Článek
Známe to z filmů i knih, straší tím média i někteří naši blízcí. AI je jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán. A jakmile se dostane k moci, bude to údajně to nejhorší, co lidstvo potká. Ale co když ne? Co když je náš strach vlastně úplně neopodstatněný a akorát se poddáváme přirozené lidské tendenci bát se jakýchkoli změn? Apokalyptických scénářů jsme přečetli i viděli už dost. Tak proč se na to jednou nepodívat i z té druhé strany?
Jsme špatní vládci
Co si budeme povídat, lidé nejsou ve vládnutí sami sobě úplně nejlepší. Historie je plná chyb, které jsme napáchali, a přesto se z nich nedokážeme poučit. Občas se k moci dostane někdo, jehož znalosti nejsou zrovna rozsáhlé, jindy vládne ego a emoce místo rozumu. O korupci ani nemluvím. Každé další generaci předáváme planetu v horším stavu, takže vyhlídky moc růžové také nejsou. Teď už ta nadvláda stroje možná nezní tak špatně, co říkáte?
Neviditelná síť, superpočítač, roboti?
Jak by ale taková nadvláda umělé inteligence mohla vypadat? Možná by šlo o neviditelný systém, všudypřítomnou síť, rozptýlenou po celém světě, která by vše řídila tiše a nenápadně. Svět by vypadal stejně jako dnes, jen by všechno fungovalo až překvapivě dobře. S AI bychom mohli komunikovat přes běžná zařízení a ani bychom si neuvědomovali, že mluvíme se svým vládcem.
Další možností je velký centrální mozek, superpočítač ukrytý ve speciální budově. Sbíral by data z celé planety a na jejich základě dělal spravedlivá a racionální rozhodnutí. S lidmi by komunikoval prostřednictvím hologramu, ne jako robotický diktátor, ale spíše jako vlídný mentor, který by nás vedl, odpovídal na otázky a srozumitelně vysvětloval svá rozhodnutí.
Případně by taková centrální inteligence mohla mít po celém světě své fyzické zástupce. Roboty, kteří by dohlíželi na chod věcí, plnili různé úkoly a kontrolovali dodržování pravidel. Otázkou je, jak by měli vypadat, aby nepůsobili děsivě. Mohli by být humanoidní a na první pohled téměř k nerozeznání od lidí. Nebo by naopak otevřeně přiznávali svůj umělý původ a byli by to elegantní kovové postavy s průhlednými panely odkrývajícími kabely nebo jemná světelná vlákna, kterými by proudil tok dat.
Žádné lidské chyby
Výhod nadvlády AI by mohla být celá řada. Žádné emoce by znamenaly žádná impulzivní rozhodnutí. Rozhodování by bylo čistě racionální, rychlé a přesné, protože AI dokáže zpracovat obrovské množství informací v řádu vteřin. Dokázala by propojit data z celého světa a řešit problémy jako jeden celek. Navíc může fungovat nepřetržitě, nepotřebuje žádný odpočinek nebo přestávky. A zkuste si AI podplatit!
Za ideální nadvlády umělé inteligence by neexistovaly žádné války. Už jen proto, že by AI řídila veškeré zbrojní systémy, takže by ani nebylo možné nějaký konflikt vůbec rozpoutat. Potenciální spory by se neutralizovaly dřív, než by začaly, spravedlivým přerozdělováním zdrojů a hledáním kompromisů. Nerovnost a diskriminace na základě barvy pleti, pohlaví nebo společenského postavení by také zcela vymizela. A na politické tahanice i plané předvolební sliby můžete rovnou zapomenout.
Velký posun dopředu
Vzdělávání by zažilo obrovskou revoluci. Zapomeňte na tradiční školský systém, každý student by dostal unikátní učební plán na míru. Nový systém by nepodporoval průměrnost, ale rozvíjel individuální potenciál. Už žádné čekání na opravu testu, AI by vysvětlila chybu okamžitě. Kvalitní vzdělání by bylo dostupné pro všechny, bez rozdílu.
Stejně tak zdravotnictví by se posunulo na zcela jinou úroveň. Chytrá zařízení, která dnes už běžně monitorují naše zdraví by byla za nadvlády AI mnohem přesnější a užitečnější. Dokázala by odhalit nemoc dříve, než bychom vůbec pocítili první příznaky. Monitoring by probíhal neustále a v případě problému bychom dostali upozornění a různá doporučení, případně by nám byla rovnou přivolána pomoc.
Čistší a bezpečnější svět
Ekologická rozhodnutí by nezávisela na ekonomických zájmech a nepodléhala by politickým průtahům. Umělá inteligence by minimalizovala znečištění, kontrolovala výrobu a obnovovala ekosystémy mnohem rychleji a efektivněji než my. Kriminalita by byla téměř nemožná. AI by dokázala díky chytrým systémům včas odhalit podezřelé chování, k trestnému činu by tak vůbec nedošlo.
Práce pro radost
Život běžného člověka by konečně nebyl jen plný stresu. V ideálním případě by AI odváděla většinu práce a lidé by měli čas více se věnovat kreativním činnostem, vědě nebo umění, případně by si jen užívali volno. Nepracovali bychom z nutnosti, ale pro radost. Všichni by měli zajištěné základní životní potřeby, takže by dny vypadaly tak, že bychom ráno vstali a mohli se svobodně rozhodnout, co chceme dělat.
Zároveň by ale mohla AI lidi podporovat a motivovat, aby přispívali do společnosti a úplně nezlenivěli. Mohla by přidělovat různé dobrovolné úkoly, nebo to pojmout formou hry, kde by lidé za svou práci získávali různé úrovně a odznaky. Měli by tak radost z toho, že rostou a něčeho dosahují. Nebo by mohla pořádat různé kreativní soutěže, ať už ve vymýšlení nejlepšího řešení různých problémů, nebo v tvorbě umění.
Chtěli bychom to?
Vláda umělé inteligence by samozřejmě mohla mít i své nevýhody. Tou hlavní by byla ztráta svobody rozhodování. AI by určovala, co je pro nás nejlepší, ale co když to „nejlepší“ nebude to, co chceme my? Všichni bychom navíc žili ve stejném, optimálním režimu, což by se časem mohlo stát ubíjejícím. A nesmíme zapomínat, že bychom byli na AI úplně závislí. Co by se stalo, kdyby se porouchala, nebo by systém někdo narušil? Chaos, který by následoval, si jen těžko dokážeme představit.
A na konec si musíme položit pár zásadních otázek. Dokázali bychom takový způsob života přijmout? Smířili bychom se s tím, že nám nevládnou lidé? Co kdybychom se bouřili, přestože by byla nadvláda AI ve výsledku lepší? Možná by skutečným problémem nebyla technologie sama, ale naše ochota vzdát se části své moci a důvěřovat něčemu, co nás převyšuje nejen inteligencí, ale i schopností myslet na dobro všech.
