Článek
Místo houslí okovy
Afroameričan Solomon Northup se narodil mezi léty 1807 a 1808 do rodiny farmáře. Jeho otec Mintus byl sice svobodným člověkem, ale nebývalo to tak vždy. Na svět přišel jako otrok, ale když jeho ,,pán“ zemřel, změnilo mu to život. Mintusův ,,majitel“ si totiž ve své poslední vůli přál, aby byli po jeho smrti všichni jeho otroci propuštěni. To se také stalo a spolu s nabytou svobodou si Solomonův otec pořídil i vlastní farmu, kde později hospodařil jeho syn. Solomon Northup se oženil a se svou manželkou Anne měl tři děti. Kromě práce na zděděné farmě se věnoval také hudbě. Platil za nadaného houslistu, což se mu později stalo osudným. Po prodeji farmy se rodina protloukala všelijak a když přišla nečekaná nabídka práce, Solomon na ni kývl. O co šlo? V roce 1841 ho navštívili dva muži, kteří údajně hledali do svého kočovného cirkusu hudebníka. První vystoupení mělo natěšeného Solomona čekat ve Washingtonu, kam také dorazil. Při schůzce ho však falešní zaměstnavatelé omámili a unesli. Probudil se až v okovech, které mu zůstaly dalších téměř dvanáct let.
Od rána do noci na plantáži
Nikoho nezajímaly Solomonovy protesty a vysvětlování. Když odmítal své únosce poslechnout, zbičovali ho. Odvezli ho do New Orleans, kde ho na trhu s otroky prodali. Sebrali mu i jméno. Už to nebyl svobodný občan Solomon Northup, ale otrok Platt Hamilton, který nemá žádná práva a jehož osudem je doživotní práce na louisianských plantážích. Každý den vzpomínal na svou rodinu a na život před únosem. Jeho první ,,pán“ byl poměrně laskavý, ale záhy musel Solomona kvůli svým finančním potížím prodat jinému plantážníkovi, pro kterého život otroka znamenal jen částku, kterou za něj při jeho koupi zaplatil. Brutální zacházení Solomon přežil a nezlomilo ho. Dál se snažil získat zpět svou svobodu.
Peklo na zemi
Uteklo dlouhých dvanáct let. Peklo, které museli otroci každý den prožívat, si nelze ani představit. Byli prodáváni na tržištích doslova jako zvířata. Zkoumal se jejich chrup i tělesná konstituce. Nejvíce cenění byli ti, kteří měli mezi 15 až 30 lety. Pracovat museli až šestnáct hodin denně a pokud s nimi jejich ,,majitel“ nebyl spokojený, přišel na řadu trest ve formě bičování a mnohdy i smrt. Ženy navíc musely často trpět ještě sexuální zneužívání. Každé dítě, které se otrokyni narodilo, patřilo automaticky jejímu ,,pánovi“. V takových podmínkách žil i Solomon Northup. Když už se pro něj vše zdálo beznadějné, vstoupil mu do života člověk, kterému jeho příběh nebyl lhostejný.
Opět svobodný
Samuel Bass byl tesař, který do Spojených států přišel z Kanady. Začal pracovat u stejného otrokáře, který ,,vlastnil“ i Solomona. Vyslechl si, co se bývalému svobodnému houslistovi stalo a rozhodl se, že mu pomůže. Zkontaktoval Solomonovy známé z New Yorku. Ti spolu s jeho ženou Anne požádali o pomoc i newyorského guvernéra a věci se konečně daly do pohybu. V roce 1853 získal Solomon Northup svou svobodu zpět. Brzy po osvobození začal sepisovat své paměti, aby všichni věděli, jakou hrůzou je otroctví pro člověka. Vydané byly pod názvem Dvanáct let otrokem a za honorář z prodeje knihy koupil jejich autor dům pro svou rodinu. O otřesném příběhu, který se mu stal, začal přednášet a aktivně bojoval proti otroctví. Vzpomínky Solomona Northupa byly dokonce i zfilmovány. Poprvé v roce 1984 a podruhé o téměř třicet let později v oscarové filmu Dvanáct let v řetězech, kde si postavu Solomonova kanadského zachránce zahrál slavný Brad Pitt. Díky popularizaci Solomonova případu byli jeho únosci zatčeni, ale obvinění se nakonec zamítlo a nikdo z nich nebyl za zničený život zotročeného muže nikdy potrestán. V pozdějších letech se znovu svobodný Solomon Northup zřejmě pokoušel pomáhat uprchlým otrokům v jejich cestě do Kanady. O jeho smrti už dnes není nic známo, ale i jeho neúnavný boj nakonec částečně přispěl k úplnému zrušení otroctví na území Spojených států amerických v roce 1865.
Zdroje: Solomon Northup, Český rozhlas, Nova, Daily Mail