Článek
Lina Medina žila s rodiči a svými osmi sourozenci v malé vesničce v Peru. Bylo jí jen pět let, když ji vyděšení rodiče přivedli k lékaři s tím, že se jí velmi rychle zvětšuje břicho a pravděpodobně jde o nějaký nádor. Když doktor jménem Gerardo Lozada provedl vyšetření, zůstal v šoku. Vše nasvědčovalo tomu, že je teprve pětiletá dívka v sedmém měsíci těhotenství. Sám doktor tomu nemohl uvěřit a vzal malou Linu za specialisty do Limy, hlavního města Peru. I zde však lékaři potvrdili, že je dívka skutečně těhotná. Jak je to možné? A kdo byl otcem dítěte?
Světová senzace
Lina Medina se oficiálně stala nejmladší matkou na světě 14. května 1939 ve věku pěti let a sedmi měsíců. Císařským řezem porodila chlapečka, který dostal jméno Gerardo po lékaři, který jej přivedl na svět. Ačkoliv vážil pouze 2,7 kilogramů, po porodu se mu dařilo dobře a byl zdravý. Porod proběhl v pořádku, bez větších komplikací, jen Lina se o svého novorozeného syna příliš nezajímala. To však bylo vzhledem k jejímu věku pochopitelné, více než dítě ji stále zajímaly hračky. Malého Gerarda tak rodina vychovávala jako bratra Liny, pravdu se dozvěděl až ve svých deseti letech.
Lina Medina se svým synem Gerardem
Když se případ Liny Mediny dostal na přední stránky světových médií, rychle se stal senzací. Většina lidí příběhu nevěřila a ptala se na jednu z hlavních otázek, která napadla každého, kdo se o případu dozvěděl. Jak mohla dívka otěhotnět v tak nízkém věku? Pro to však lékaři měli vysvětlení – extrémně předčasná puberta.
Jak se to mohlo stát?
Předčasná puberta je vzácný stav, kdy děti procházejí pubertou ve velmi brzkém věku, již před svým osmým rokem života. Při této hormonální poruše děti na svém těle pozorují všechny změny, které jsou pro období puberty typické. Objevují se sekundární pohlavní znaky, u dívek přichází předčasná menstruace a tedy i předčasná pohlavní vyspělost. Tato porucha se vyskytuje u jednoho z 10 tisíc dětí, u dívek je asi desetkrát častější než u chlapců. Lina trpěla extrémní formou předčasné puberty, zatímco většina dívek s touto poruchou začíná menstruovat nejdříve v šesti letech, lékař Liny tvrdí, že se u ní první menstruace objevila již v pouhých osmi měsících. Některé publikace však uvádí, že jí byly tři roky.
Pro to, jak je fyziologicky možné, že dívka otěhotněla, tedy vysvětlení máme. Veřejnost však trápila i další otázka. Kdo je otcem jejího dítěte? Nejnovější studie našly možnou spojitost mezi předčasnou pubertou a sexuálním zneužíváním v dětství. I bez této spojitosti je to bohužel nejpravděpodobnější vysvětlení, jen těžko si lze představit, že by otcem byl chlapec ve stejném věku a se stejnou hormonální poruchou.
Totožnost otce však neznáme. Policie zadržela otce Liny, avšak zanedlouho ho propustili pro nedostatek důkazů. Lina na otázku, kdo je otcem dítěte nikdy neodpověděla, lékař se domníval, že to možná ani sama neví, protože její traumatizovaná dětská mysl tento hrozivý zážitek vytěsnila. Pravdu se veřejnost nedozvěděla ani v následujících letech. Kdo byl onen muž, který nebohou Linu zneužil, tak pravděpodobně zůstane navždy záhadou.
Žádné rozhovory
Protože Lina pocházela z velmi chudých poměrů, začala brzy pracovat v jedné z peruánských klinik a zajistila tak dostatek prostředků jak pro své studium, tak i pro studium svého syna. Později se vdala a v roce 1972 porodila své druhé dítě. Gerardo zemřel v pouhých čtyřiceti letech na leukémii. Lina nadále žila v jedné z nejchudších peruánských vesnic a po celý život odmítala jakékoliv rozhovory, a to i pro největší světová média.
Příběh Liny Mediny se mnoha lidem zdál neuvěřitelný a označovali jej za falešný. Výpovědi doktorů a lékařské záznamy však přidávají celému příběhu na důvěryhodnosti. Také není jasné, proč by si rodina tento příběh vymyslela. Lina i její blízcí odmítali s médii o čemkoliv hovořit, přestože jim známá média nabízela za rozhovor tisíce dolarů. Je tedy jasné, že na příběhu nezbohatli, ani se nestali slavnými, naopak se mediální pozornosti snažili vyhnout. I proto je okolo tohoto případu tolik otázek. Odpovědi na ně však už nejspíš nikdy nedostaneme.
Zdroje:
