Článek
Otec zemřel kvůli milovanému sportu
Budoucí manželka schizofrenního dánského a norského krále Kristiána VII. se narodila jako nejmladší dcera prince z Walesu v roce 1751 se jménem Karolina Matylda Hannoverská. Její otec byl následníkem britského trůnu, ale králem se nikdy nestal. Nečekaně zemřel v pouhých čtyřiačtyřiceti letech. Říkalo se, že na zápal plic, anebo v důsledku úderu kriketovou pálkou. Princ z Walesu byl totiž vášnivým hráčem kriketu a dnes se jako nejpravděpodobnější verze jeho smrti jeví ta, že ho zabil absces v plicích, kam ho pár dní před jeho skonem trefil kriketový míček. To ale ještě Karolina nebyla na světě. Narodila se až čtyři měsíce po otcově smrti.
Šílený manžel s korunou na hlavě
Na anglický trůn nakonec nastoupil Karolinin bratr a pro mladou dívku čekal úděl většiny žen té doby - co nejlépe se vdát. Král Dánska a Norska se jevil jako skvělá partie, ale patnáctiletou nevěstu čekalo obrovské zklamání. Byť byl ženich jejím bratrancem a o jeho ne úplně nejlepším duševním zdraví se v rodině vědělo, přesto ji musel po svatbě čekat šok. Kristián VII. zřejmě trpěl schizofrenií a nikdy skutečně nevládl, o to se starala státní rada. Matka mu zemřela, když byl ještě dítě a otec se podruhé oženil. S novou ženou měl dalšího syna a o polovičního sirotka nejevil žádný zájem, za což do jisté míry mohl i jeho alkoholismus. A macecha? Ta Kristiána nesnášela. Stál totiž jejímu vlastnímu synovi v cestě k trůnu. Žádná rodičovská láska a týrání, které musel princ snášet od svých vychovatelů, jeho mentální vývoj ještě víc zpomalili. V sedmnácti letech nastoupil na trůn jako dánský a norský král. Ve světlých chvílích prý projevoval značnou inteligenci, jinak ale působil jeden skandál za druhým. Ukazoval se s prostitutkami, které veřejně upřednostňoval před novou královnou, která to vše musela jen tiše trpět. Přesto z jejich manželství brzy vzešel syn.
Mladičký král Kristián VII. se svou ještě mladší manželkou Karolinou, pro kterou bylo jejich soužití utrpením.
Doktor, který vládl Dánsku
Královo nezvladatelné chování se ale najednou poněkud uklidnilo. Na své cestě po Evropě se totiž seznámil s mladým německým lékařem Johannem Friedrichem Struenseem, který jako jediný dokázal Kristiána zkrotit. Stal se jeho osobním lékařem a díky králově důvěře byl brzy jmenován i ministrem Dánského království. Psychicky narušený Kristián se s ním cítil prostě dobře, doktor Struensee totiž věděl, jak má s nemocným mužem jednat. Král mu na oplátku bezmezně důvěřoval. Došlo to tak daleko, že faktickou moc měl v rukou právě králův osobní lékař. Odvolal úředníky a dosadil místo nich měšťanské odborníky. Johann Friedrich Struensee byl stoupenec osvícenství a v jeho duchu prováděl reformy, které mu však místo vděku přinesly jen nepřátelství většiny obyvatel. Změny to totiž byly překotné a moc rychlé.
Na rozdíl od duševně nemocného a křehkého krále byl jeho lékař inteligentní a pohledný muž. Není divu, že se do něj Karolina zamilovala.
Zakázaná láska
S bystrou, mladou a hlavně osamocenou královnou Karolinou se novátorský lékař brzy sblížil. V roce 1770, necelý rok po Johannově příjezdu do Kodaně, se mezi nimi vyvinul milenecký vztah. Za další rok se Karolině narodila dcera, kterou všichni považovali za dítě doktora Struenseeho, avšak král ji i přesto uznal za svou. Liberální reformy a románek s královnou - to obojí přispělo k nepřátelství většiny aristokracie. K ní se přidala i králova macecha se svým synem. Doktor Struensee byl obviněn z urážky majestátu, kterého se dopustil poměrem s královnou, a byl uvězněn. Kristián svému oblíbenci podepsal rozsudek smrti. Schizofrennímu králi namluvili, že ho jeho lékař plánoval zabít. Johann Friedrich Struensee byl sťat, rozčtvrcen a nakonec ještě vpleten do kola. Karolina se k jejich lásce přiznala. Manželství bylo anulováno a královnu vyhostili do města Celle, asi čtyřicet kilometrů od Hannoveru v dnešním Dolním Sasku. Zemřela o tři roky později na spálu, která tehdy ve městě řádila. Už nikdy nespatřila své dvě děti, což musel být ten nejkrutější trest.
Král, královna a doktor Struensee- manželský trojúhelník, který kromě malířů inspiroval v roce 2012 i filmaře ve snímku Královská aféra.
