Článek
Na natáčení Přednosty stanice se přišel podívat i prezident
Když v roce 1941 do našich kin vtrhla veselohra o náhodné záměně notorického černého pasažéra Ťopky s přednostou maloměstské železniční stanice Jelenem, bylo ihned jasné, že půjde o divácký hit. Černobílý film Přednosta stanice si svou mimořádnou oblibu dokázal udržet až do dnešních dnů, o čemž svědčí i jeho časté reprízování. Situační komedie plná humorných scén a zlidovělých hlášek vznikla ve filmových ateliérech v pražských Radlicích, ale natáčelo se také na blízkém jinonickém nádraží, kam se na přípravy snímku přišli podívat dokonce i členové tehdejší protektorátní vlády v čele s prezidentem Emilem Háchou.
Na ohromném úspěchu Přednosty stanice měly dozajista největší podíl vynikající herecké výkony jeho protagonistů. Kromě hlavní hvězdy Vlasty Buriana před kamerou zazářili třeba Jaroslav Marvan v roli nerudného generálního inspektora drah Kokrhela nebo Zita Kabátová jako svůdná paní Julie, manželka přednosty stanice v Mokrém nad Soupravou Jelena. Právě Anatol Jelen se stal nejslavnější postavou herce Antonína Zacpala, který byl v té době už známým představitelem nejrozmanitějších úloh jak na stříbrném plátně, tak i na prknech divadel.
Posted by Přednosta stanice on Wednesday, May 16, 2012
Oldřich Nový byl nejen jeho kolega, ale také šéf
Antonín Zacpal se narodil 22. listopadu 1908 v Praze, ale svou hereckou kariéru odstartoval v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kam ho ve druhé polovině 20. let přijal tehdejší ředitel Miloš Nový, který byl strýcem snad největšího elegána naší kinematografie Oldřicha Nového, v jehož divadle získal Antonín Zacpal později také angažmá. Se svým divadelním šéfem se talentovaný herec často potkával i na filmovém place, protože Oldřich Nový se snažil své zaměstnance prosazovat do snímků, ve kterých sám vystupoval.
Oblíbený umělec se díky tomu objevil v mnoha dodnes populárních filmech. Třeba ve veselohře Dívka v modrém, kde si zahrál pána, nebo v nesmrtelném Kristianovi, v němž se proměnil v lékaře bankéře Votického. Divákům se rovněž představil jako dělník v komedii Dědečkem proti své vůli, která se točila kolem továrníka Ostena, jehož největším strachem bylo stárnutí, či se zhostil úlohy zřízence z ministerstva obchodu v jednom z dalších podařených trháků s Oldřichem Novým s názvem Přítelkyně pana ministra.
Po válce hrál víc v divadle než ve filmu
Antonín Zacpal účinkoval během 30. a 40. let ve více než 20 filmech. Ve stejném roce, kdy ho mohli návštěvníci kin vidět v jeho nejznámější roli přednosty Jelena, získal pozornost také jako profesor Matoušek v komedii podle námětu F. X. Svobody Roztomilý člověk, v níž utvořil pár s kolegyní Světlou Svozilovou. Z roku 1941 pochází i snímek Hotel Modrá hvězda, kde mu režisér Martin Frič svěřil postavu nočního vrátného. O rok později se Antonín Zacpal mihl v nestárnoucí veselohře Karel a já, ve které exceloval Jindřich Plachta, jehož dobráckého drožkáře Šourka si lidé doslova zamilovali. Film pochází z těžkých časů heydrichiády, přesto herci během natáčení zažili i mnoho veselých chvilek, jak ve svých pamětech vzpomínal Jaroslav Marvan, který si v komedii zahrál pro něj poněkud netradiční roli cihláře Tondy.
Po konci druhé světové války se Antonín Zacpal věnoval převážně divadlu. Na filmový svět však nezanevřel a občas si střihl nějakou menší úlohu v několika našich snímcích, jako třeba v dramatu Karla Steklého z roku 1952 Anna proletářka nebo v dětském filmu o přátelství německé dívky a českého chlapce Karlovarští poníci.
Miloval malování, stejně jako otec jeho vnučky Karel Gott
Antonín Zacpal zemřel v roce 1994. Na sklonku života se ještě stihl zúčastnit realizace filmového přepisu románu Jaroslava Havlíčka o mládí stárnoucího pražského lékaře s názvem Helimadoe a v roce své smrti si představitel legendárního přednosty Jelena zahrál starého muže v oceňovaném snímku Jana Švankmajera Lekce Faust, v němž podal vynikající výkon Petr Čepek. Kromě hereckého nadání oplýval Antonín Zacpal také výrazným výtvarným talentem a jeho velikou vášní bylo malířství. V otcových uměleckých stopách se vydala jeho dcera Antonie, která se stala úspěšnou tanečnicí a matkou nejstarší dcery Karla Gotta Dominiky.
Zdroje:
JIRAS, Pavel. Barrandov: Oáza uprostřed běsů. 2. vydání. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013. ISBN 978-80-7451-354-1.
HOŘEC, Petr. Jaroslav Marvan nejen o sobě. 1. vydání. Praha: Melantrich, 1975.
KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Největší tajemství Oldřicha Nového. 1. vydání. Praha: BONDY, 2013. ISBN 978-80-904923-8-7.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/888007-kavarnicka-drive-narozenych/48921715065/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/17266-prednosta-stanice/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/141341-helimadoe/
https://www.ndm.cz/cz/osoba/6074-zacpal-antonin.html
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/27111/antonin-zacpal
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/396897/karlovarsti-ponici
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/7783/lekce-faust
https://www.tanecnimagazin.cz/tag/antonin-zacpal/
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Dominika_Gottov%C3%A1
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/FOJA_Radlice
