Článek
Za svědka šel Adolf Hitler
Pohledná, vysoká blondýna a muž, jehož předcházela pověst hrubiána a despoty. Přesto s ním byla šťastná a svou úlohu ideální německé manželky plnila dokonale. Ke svému muži vzhlížela už od chvíle, kdy ho ve svých ani ne dvaceti letech poprvé spatřila. Gerda, která se za svobodna jmenovala Buchová, byla dcerou vlivného nejvyššího stranického soudce NSDAP, Waltera Bucha. Narodila se 23. října roku 1909 v Kostnici jako nejstarší ze čtyř dětí a už od dětství jí byla vštěpována láska k nacistické ideologii. Gerdin otec nebyl z dceřina vztahu s Martinem Bormannem příliš nadšený, přesto se v září 1929 konala svatba, při které šel snoubencům za svědka Adolf Hitler spolu s Rudolfem Hessem.
Dokonalá německá manželka
Brzy po svatbě se novomanželům narodil první syn, který dostal jméno po svém kmotrovi. Tím nebyl nikdo jiný než Adolf Hitler, který si Gerdu velice oblíbil a často ji zval spolu s jejími dětmi na návštěvu do svého sídla v Obersalzbergu. Gerda Bormannová byla uvědomělá nacistka a manželka. Svému muži porodila celkem deset dětí, z nichž jedno zemřelo hned po narození. Vlasy nosila svázané v copu, nelíčila se a oblékala se do tradičního bavorského kroje. Okolí se mylně domnívalo, že musí v manželství s násilnickým Bormannem velice trpět. Opak byl však pravdou. I když se nejvěrnější Hitlerův muž choval ve společnosti ke své manželce hrubě a rád ji na veřejnosti ponižoval, ona věřila, že je její povinností muže poslouchat a podřízený stav jí naprosto vyhovoval.
Milenku svého muže měla ráda a toužila po manželství ve třech
Jedním z klíčových témat byla pro nacisty porodnost, kterou se snažili zvýšit třeba i propagandistickými filmy. V rození árijských dětí šla Gerda příkladem. Dokonce se stala propagátorkou polygamie, kterou chtěla po válce uzákonit. Její představa ideálního rodinného života byla ta, že každá z manželových žen by měla svou vlastní domácnost, kde by muž nejlépe po čtrnácti dnech střídavě pobýval. Kromě toho se zasazovala za zrovnoprávnění nemanželských dětí a pojmy jako cizoložství či nevěra měla v plánu úplně zrušit. Stejně jako v plození nových árijců se manželka vedoucího Hitlerovy kanceláře stala příkladnou i v otázce polygamie. Martinu Bormannovi přála jeho četné milenky, z nichž si nejvíce oblíbila populární německou herečku Manju Behrensovou. Snila o tom, že jedno budou žít ve třech spolu se všemi jejich dětmi, přičemž jeden rok by byla těhotná ona a druhý rok Manja, aby měl jejich muž pokaždé po boku jednu čilou ženu, kterou by netížilo velké břicho a nevolnosti.
Při chemoterapii se otrávila rtutí
Gerdin plán na uzákonění polygamie zničila prohraná válka. Martin Bormann byl dlouhá léta nezvěstný, až do začátku sedmdesátých let, kdy se v Berlíně našly jeho ostatky, díky kterým se zjistilo, že v květnu 1945 spáchal sebevraždu. Jeho oddaná manželka si změnila jméno a utekla do Itálie. Tam ve vojenské nemocnici v roce 1946 zemřela na otravu po chemoterapii, která ji měla vyléčit z rakoviny. Děti Gerdy a Martina Bormannových skončily u pěstounů. Nejstarší syn si ze svého jména vyškrtl to, které dostal po nacistickém vůdci, a stal se knězem. Jako misionář působil až v Africe a poté, co vystoupil z kněžského stavu a oženil se, vyučoval náboženství. Od činů svého otce se distancoval. Zemřel v roce 2013 a krátce před smrtí veřejností otřáslo jeho obvinění ze zneužívání malých chlapců, kterého se měl dopouštět v rakouském klášterním internátě. Manja Behrensová, s níž chtěla Gerda Bormannová žít v manželství ve třech, se po válce stala jednou z nejpopulárnějších německých divadelních hereček.
