Článek
České diváky okouzlila už jako náctiletá
Fascinující příběh úspěšné české herečky se začal psát 29. ledna 1918 v Praze, kde přišla na svět do zámožné rodiny váženého právníka a legionáře Josefa Becka. Za rok narození jeho jediné dcery bývá uváděn letopočet 1916, ale sama Hana o desítky let později v rozhovoru pro United States Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu tvrdila, že se narodila až o dvě léta později. Rodné jméno budoucí představitelky mnoha desítek rolí, které ztvárnila po boku světových filmových hvězd, znělo Hana Maria Becková, ale brzy poté, co se ve svých teprve 15 letech poprvé objevila před filmovou kamerou, se v Československu proslavila jako Hana Bělská.
Hana Bělská
O herecké profesi Hana snila už od dětství. Ještě před ukončením studia na gymnáziu získala své první filmové role ve snímcích Vladislava Vančury Na sluneční straně a Marijka nevěrnice. Druhý jmenovaný vyprávěl o životě horalů na Podkarpatské Rusi. Balada plná lásky, zrady a odpuštění se inspirovala námětem spisovatele Ivana Olbrachta, který se dokonce ve filmu z roku 1933 mihl v drobné úloze českého turisty. I když se dílo ve své době nesetkalo s větším diváckým ohlasem, dnes je ceněno pro své unikátní historické záběry podkarpatské obce Koločavy.
Do širšího povědomí tehdejší veřejnosti se začínající talentovaná herečka dostala díky své další postavě farmaceutky Dášy Kučerové z oblíbené komedie Vladimíra Slavínského Studentská máma, v níž v hlavní roli excelovala snad nejslavnější maminka českého filmu Antonie Nedošinská. Během natáčení probíhajícího v polovině 30. let se Hana, která přijala pseudonym Bělská, na place setkala i s dalšími velkými jmény naší kinematografie, třeba s Věrou Ferbasovou nebo dívčím idolem Svatoplukem Benešem. Ve stejném roce 1935 mělo premiéru také melodrama První políbení, kde se Hana Bělská opět pod režijní vedením Vladimíra Slavínského proměnila v mladou dívku Věru Nedbalovou, která se na cestě domů ze švýcarského penzionátu ve vlaku seznámila se studentem techniky Jaroslavem v podání Jiřího Dohnala.
Zachránil ji útěk z pochodu smrti
Hana Bělská se kromě filmování věnovala také divadlu. Hrála v Olomouci, ale i v Praze. Její rozjíždějící se kariéru však koncem 30. let přerušil nástup nacistů, kterým vadil hereččin židovský původ. Sama Hana ani její rodiče ve víře nežili. Rodina patřila mezi české patrioty, a především svému dědečkovi herečka vděčila za to, že jí v dětství svým poutavým vyprávěním o staré Praze vštípil doživotní lásku k vlasti. Po svém nuceném odchodu do ústraní se Hana provdala za svého přítele Alexandra Munka, s nímž se po svatbě přestěhovala na venkov, kde manželův strýc vlastnil továrnu. Ani daleko od velkoměsta se však neskryla před nepřejícími lidmi a kolaboranty. Jedna z nových sousedek ji udala gestapu kvůli zdánlivě tak banální věci, jakou byla návštěva vesnického fotbalového zápasu, kam Židé podle tehdejšího práva neměli přístup.
To nejhorší ale mělo teprve přijít. V roce 1942 skončila ještě nedávno obdivovaná umělkyně uprostřed terezínského ghetta, kde strávila téměř tři roky. Poté ji čekal transport do polské Osvětimi, kam byl nedlouho před ní deportován i její muž. Za zdmi nechvalně proslulého koncentračního tábora na vlastní oči spatřila, jakých hrůz jsou nacisté schopni. Smrt a utrpení zde byly na denním pořádku, přesto se Hana k údivu spoluvězňů nikdy nevzdala svého pověstného optimismu. Jak se později svěřila, nad vodou ji v těchto těžkých časech držela naděje na opětovné shledání se všemi blízkými. Že během války přijde o téměř celou svou rodinu, tehdy ještě netušila.
