Článek
Z Jany se stala Hana
V období první republiky se Hana Vítová řadila mezi ty největší filmové hvězdy. Její krásu diváci obdivovali v kinech, ale i na divadelních prknech. Původně ale chtěla být učitelkou, ovšem nakonec se vydala na uměleckou dráhu. Vzorem jí byli její rodiče, kteří zpívali v opeře. Po nich podědila hudební talent. Jméno Hana Vítová byl pseudonym, ve skutečnosti se budoucí oblíbená herečka narodila v prvním válečném roce 1914 jako Jana Lašková. Její umělecké jméno měli na svědomí Jan Werich s Jiřím Voskovcem, kteří spolu se skladatelem Ježkem hledali dívku pro roli umělé bytosti Sirael do své nové komedie Golem. Jejich hlavní podmínkou byl výborný zpěv, což Hana Vítová dokonale splňovala. Navíc byla velice pohledná a inteligentní a měla za sebou studium konzervatoře a pár rolí v divadle v Olomouci. Tehdy nezůstalo jen u postavy křehké Sirael a Hana se stala novou posilou Osvobozeného divadla.
Vzala si oblíbence Karla Gotta
V srpnu roku 1933 se jako devatenáctiletá provdala za idol většiny tehdejších žen a dívek v Československu. Mimořádně populární zpěvák a příležitostný herec Jára Pospíšil byl ve třicátých letech opravdovou hvězdou. Koncertoval, natáčel jednu desku za druhou a objevoval se i ve filmech. Jeho mimořádně úspěšnou kariéru přerušili až v roce 1943 nacisté, kterým vadila Járova židovská matka. To už byl ale s oblíbenou herečkou dávno rozvedený. Jejich manželství totiž vydrželo pouze patnáct měsíců. Rozešli se však jako přátelé a blízcí si zůstali až do konce života. Po válce spolu často vystupovali v zájezdních estrádách, kam si svého oblíbence chodívaly poslechnout jeho někdejší fanynky a zavzpomínat tak na staré dobré časy. Járu Pospíšila dokonce obdivoval i sám Karel Gott, který mu v roce 2005 slavnostně odhalil pamětní desku na jeho rodném domě v Jihlavě.
Druhá svatba s vlivným šéfredaktorem
Po rozvodu Hana působila v několika pražských divadlech, mimo jiné i v Divadle Oldřicha Nového. Největší prvorepublikový filmový milovník byl Haniným blízkým přítelem, se kterým se často navštěvovala, a dokonce se stala kmotrou jeho adoptivní dcery Jany. Podruhé se Hana Vítová provdala za o devět let staršího právníka Bedřicha Rádla. Ten byl svého času vlivným šéfredaktorem ilustrovaného filmového týdeníku Kinorevue, který vycházel mezi lety 1934-1945. Právě Bedřich Rádl rozhodoval o tom, které z hvězd stříbrného plátna se objeví na titulních stránkách oblíbeného časopisu. Slavné krásky měl rád, vždyť už jeho první manželkou byla úspěšná herečka Světla Svozilová. Novomanželka se nastěhovala do Rádlova pražského bytu ve spolkovém nájemním domě Hlahol, na jehož výzdobě fasády se podílel mimo jiné i Alfons Mucha. Bydlela zde také Hanina kolegyně Adina Mandlová.
Životní role barové zpěvačky
V roce 1946 se Rádlovým narodila dcera, kterou pojmenovali po otci Bedřiška. To už za sebou měla Hana svou životní roli ve filmu Noční motýl, kde ztvárnila vychovatelku Martu Dekasovou, ze které se nakonec vlivem nepříznivých okolností stala zpěvačka v nočním pochybném podniku. Slavnou píseň Noční motýl však překvapivě nenazpívala Hana, která byla výbornou zpěvačkou, ale tehdy populární Míla Spazierová-Hezká. Po roce 1948 už pro Hanu Vítovou jako pro herečku nebylo místo. Dopadla stejně jako většina prvorepublikových hvězd, které se už do nové budovatelské éry nehodily. Ještě si stihla zahrát ve Fričově parodii Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, kde naposledy zazářila vedle svého kolegy a kamaráda Oldřicha Nového. Film z roku 1949 si dělal legraci z dřívějších naivních romantických snímků, kde hlavní hrdinka, zde v Hanině podání chudá venkovská dívka Elén, ke štěstí a princi na bílém koni přišla.
Život s bývalým a jeho novou ženou
Když po válce žádné role nepřicházely, dala se Hana dohromady s bývalým manželem Járou Pospíšilem a dalším oblíbeným zpěvákem R. A. Dvorským a objížděla s nimi města a vesnice s různými estrádními pořady. Diváci je přijímali skvěle. I když už se neobjevovali na plátnech kin a na hlavních stránkách časopisů, nezapomněli na ně. Na začátku padesátých let se Hana Vítová rozvedla, ale s Bedřichem Rádlem dál žila v jednom bytě, protože neměla kam jinam jít. Už tak těžké soužití se o něco později ještě více zkomplikovalo, když si Hanin bývalý do bytu přivedl svou novou ženu Natašu Tanskou. Mladá herečka neuměla vařit, a tak se o celou domácnost musela dál starat Hana. Ta největší rána však měla teprve přijít.
Dcera se zabila kvůli nešťastné lásce
Celou rodinnou situaci špatně snášela i citlivá Hanina dcera Bedřiška. Do toho se nešťastně a beznadějně zamilovala do známého divadelníka, zpěváka a herce Jiřího Suchého. Neopětovaná láska zřejmě byla hlavní pohnutkou pro její zoufalý čin. Bedřiška ve svých devatenácti letech skočila do světlíku a o něco později v nemocnici zemřela. Hana Vítová v posledních letech života pracovala jako překladatelka. Využila tak svou výbornou znalost cizích jazyků. A svou pověstnou inteligenci zas upotřebila při tvorbě nejrůznějších kvízů, které připravovala pro televizní pořady. Když bývalou úspěšnou a obdivovanou herečku jednoho dne roku 1987 navštívila v jejím bytě známá, která jí nesla nákup, našla Hanu Vítovou ležet na zemi. Byla převezena do nemocnice, kde 3. března 1987 zemřela.
Zdroje:
JIRAS, Pavel. Barrandov- Oáza uprostřed běsů. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-7451-354-1
KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Největší tajemství Oldřicha Nového. Praha: Bondy, 2013. ISBN 978-80-904923-8-7
