Článek
Za svou roli chlapce traumatizovaného válkou získal Oscara, převzít si ho však nemohl
Když se v roce 1948 představil světu švýcarsko-americký snímek Poznamenaní, v originálu The Search, sklidil mezi diváky i kritiky mimořádný úspěch. Silný příběh o osudech dětí, které se po konci druhé světové války vracely zpět do dřívějších domovů, z nichž je vytrhli nacisté během svého několikaletého řádění, nemohl ujít pozornosti ani americké Akademii filmového umění a věd, která od roku 1929 uděluje prestižní cenu Oscar za zásluhy v různých oblastech filmu.
Protiválečné drama Poznamenaní si v březnu 1949 vysloužilo hned dvě zlaté sošky. Tu za nejlepší herecký výkon v dětské roli vyhrál Čech Ivan Jandl za své působivé ztvárnění Karla Malíka, dítěte odtrženého od matky a zavlečeného do koncentračního tábora. Za Ivana Jandla musel Oscara během slavnostního ceremoniálu převzít režisér snímku Fred Zinnemann, protože tehdy dvanáctileté filmové hvězdě československé úřady cestu do USA zakázaly.
Filmaře zaujal na zkoušce rozhlasového souboru
Ivan Jandl se ke své životní roli dostal díky účinkování ve známém Dismanově rozhlasovém dětském souboru, jehož byl členem od poloviny 40. let. Na jedné zkoušce si ho všiml rakousko-americký režisér Zinnemann, který právě po celé Evropě hledal ideální představitele dětských hrdinů do svého připravovaného filmu. Blonďatý a drobný český chlapec ho okamžitě zaujal. Byl totiž bezprostřední a výjimečně talentovaný. Hrál na klavír, ale oplýval i sportovním nadáním, a to navzdory svému handicapu, kdy napadal na jednu nohu následkem prodělané obrny.
Ivan Jandl se narodil 24. ledna 1937 v Praze jako jedináček do rodiny účetního. Před filmovou kamerou se poprvé objevil roku 1947 ve slovenském snímku Martina Friče s názvem Varúj! Ve stejném roce začalo i natáčení Poznamenaných, které probíhalo jednak ve švýcarských ateliérech, ale film také zachytil pohled na rozvaliny německých měst poničených válkou. Pro desetileté dítě musel být pobyt v cizině nejenom velkým dobrodružstvím, ale i náročnou zkouškou. Cizí jazyky neuměl, své repliky v angličtině se však dokázal během chvíle perfektně naučit.
Zprávu o svém vítězství si přečetl v telegramu
Český dětský herec na place slýchal i svou mateřštinu, jeho filmovou matku si totiž zahrála naše uznávaná operní pěvkyně Jarmila Novotná, která působila jako sólistka Metropolitní opery v New Yorku. Hlavní mužské úlohy Ralpha Stevensona se zhostil jeden z pozdějších nejslavnějších herců Spojených států Montgomery Clift, jenž se jako americký voják ujal traumatizovaného hocha v podání Ivana Jandla, který za zdmi vyhlazovacího tábora zapomněl své jméno i řeč.
O tom, že se stal dodnes jediným českým hercem, který kdy získal Oscara, se Ivan Jandl dozvěděl z telegramu. Cena byla do Československa dopravená spolu se Zlatým glóbem, který za roli Karla Malíka vyhrál v témže roce. Takzvaný dětský Oscar je o něco menší než klasická soška, ovšem na významu mu to v ničem neubírá. Získávají ho v nepravidelných intervalech představitelé hlavních dětských rolí. První takto oceněnou herečkou byla Shirley Temple, se kterou měl Ivan po svém obrovském zahraničním úspěchu dokonce natáčet.
Mohl být světovou hvězdou, ale nedali mu šanci
O Ivana Jandla projevilo zájem mnoho zahraničních produkcí a plánovalo se i filmování s mladou Brigitte Bardot, ale tehdejší režim už chlapci další práci v cizině neumožnil a vzal mu tak příležitost naplno rozvinout svůj vrozený talent a kdo ví, možná také šanci prosadit se na světové úrovni i mezi dospělými herci. Kdo čekal, že mladý držitel Oscara půjde v Československu z role do role, ten se mýlil. Po roce 1948 se o něm přestalo psát a také mu bylo znemožněno studium herectví, když se dvakrát neúspěšně hlásil na DAMU.
Ivan Jandl si ve své domovině zahrál už jen v několika filmech, a to pouze menší a nevýznamné vedlejší úlohy. V psychologickém dramatu Jiřího Krejčíka Svědomí z roku 1948 se objevil jako Lojzek, spolužák chlapce přejetého do nedávna spořádaným otcem a manželem, který ujel od dopravní nehody. Ve stejném roce ztvárnil syna automechanika Kolíska v dětském snímku Zelená knížka, který režíroval Josef Mach, a ve sportovním budovatelském filmu Vítězná křídla se v roce 1950 představil divákům jako letecký modelář.
Zemřel v zapomnění v pouhých 50 letech
Poté jeho filmová kariéra uhasla. Vystřídal několik profesí, jeden čas pracoval třeba i jako úředník či průvodčí v autobusu. V 60. letech nastoupil do Československého rozhlasu, kde mohl uplatnit svůj příjemně znějící hlas, ale protože rozhodně nepatřil k jedincům, kteří souznili s vládnoucím komunistickým režimem, musel rozhlasovou práci na počátku 70. let z politických důvodů opustit.
Jaké by to bylo, kdyby… Podobné myšlenky se musely Ivanu Jandlovi honit hlavou určitě často. Nakonec svůj život zasvětil amatérskému divadlu. V budově pražské divadelní scény Gong, kde mnoho let působil jako herec, režisér a dramaturg, dnes visí umělcova pamětní deska, která návštěvníkům připomíná jeho významnou, ale nedoceněnou osobnost. Ivan Jandl zemřel v listopadu 1987 v pouhých padesáti letech během diabetického záchvatu. Že v nenápadném muži, co uvnitř skrýval pocit zneuznání a smutek z nespravedlivého osudu, odešel náš jediný herec, kterého za jeho nadání ocenila americká Akademie filmového umění a věd soškou Oscara, věděl tenkrát jen málokdo.
Pamětní deska Ivana Jandla v pražském divadle Gong
Zdroje:
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/37724/ivan-jandl
https://strednicechy.rozhlas.cz/ivan-jandl-ziskal-oscara-i-zlaty-globus-od-premiery-filmu-poznamenani-letos-8911086
https://dvojka.rozhlas.cz/co-znicilo-prvniho-ceskeho-drzitele-oscara-poznamenany-ivan-jandl-7474496
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_dr%C5%BEitel%C5%AF_Oscara
https://www.csfd.cz/film/10171-poznamenani/prehled/
https://en.m.wikipedia.org/wiki/The_Search