Hana Bělská přijela do Osvětimi koncem roku 1944 a krátce poté byla vybraná na práci v nedalekém lese. Spolu s dalšími ženami musely snášet tvrdou dřinu, zimu a hlad. Netrvalo dlouho a dozorci je ze strachu před blížící se spojeneckou armádou vyhnali z jejich lesního pracovního tábora na takzvaný pochod smrti. Během nekonečných kilometrů plných mrazu a sněhu v sobě mnoho vězeňkyň dokázalo nalézt zbytek posledních sil k útěku. Mezi ně patřila i Hana, která s jednou z dívek v posledních lednových dnech roku 1945 z pochodu smrti uprchla. Po krátkém bloudění zbídačená dvojice zaklepala na dveře nejbližšího stavení. Měly štěstí, místní obyvatelé jim poskytli úkryt i jídlo a Hana jim nikdy nepřestala být vděčná za záchranu života. Co se stalo se zbytkem její rodiny, se dozvěděla až po válce. Téměř nikdo z příbuzných nacistické běsnění nepřežil. Milovaný manžel, o kterého se celé roky svého věznění bála, zemřel v osvětimském koncentračním táboře.
V zahraničí se stala hvězdou
Když se těžce zkoušená žena vrátila do osvobozené Prahy, rozhodla se pokračovat ve své dřívější herecké profesi. Pod novým uměleckým jménem Hana Alexandrová se stala zakládající členkou Realistického divadla a v roce 1946 se znovu objevila před filmovou kamerou. V dramatu Nikola Šuhaj na motivy románu Ivana Olbrachta o zbojníkovi, který přepadával bohaté a lup rozděloval mezi chudé, si zahrála dceru kupce Beera. Role slavného loupežníka připadla populárními Gustavu Nezvalovi. S novými poměry, které začaly panovat v její rodné zemi, se Hana nesmířila a v roce 1948 emigrovala až do daleké Austrálie. Na dlouhou cestu se však nevydala sama. Tou dobou už totiž byla matkou syna Alexe, který se jí narodil z druhého svazku s hercem Jiřím Pravdou. Manželé Pravdovi na druhé straně světa úspěšně provozovali vlastní divadelní společnost, ale za několik let přesídlili do Velké Británie, kde žili až do konce svých dnů.
Haně se v zahraničí povedlo to, o čem si může mnoho hereček nechat jen zdát. Pod jménem Hana Maria Pravda se stala mezinárodně slavnou televizní a filmovou hvězdou. Hrála v britských i amerických snímcích a seriálech, z nichž je jich mnoho dodnes známých i českým divákům. Když měla v roce 1987 v Československé televizi premiéru britská televizní série o výstředním čaroději Čáryfukovi, která byla natočená na přelomu 60. a 70. let, většina Čechů nevěděla, že v hlavní ženské úloze maminky zazářila rodačka z Prahy a bývalá herečka ze starých československých snímků. Zásadní Haninou rolí byla postava Emmy Cohenové z postapokalyptického seriálu BBC z poloviny 70. let Survivors, který sledoval osudy skupiny lidí přeživších tajemnou pandemii. Česká emigrantka se jako Hana Maria Pravda objevila například i v epizodě seriálu o geniálním detektivovi Poirotovi s názvem Smrt v oblacích nebo v hororovém Draculovi uvedeném roku 1974, kde si dokonce jako transylvánská hostinská zahrála po boku svého muže Jiřího Pravdy.
Na temné období svého života Hana nikdy nezapomněla a o svých zážitcích vydala několik knih. Jednu z nich věnovala svému synovi Alexovi Pravdovi, který působí jako uznávaný politolog na St Antony's College na univerzitě v Oxfordu. V babiččiných hereckých šlépějích se vydala až její vnučka Isobel Pravda, která kromě práce v divadle, televizi a ve filmu učí drama na dívčí škole v anglickém Readingu. Účinkovala například i v třídílném hraném dokumentu z dílny BBC The Impressionists, který pojednával o původu uměleckého směru impresionismu. Jedna z nejúspěšnějších českých hereček ve světě zemřela v roce 2008 ve Velké Británii, ovšem její pozoruhodný životní příběh z ní udělal nezapomenutelnou osobnost, která nám dodnes dává naději, že i z úplného dna je možné se odrazit až na vrchol.
Zdroje:
https://collections.ushmm.org/search/catalog/irn510839
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Hana_Maria_Pravda
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/28470/hana-beckova
https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/jiri-pravda
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Isobel_Pravda
https://forbes.cz/slavne-a-nezname-tyhle-cesky-kdysi-dobyly-svet-ale-doma-se-na-ne-zapomnelo/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/22002-marijka-nevernice/
https://www.imdb.com/title/tt0398545/fullcredits/?ref_=tt_cst_sm
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1ryfuk
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Survivors_(1975_TV_series)
https://www.csfd.cz/film/8523-studentska-mama/prehled/
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/395688/prvni-polibeni
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/396042/nikola-suhaj
