„Rumunský scénář“ se českých voleb netýká

Začněme exkurzí do jihovýchodní Evropy. Jako rumunský scénář se v ČR označuje dění kolem rumunských prezidentských voleb 2024. Mezi prvním a druhým kolem těchto voleb ústavní soud rozhodl o jejich zrušení, protože vítěz prvního kola (s ziskem 23 %) Calin Georgescu porušil volební pravidla. Tento krok vzbudil kritiku právě i v ČR, a byl označen za snahu ovlivnit volby. Ty ovšem byly zrušeny v souladu s rumunskou ústavou, která ústavnímu soudu tuto pravomoc dává. Georgescu deklaroval, že neměl žádné výdaje na kampaň, ale přitom byly na jeho podporu na sociálních sítích vynaloženy vysoké částky. Podle odtajněných informací tajných služeb, ke kterým měl podle dřívějších informací ústavní soud v době rozhodnutí přístup, byly účty, které hlavně na TikToku Georgesca podporovaly, řízeny z Ruska. Proto mohlo být po právu rozhodnuto o jeho vyřazení z voleb. Veřejnosti ovšem nejsou všechny okolnosti známy, což logicky způsobilo znepokojení.

Jeden z příspěvků ohlašující rumunský scénář:

Je nutné podotknout, že si nemyslím, že by Rumunsko bylo dlouhodobě vzorem té nejvíce stabilní demokracie, což potrvrzuje například hodnocení democracy index. V minulosti zažilo nejrůznější kauzy, nyní každopádně zrušení voleb napadl Georgescu u Evropského soudu pro lidská práva, a ten jeho stížnost nepřijal, což vnímám jako potvrzení toho, že rumunský ústavní soud jednal správně. Evropský soud pro lidská práva v odůvodnění zmínil, že Georgescu nepřednesl žádný důkaz o tom, že by kdokoliv z vládnoucího aparátu ovlivnil rozhodnutí ústavního soudu. Celé odůvodnění v angličtině najdete zde.

V opakovaných volbách nebylo Georgescovi dovoleno kandidovat, právě kvůli dřívějšímu porušování pravidel. To může být vnímáno jako problematické, ovšem je důležité zmínit, že se zákaz nevztahoval na jeho přívržence a spřízněné kandidáty. Jedním z nich byl George Simion, který organizoval protesty na podporu Georgesca a následně vyhrál první kolo opakovaných voleb. V tom druhém prohrál, ale i tak je zřejmé, že volby umožnily demokratické zastoupení různých názorových proudů. Pejorativní používání pojmu „rumunský scénář“ mi tak přijde trochu zcestné. Připouštím některé vady rumunského systému, ovšem zásahy proti ohýbání pravidel mi přijdou nutné. Pokud se demokracie nebude bránit, rozpadne se, což popsal již ve 30. letech německý právník a politolog Karl Loewenstein.

A teď k jádru věci - proč se v Česku neděje to samé. Nemáme zde v tuto chvíli jediný důvod anulovat volby a ani k tomu nikdo nesměřuje. Kauza Filipa Turka je kauza jednoho zvoleného poslance. I pokud by v souvislosti s tím vším třeba i sám rezignoval na svůj mandát, výsledky voleb to nezmění. Místo něj by do sněmovny nastoupil náhradník z kandidátky Motoristů. Žádné opakování voleb kvůli jednomu poslanci nehrozí. Věřím, že někdo start kauzy může považovat za uměle načasovaný. Na druhou stranu, kdyby vyšla na povrch někdy v předchozích letech, dala by se označit za snahu zabránit vstupu FIlipa Turka do politiky, za pokus očernit jej v Evropském parlamentu, nebo za poškození Motoristů před volbami do PS. Zkráceně řečeno, vždy by byla považována za načasovanou. Pokud by vypukla později, v době kdy by byl Filip Turek ministrem zahraničí, mohla by poškodit obraz celé ČR, a proto mi vlastně přijde nejlepší, když se vše vyjasní ještě před jeho případným nástupem do takto důležité funkce. Členy vlády jmenuje prezident na návrh premiéra a je tedy převážně na zodpovědnosti těchto dvou ústavních činitelů, jestli Filipa Turka budou jmenovat. Mohou ho mimochodem jmenovat i pokud by rezignoval na svůj mandát, nebo nebyl vůbec zvolen.

A teď osobní pohled. Pokud by se prokázala pravost byť jen části problematických výroků, měl bych velký problém s tím, aby Filip Turek zastupoval Českou Republiku na mezinárodní úrovni. Nechci aby naše země byla spojována s nenávistným jazykem. Mám velké pochopení pro černý humor, ovšem zveřejněné komentáře jako humor nevypadaly, a hlavně byly prezentovány v kontextu, ve kterém se mohly leckoho dotknout. Po jejich zveřejnění následovalo několik komunikačních otoček ze strany Filipa Turka a některé ze zmíněných komentářů již dříve vysvětloval často i protichůdnými argumenty. Pokud není schopen se jednoznačně omluvit a vše vysvětlit na domácí scéně, nezvládne to ani v zahraničí, pokud jej při plnění ministerských povinností bude konfrontovat cizí tisk. Pokud si strany zamýšlené vládní koalice již rozdělily resorty, měli by dle mého názoru Motoristé navrhnout jiného kandidáta ze svého středu. Prokázalo by se, že byly všechny screenshoty podvržené, bylo by poté naprosto logické, že Filip Turek podnikne odpovídající právní kroky. Dříve a v některých případech dokonce ještě dnes jsem však na jeho profilu na sociální síti X měl možnost na vlastní oči vidět reakce, ve kterých posílal oponenty do pece, nebo jim vyhrožoval věšením na lampy.

Článek byl v upravené verzi zárověň publikován na facebook autora. Jedná se o zamyšlení založené čistě na osobních názorech a informacích dostupných autorovi v době psaní textu.