Článek
Představa, že se člověk jen na minutku otočí a jeho dítě mezitím zmizí, patří mezi nejhorší noční můry snad každého rodiče. Přesně to se však stalo 3. června roku 2022 otci Rykera Webba. Jeho tříletý syn si podle něj tehdy hrál na zahradě s jejich rodinným psem a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát něco neobvyklého. Jen na chvíli nechal svého syna bez dozoru a zašel si pro něco do domu. Když se však vrátil, Ryker už na zahradě nebyl.
Rodina žila v odlehlé oblasti jižně od města Troy v americkém státě Montana. Jejich dům obklopovaly husté lesy a okolní krajina tak nabízela malému dítěti nespočet míst, kam by se mohlo vydat. Většina rodičů by po chvíli neúspěšného hledání pravděpodobně sáhla po telefonu a zavolala policii. Rykerův otec však nic takového neudělal. Podle úřadu šerifa okresu Lincoln dostali oznámení až dvě hodiny po chlapcově zmizení, a to od „znepokojeného souseda“. Za tu dobu už mohl Ryker urazit velký kus cesty a ocitnout se hluboko v montanské divočině.
Začíná boj s časem
Brzy začalo rozsáhlé pátrání, do kterého se zapojilo více než padesát lidí. Rykera hledali pomocí dronů, helikoptér, psů i lodi plovoucí na místním jezeře. Nebylo to však ani zdaleka jednoduché, protože veškerou snahu komplikoval hustý porost a nepříznivé počasí. Oblast totiž zasáhly silné bouřky a vydatný déšť, který značně zhoršoval viditelnost.
Ryker byl mezitím sám v divočině. Kromě bouřek musel snášet také chlad, protože teplota klesla k pouhým několika stupňům nad nulou. V místních lesích navíc žili medvědi i pumy. S každou další hodinou tak bylo stále těžší uvěřit, že ho najdou živého. Mnozí se začali připravovat na nejhorší. Po dvou dnech se však udál zázrak.
Jak se mu podařilo přežít?
Byla neděle 5. června, když pár, který žil dále než tři kilometry od domu Rykerových rodičů, uslyšel z kůlny tichý nářek. Poté, co se tam šli podívat, spatřili vzadu u generátoru malého chlapce, který byl schovaný v pytli na sekačku. Byl velmi vyděšený a zdálo se, že utrpěl silný šok. Trápila ho také zima, žízeň a hlad, ale jinak byl v pořádku. Uklidnil se až ve chvíli, kdy se znovu ocitl v náručí svých rodičů. Poté byl pro jistotu převezen do nemocnice na vyšetření.
Přestože byl Ryker konečně v bezpečí, jeho příběh tím ani zdaleka neskončil. Právě naopak. Čím víc detailů o jeho zmizení a nalezení vycházelo najevo, tím víc otázek se objevovalo. Jak mohlo tříleté dítě přežít tak dlouho v nebezpečné divočině a i přes zuřící bouře urazit cestu delší než tři kilometry? Co se během těch dvou dnů skutečně odehrálo? Právě tyto otázky, na které chyběly jednoznačné odpovědi, se staly živnou půdou pro nejrůznější teorie. Celý příběh se navíc stal internetovou senzací ve chvíli, kdy byla zveřejněna Rykerova fotografie pořízená krátce po jeho nalezení.
Nebohý Ryker je na ní totiž viditelně otřesený a traumatizovaný. Vzhledem k zážitku, který malý chlapec musel prožít, ani není divu. V kombinaci s nezodpovězenými otázkami se však fotografie stala předmětem zájmu veřejnosti, která začala přicházet s více či méně pravděpodobnými vysvětleními.
Záhadné bytosti, únos nebo jednoduše štěstí?
Mezi nejbizarnější teorie patří ty, které se vydávají do oblasti paranormálna. Přestože dostávají na sociálních sítích značnou pozornost, asi nikoho nepřekvapí, že pro ně neexistují prakticky žádné důkazy a připomínají spíš děsivé příběhy než reálná vysvětlení toho, co se stalo. Jedna z často zmiňovaných teorií tvrdí, že Ryker viděl v lese něco, co jako tříleté dítě nedokázal popsat. To by mělo vysvětlovat, proč na fotografii vypadá tak vyděšeně.
Jiná teorie zachází ještě dál a říká, že chlapec na fotografii vůbec není Ryker. Někdo nebo něco ho prý vyměnilo, přičemž tajemná bytost, která by za tím měla stát, se v jednotlivých verzích liší. Příběh zkrátka začal na internetu žít svým vlastním životem a lidé si k němu začali přidávat vlastní informace, které nejsou dohledatelné v žádném seriózním zdroji.
Ne všechny internetové teorie se však zaměřují na nadpřirozeno. Některé se snaží najít i racionálnější vysvětlení. Asi nejznámější z nich pracuje s možností, že Rykera někdo unesl. To by vysvětlovalo, jak mohl celou dobu přežít, ale také to, že ho pár našel v relativně dobrém stavu. Naprosto jasným důkazem pak měla být informace, že se Ryker našel v jiném oblečení, než v jakém se ztratil. Přestože se toto tvrzení opakuje vcelku často, má jeden háček. Rodiče totiž policii nedokázali popsat, co měl jejich syn v době zmizení na sobě. Jestli je na tomto údajném důkazu něco pravdy, tak už dnes zjistíme jen těžko.
Oficiální vysvětlení je potom mnohem prostší. Ryker měl podle něj zkrátka obrovské štěstí. Když se zatoulal daleko od domu, nějakým způsobem se vyhnul všem nebezpečím a i přes extrémní počasí dokázal ujít vzdálenost delší než tři kilometry ke kůlně, kde se schoval. Přestože je tomu těžké uvěřit, pro žádné jiné vysvětlení nemáme přesvědčivé důkazy.
Celý příběh zkrátka zůstává tak trochu záhadou. Nikdo s jistotou neví, co přesně se s Rykerem během těch dvou dnů skutečně dělo a možná se to už nikdy uspokojivě nedozvíme. Otázky navíc dodnes vyvolává i tehdejší chování jeho rodičů. Mnoho lidí zpochybňuje tvrzení jeho otce, že do domu zašel jen na krátkou chvíli. Možná nechal syna bez dozoru mnohem déle, než tvrdí?
Obočí pozvedává také skutečnost, že jeho zmizení nenahlásili oni sami, ale soused, a to až po dvou hodinách. Neméně zvláštní je i to, že nedokázali popsat, co mělo jejich dítě ten den na sobě.
Rykerův návrat domů tak sice přinesl šťastný konec, ale také mnohem více otázek než odpovědí.
