se dostalo alespoň částečné spravedlnosti, když vysoudily 10 000 dolarů a každý měsíc dostávaly dalších 6000 dolarů. Byla to však jen velmi malá útěcha, protože ztracené zdraví už ženám nikdo nevrátil. V průběhu třicátých let všechny ženy, které se s korporací soudily, postupně zemřely na děsivé následky, které měla jejich práce v továrně.
Tento tragický příběh vyvolal ve společnosti diskuze o bezpečnosti práce a dohlížení na dodržování bezpečnostních pravidel. O smutném osudu dívek, které v továrně pracovaly, pojednává několik knih a byl natočen i film.
Zdroje:
Wikipedia.org - Radium Girls, Radium, Radiové dívky
