Článek
Ze švadleny herečkou
Antonie Nedošinská se proslavila rolemi obyčejných žen z lidu, mezi které sama patřila. Narodila se v roce 1885 jako dcera pražského dělníka a švadleny pod jménem Antonie Františka Valečková do rodiny s několika sourozenci. Po matčině vzoru se také ona začala učit šít, ale touha po herectví byla nakonec silnější. Antonie navštěvovala soukromé herecké kurzy a své první zkušenosti před publikem nasbírala u kočovných společností, se kterými objížděla města a vesnice. Po několika letech získala angažmá ve Švandově divadle a v roce 1928 nastoupila do Národního divadla v Praze. Hostovala ale také třeba v Plzni nebo v Pardubicích.
Vdovou se stala už před čtyřicítkou
Na konci dvacátých let už byla Antonie Nedošinská zkušenou a známou herečkou, která za sebou měla kromě množství divadelních rolí i řadu natočených filmů. Její kariéra stoupala, ale v osobním životě se musela vypořádat s těžkou ranou osudu. V roce 1923 totiž přišla o svého milovaného manžela Jiřího, s nímž ji pojila nejen vzájemná láska, ale i vášeň pro herectví. Když se Antonie se svým budoucím manželem seznámila, pracoval jako vážený úředník v bance, ale svou jistou práci opustil a rozhodl se po vzoru Antonie pro kariéru u divadla. Zahrál si dokonce i v několika němých filmech. Například v roce 1917 se ujmul role plavčíka Maňase v komedii Pražští adamité anebo se v roce 1921 stal panem radou ve snímku Irčin románek. Když Antonie ovdověla, nebylo jí ještě ani čtyřicet let a na výchovu jediné dcery zůstala sama.
Kyprá postava byla její předností
Protože však patřila mezi naše nejoblíbenější a nejobsazovanější herečky, nemusela mít strach, že své dítě neuživí. Diváci její moudré, obětavé a energické matky, manželky, hospodyně, kuchařky a služebné milovali. K jejím rolím žen z lidu se hodil i hereččin kulatý obličej a korpulentní postava. Filmoví producenti dokonce trvali na tom, že Antonie Nedošinská nesmí zhubnout, protože právě baculatý vzhled a bodrá mluva patřily k jejím poznávacím znamením a dělaly její postavy uvěřitelné.
První film natočila už v roce 1916
Poprvé se Antonie Nedošinská před filmovou kamerou objevila už v roce 1916 v komedii Zlaté srdéčko, ve které ztvárnila Frony, manželku pana rady. Další nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat a oblíbená herečka šla z role do role. Jako Anna Kulichová slavila v roce 1925 úspěch v tehdy populární komedii Vdavky Nanynky Kulichovy a o rok později si zahrála v němé veselohře Falešná kočička, kde se zhostila úlohy hospodyně Amálky. Dnešním divákům je však známý spíše stejnojmenný zvukový film s Oldřichem Novým a Věrou Ferbasovou natočený o jedenáct let později. I v něm se z Antonie Nedošinské stala hospodyně Amálka a do role tuláka Pletichy byl obsazen známý komik Jára Kohout, přičemž v roce 1926 tato úloha patřila Vlastovi Burianovi.
S Theodorem Pištěkem vytvořili jednu z nejoblíbenějších manželských dvojic našeho filmu
Typickou maminkou zahranou Antonií Nedošinskou byla chudá vdova s dvanácti dětmi na krku v dodnes reprízovaném filmu z roku 1933 Madla z cihelny, který patří mezi nejznámější snímky představitelky prosté dívky Madly, kterou byla Lída Baarová. V Matce Kráčmerce se po boku Antonie Nedošinské objevil Theodor Pištěk, s nímž herečka tvořila ve spoustě snímků manželskou dvojici, která se dokonce zařadila k těm nejslavnějším párům v celé historii našeho filmu. Na počátku čtyřicátých let národem milovaná herečka přestala natáčet. V roce 1941 si ještě stihla zahrát ve dvou snímcích, z nichž jeden se těší obrovské popularitě i po více než osmdesáti letech od jeho premiéry. Film Nebe a dudy, kde Antonie představovala kuchařku Fanynku, zaznamenal velký divácký zájem už v době svého uvedení. Mohli za to jistě i roztomilí bratři Lumír a Jiří Blahníkovi, ze kterých se staly naše první dětské hvězdy.
Po válce natočila už jen jeden film
To, že se Antonie Nedošinská stáhla do ústraní, oficiálně způsobily její zdravotní potíže. Měla však také strach ze své obliby u německých okupantů, kteří by mohli chtít její mimořádné slávy využít ve svůj prospěch. Obavy z nátlaku nacistů byly oprávněné. Kam až by ji její popularita mohla dovést, viděla u několika svých hereckých kolegů. Zdravotní problémy však českou umělkyni opravdu trápily. Své nemocné srdce si jezdila léčit do lázní v Poděbradech, kde ji během jednoho z jejích léčebných pobytů zastihla v roce 1950 smrt. Po konci druhé světové války se před filmovou kameru vrátila už jen jednou. Roku 1947 přijala roli služebné Máry v Čapkových povídkách. I když herečka bývala na filmových plakátech uváděná jako Nedošínská s písmenem í, jmenovala se Nedošinská. Příjmení převzala po svém muži Jiřím Nedošinském.
Zdroje:
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/127295/antonie-nedosinska
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=4092:nedosinska-antonie&Itemid=281&lang=cs
https://www.csfd.cz/film/354680-tonka-sibenice-francouzska-verze/zajimavosti/
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/123663/jiri-nedosinsky
https://www.csfd.cz/tvurce/1428-antonie-nedosinska/biografie/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1002144035-madla-z-cihelny/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/17384-nebe-a-dudy/
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-laska-a-vztahy/473576/antonie-nedosinska-filmova-mama-ktera-mela-zakazano-zhubnout.html
