Článek
Bylo 3. ledna roku 2022, když žena jménem Sheila Fletcher zavolala na tísňovou linku 911. Oznámila, že s manželem našli svou dceru mrtvou na gauči. Dodala, že byla dlouhodobě nemocná, ale že jde o „dlouhý příběh“. Když na místo dorazili záchranáři, zůstali v šoku. Vyšetřovatelé, kteří na případu později pracovali, se shodli na tom, že to bylo to nejhorší, co za svou kariéru viděli. Někteří byli natolik otřeseni, že museli vyhledat psychologickou pomoc.
Milá, tichá dívka, která potřebovala pomoc
Lacey Fletcher se narodila v roce 1985 v americkém státě Louisiana. Okolí ji popisovalo jako milou, avšak tichou a introvertní dívku. Už v dětství jí lékaři diagnostikovali poruchu autistického spektra. Do třídního kolektivu nikdy úplně nezapadla a spolužáci ji často šikanovali. Z toho důvodu se její rodiče rozhodli, že budou svou dceru raději učit doma.
Postupem času se Laceyino psychické zdraví výrazně zhoršovalo. Trpěla silnými úzkostmi a sociální fobií, které ji postupně izolovaly od okolního světa. Přestala vycházet z domu, protože se venku necítila bezpečně. Její strach narůstal do té míry, že nakonec zcela odmítala opustit jediné místo, které vnímala jako svůj bezpečný prostor. Tím byl gauč v obývacím pokoji. Právě tam zůstala nehybně sedět po celých dvanáct let a později tam také ve svých šestatřiceti letech zemřela.
Byla v příšerném stavu
Vyšetřovatelé, kteří na případu pracovali, jej dodnes označují za nejhorší, s jakým se kdy setkali. Když vešli do domu, okamžitě je udeřil nesnesitelný zápach, přesto si nedokázali představit, jaká hrůza na ně v obývacím pokoji čeká.
Konec života Lacey musela provázet nesnesitelná bolest. Podmínky, ve kterých žila, byly naprosto hrozivé. Po dvanáct let seděla v hluboké díře v gauči, která se postupně zaplnila močí a výkaly. V díře a na jejím těle se hemžili červi a brouci, kteří ji doslova požírali zaživa. Kůži měla plnou vředů a otevřených ran, na nohách měla dokonce odhalené kosti. Podle lékařů se jí nohy začaly rozkládat ještě předtím, než zemřela. Před smrtí se pravděpodobně snažila z gauče vstát, ale kvůli silné podvýživě, atrofovaným svalům a celkově velmi špatnému stavu, se jí to nepodařilo. Infekce kostí nakonec vedla k sepsi, která ukončila její život.
Tragická smrt, které se pravděpodobně dalo zabránit
Rodiče po celou dobu v domě žili společně s Lacey. Nikdy se nepokusili své dceři pomoci, přestože byla v takovém mentálním a později i tělesném stavu, že potřebovala okamžitou hospitalizaci. Nechali se slyšet, že zkrátka jakoukoli pomoc odmítala, nejdříve se ji snažili umývat a pravidelně krmit, ale postupem času to bylo prakticky nereálné. Asi nikoho nepřekvapí, že celá ta léta k sobě domů nikoho nepozvali.
Smrt dcery pro ně byla podle jejich slov obrovská rána. Přesto vyšetřovatelé zjistili, že během těch dvanácti let několikrát odjeli na dovolenou a svou dceru nechávali v jejím stavu doma samotnou, bez jakékoli péče. Po Laceyině smrti se v jejím žaludku našly části výplně z gauče a výkaly, které snědla právě během toho, co byli rodiče na dovolené, nebo krátce po jejich příjezdu.
Pasivita rodičů
Je jasné, že v případě Lacey Fletcher došlo ze strany rodičů k extrémnímu zanedbání. Věděli o velmi špatném psychickém stavu své dcery, kdy nedokázala vyhledat pomoc sama, přesto se rozhodli nijak nezasahovat a sledovat, jak jejich dcera pomalu umírá. Kdyby včas vyhledali lékařskou pomoc, Lacey by s největší pravděpodobností stále žila.
Podobně to vnímal i soud. Po složitém a zdlouhavém procesu uložil manželům Fletcherovým v roce 2024 trest odnětí svobody na dvacet let. „Respektujeme rozhodnutí soudce… Takhle by se nikdo nechoval ani ke zvířeti,“ řekl po vynesení rozsudku státní zástupce Sam D’Aquilla.
Psychická nemoc není sama o sobě rozsudkem smrti. Tím se může stát především tehdy, když člověku nikdo nepodá pomocnou ruku. V Laceyině případě se nikdo nezajímal, jestli je v pořádku. Roky seděla ve stejné místnosti s rodiči, kteří ji viděli chátrat, a přesto nic neudělali. Její smrt nebyla náhlá ani nečekaná, ale pomalá a dlouhá. Nezemřela proto, že by jí nebylo pomoci, ale proto, že se o to ani nikdo nepokusil.
Zdroje:
