Článek
Toužil poznat Tibet
Ivan Luťanský byl veliký sportovec. Po vzoru svého staršího bratra se zajímal o bojová umění a s nimi šla ruku v ruce i jeho láska k východním kulturám a buddhismu. Snil o cestě do Tibetu a Číny a když se mu jednoho dne naskytla příležitost odletět alespoň do tehdy spřáteleného Vietnamu, nezaváhal. Toto rozhodnutí stálo oblíbeného herce život. Plakali pro něj kromě jeho blízkých i diváci a především fanynky, protože pohledný Ivan patřil k našim nejhezčím hercům. V době, kdy se chystal k daleké cestě, už měl za sebou mnoho televizních a divadelních rolí. Přitom původně studoval obor elektromechanik.
Ženy na něj letěly
Narodil se 19. dubna 1953 v Praze jako nejmladší ze tří sourozenců do učitelské rodiny. Ivanův otec přišel do Čech z Podkarpatské Rusi a nějakou dobu byl vězněn v sovětském pracovním táboře za údajnou špionáž. Ivan Luťanský už od dětství vystupoval s hudebně-dramatickým kroužkem a právě herectví si nakonec vybral jako své budoucí povolání. Přihlásil se na divadelní fakultu a po jejím absolvování začal být obsazován do menších rolí v Národním divadle, kde se postupně vypracoval v osobitého herce a kde zůstal až do své předčasné a tragické smrti. Už v době studia DAMU se stihl objevit v televizi a díky svému hezkému vzhledu, blond vlasům a modrým očím si brzy získal srdce mnoha fanynek. Kolegové a kamarádi na něj vzpomínají jako na bezprostředního a veselého parťáka, který byl proslulý svými povedenými kanadskými žertíky a který nikdy nezkazil žádnou legraci. Kromě již zmíněné lásky ke sportu a bojovým uměním byly jeho další velikou zálibou zbraně, kterými byl doslova fascinován. Zajímal se také o historický šerm a sbíral vše, co souviselo s militarismem.
Uplatnil se v pohádkách
Ivan Luťanský hrál často v televizních pohádkách, ale i v seriálech a filmech. Diváci si ho mohou pamatovat například ze dvou dílů dobrodružné trilogie o lidech z pravěku Osada havranů a Na veliké řece natočených v roce 1977 podle děl Eduarda Štorcha. Ivanovou životní rolí se však stal romantický básník Karel Hynek Mácha, kterého ztvárnil ve stejnojmenné televizní inscenaci. I když ho ženy obletovaly, v době odletu do Vietnamu byl svobodný. Sice se v roce 1979 oženil se studentkou Irenou, ale o rok později už se manželé rozvedli.
Podivná autonehoda
Osudovou cestu do exotiky mu tehdy nabídl vedoucí sekretariátu Národního divadla, který byl zároveň i spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Spolu s ním Ivan 12. července 1983 odletěl do Vietnamu. Moc se tam těšil. Po třech týdnech však jeho rodinu čekal nepředstavitelný šok. Z Vietnamu přišla zpráva o Ivanově tragické smrti. Prý zemřel na následky dopravní nehody, kdy jeho džíp narazil do stromu a poté herce zavalil. Následovala ale celá řada podivností a nejasností, až příbuzní mrtvého nabyli dojmu, že se smrtí oblíbeného herce nebylo vše tak úplně v pořádku. Rodině například nechtěli ukázat Ivanovo tělo, objevily se nesrovnalosti ve zprávách, kde se lišila data i místa nehody. Pozůstalí nakonec podplatili personál Olšanského hřbitova, kde mělo být tělo pohřbeno, aby jim alespoň otevřel okénko rakve a oni se tak mohli se svým synem a bratrem naposledy rozloučit. Naskytl se jim děsivý pohled. Ivanův obličej byl totiž celý pomalovaný a jeho tělo obložené květinami. Šlo o tradiční vietnamský pohřební zvyk. Hercův bratr si však všiml ještě něčeho. V hlavě mrtvého byla díra po kulce. Když rodina zažádala o pitvu, doktorka pouze potvrdila pitevní zprávu z Vietnamu a rodině ji navíc odmítla ukázat.
Odvaha, za kterou zaplatil životem
Strašlivé podezření na násilnou smrt Ivana Luťanského rostlo, ale svědek údajné autonehody a agent StB, který herci cestu do Vietnamu zařídil, se držel oficiální verze. Ivanův bratr si však byl jistý, že šlo o vraždu, kterou se tehdejší režim snažil ututlat, jelikož Vietnam byla spřátelená země a vražda oblíbeného herce by u nás mohla vyvolat nepřátelské nálady vůči Vietnamcům, kteří sem tehdy vyjížděli pracovat. Že šlo o vraždu nakonec příbuzným potvrdil i Ivanův kamarád z mládí. Ten mluvil s jedním z Čechů, který byl v onen osudný den na místě činu. Tehdy, 1. srpna roku 1983, byl prý Ivan spolu s dalšími lidmi z výpravy na prohlídce místního vietnamského zemědělského družstva, když se tam znenadání objevila dvojice lupičů, která chtěla ukrást výplaty pro zaměstnance, jež se ten den měly vyplácet. Ivan Luťanský se banditů nezalekl, vždyť ovládal karate. Rozhodl se dvojici postavit. A za svou statečnost zaplatil životem. Ze zálohy byl zastřelen samopalem. Věštba, kterou mu jeho herecký kamarád před odletem vyčetl z ruky, se tak bohužel skutečně vyplnila. Ivan Luťanský dnes odpočívá na Olšanských hřbitovech a jeho podivná smrt je dodnes zahalena tajemstvím a nejasnostmi.
