Článek
Patří k těm, kteří si v úterý 27. ledna 2026 připomněli památku rodinných příslušníků a přátel, obětí holocaustu. Mnozí z nich zahynuli v Sobiboru, v Treblince, v Majdanku. Nejen tento den by nás měl vést k zamyšlení nad odpovědností, kterou máme, i jako jednotlivci(!), v současné době za vývoj společnosti. Minulost by nás měla varovat.
Lež se stává pravdou aneb Prolog k infernu
Jedna jediná noc, noc z 9. na 10. listopadu 1938, židovským rodinám život převrátila vzhůru nohama. V rámci oficiálně schváleného a organizovaného pogromu po celém Německu včetně okupovaného českého pohraničí a anektovaného Rakouska, lehly synagogy popelem. Výlohy židovských obchodů do ulic civí hrůzu nahánějícíma mrtvýma očima. Zůstaly jen výmluvně poházené střepy a prázdné regály. Zfanatizovaný dav je dokonale vyraboval.
Listopadová noc, ozářená smrtonosnými plameny, provázenými řinčením ničeného nádobí, všeho, co bylo židovské, se stala prologem k infernu, jež mělo teprve nastat.
Moc odjakživa snáší pouze vlastní proroky. Ti nacističtí svou práci ovládají mistrovsky. Hlásají nenávist ke všemu židovskému. Zvláště jeden z nich vyniká. Joseph Goebbels. Lež se stává pravdou. Pravda tone v moři a klam se mění v silnou zbraň. Požár, který města zachvátil, se už nedal uhasit. Vzplanou synagogy v Teplicích, v Mostě, v Krnově, v Opavě, v Horním Ramstadtu, v Cáchách, v Hechingenu, v Linzi, Salzburku, Klagenfurtu, Eisenstadtu…
Zdivočelá banda, zahalená do pláště bezcitnosti, triumfuje. Z dávné minulosti vyvolala ducha sekty flagelantů. V letech 1348-1349 v souvislosti s epidemií moru ve Francii a Německu vyvolali davovou hysterii, provázenou masakry Židů. Nikdo tehdy nebyl schopen nákaze čelit. Nikdo neznal její skutečnou příčinu. Viník se hledal a našel.
Obvinění padlo na skupinu Židů.
„To oni otrávili studně!“
Žalobce - flagelant - ukázal prstem.
„To oni přitáhli morovou smrtku!“
Obžalovaní se přiznali. Surové mučení snadno rozváže jazyk. Ruce kata je přiměly k doznání z činu, jehož se nedopustili. S tichým souhlasem církevních hodnostářů flagelanti rozpoutali hromadné vyvražďování Židů v celé řadě měst. Největší masakr zažil německý Frankfurt.
Židé byli vyřazeni z hospodářského života
Proč je člověk nepoučitelný? Z hlouposti? Z nechuti? Z lenosti? Či snad proto, že původ vlastních omylů, vlastní neschopnosti a nevědomosti je snadnější, pohodlnější hledat jinde?
Záminka k listopadovému pogromu se našla stejně lehce, jako před stovkami let. Stal se jí atentát na německého diplomata Ernsta vom Ratha, pracujícího na velvyslanectví v Paříži. Spáchal ho sedmnáctiletý Herschel Grynszpana. Jeho nejbližší, polští Židé, byli na konci října německými úřady vypovězeni z Německa do Polska. V hrůzných podmínkách, s dalšími Židy, které postihl stejný osud, nekonečné týdny zůstávali na hranicích, jelikož ani jedna strana je nechtěla přijmout. Mladíka zřejmě vedla snaha pomstít se za osud svých rodičů a současně na něj upozornit.
Nešťastný a neuvážený čin zažehl zápalnou šňůru, která odpálila nálož zostřených protižidovských opatření.
„Atentát je součástí židovského spiknutí proti německému národu. Pokus Židů vyvolat nepřátelství mezi evropskými státy,“ vytrubovala nacistická propaganda, bravurně řízená Josephem Goebbelsem.
Všechny německé noviny v následujících dnech své čtenáře bombardovaly nenávistnými protižidovskými články. Diplomat zemřel o dva dny později. Téhož večera se v Mnichově na každoročním setkání shromáždili staří nacističtí bojovníci, aby si připomněli patnácté výročí svého nezdařeného puče. Přišel i Adolf Hitler.
Teprve když někdy kolem dvaadvacáté hodiny sál opustil, Goebbels zprávu o úmrtí vom Ratha oznámil. V plamenném protižidovském projevu vyzval k pomstě. Přítomní funkcionáři SA a dalších nacistických institucí si ji vyložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Ještě v noci především jednotky SA začaly vyvolávat protižidovské nepokoje a zaútočily na židovské objekty.
Mnoho Židů bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Někteří z nich se propuštění dočkali. Platili vysokou cenu. Zavázali se k emigraci a k „dobrovolnému“ předání svého majetku říši.
„Pogrom nikdo neorganizoval. To Židé sami vyvolali spravedlivý hněv lidu.“
Jak cynické tvrzení nacistických pohlavárů.
Onu údajně oprávněnou zlobu využili k dalším opatřením, zaměřeným proti Židům. Nařídili jim odstranit způsobené škody, ulice uklidit a uvést do původního stavu. Na poradě říšských ministrů a dalších vedoucích představitelů říšských úřadů 12. listopadu, se Hermann Göring, který jí předsedal, nechal slyšet:
„Židovská otázka je v současnosti problém především hospodářský.“
Téhož dne vyšlo nařízení o vyřazení Židů z německého hospodářského života, o totální arizaci jejich majetku. Německým Židům navíc bylo uloženo zaplatit pokutu ve výši jedné miliardy marek.
Závěrečná Göringova slova nikoho nenechávala na pochybách.
„Jestliže se Německá říše dostane do zahraničně-politického konfliktu, je samozřejmé, že také my v Německu ve zcela první linii budeme myslet na to, abychom uskutečnili velké zúčtování s Židy.“
V lednu následujícího roku Hitler na půdě Říšského sněmu zcela otevřeně hlásá, že příští světovou válku židovská rasa v Evropě nepřežije.
Zdroj: https://www.holocaust.cz/dejiny/soa/Nacionalnesocialisticke-konecne-resenkonecne-reseni-zidovske-otazky-v-evrope/pocatek-masoveho-vrazdeni/utek-rudolfa-vrby-a-alfreda-wetzlera-z-osvetimi-a-jejich-zprava-1944/zprava-vrby-a-wetzlera-o-nemeckych-vyhlazovacich-taborech-osvetim-a-brzezinka/; Hartl P. (2004). Psychologický slovník, Praha: Portál https://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-2006/cerven 3/krajina-zla-ale-i-nadeje/; https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/v-cesku-loni-vzrostl-pocet-pripadu-antisemitismu-o-90-procent-prevlada-ve_2408051229_kvr; Cílek Roman, Eichmann Architekt holocaustu, Nakl. Epocha, Praha 2021; Vrzalová Jana, Láska v Osvětimi, Nakl. Epocha, Praha 2025
