Článek
Do Čech přijela až z Podkarpatské Rusi
Ludmile Mojžíšové mnohdy stačil jediný pohled, aby poznala, co člověka trápí. Znala všechny svaly, klouby i kosti v lidském těle a postupně se naučila, jak fungují. Původně se chtěla stát lékařkou, ale kvůli nevhodnému třídnímu původu musela vzít za vděk střední zdravotnickou školou. Do Čech přijela se svou rodinou jako dítě, narodila se totiž v roce 1932 na Podkarpatské Rusi ve městě Užhorod do rodiny kamnáře. Snad odjakživa milovala sport a v Pardubicích, kde vystudovala a poté nastoupila do svého prvního zaměstnání v nemocniční laboratoři, se věnovala veslování.
Napravovala sportovce
A právě péče o sportovce se v padesátých letech stala i její pracovní náplní. V Praze totiž přijala místo rehabilitační pracovnice na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, která sídlila na Malé Straně. Tyršův dům nedaleko Pražského hradu vznikl přestavbou renesančně-barokního Michnova paláce. V komplexu několika budov můžete najít vůbec nejstarší vnitřní bazén v Praze a nachází se zde také čtyři tělocvičny. Dnes je Tyršův dům sídlem České obce sokolské. Sokolové budovu vlastnili už před druhou světovou válkou a poté ještě krátce po jejím skončení.
„Přece si nebudu před hubu dávat cedník!“
Na oddělení sportovní medicíny se Ludmila Mojžíšová starala o těla sportovců. Napravovala jim zablokovaná záda a také je doprovázela na nejrůznější šampionáty a olympiády. Dana Zátopková, Helena Fibingerová nebo třeba Imrich Bugár, ti všichni nedali na šikovnou terapeutku dopustit. Každému dokázala během chvíle ulevit od bolesti a její věhlas začal pomalu růst, takže pověst o Ludmiliných zázračných rukách se brzy rozkřikla i mezi umělci. Pro pomoc si k ní chodili třeba Jaromír Hanzlík s Vlastimilem Harapesem. Ludmila Mojžíšová však rozdíly mezi lidmi nedělala a se všemi svými pacienty jednala stejně. Každému na potkání tykala a byla známá svou přímočarostí a lidovým slovníkem. Nebrala si servítky a když k ní jednou přišel s bolavými zády jeden vysoce postavený muž, nazvala ho „Ferdou z Hradu.“
První „Mojžíšek“
Jednou z pacientek Ludmily Mojžíšové byla také žena, která za ní do Tyršova domu docházela s úpornými migrénami. Ty dokázala zkušená terapeutka odstranit a úplně náhodně se mezi řečí od své klientky dozvěděla, že se jí dlouhá léta nedaří otěhotnět a nikdo jí nedokáže říct důvod, protože po fyzické stránce je i s manželem naprosto v pořádku. Trpěla tedy takzvanou funkční sterilitou. Ludmila Mojžíšová své známé ukázala několik jednoduchých cviků, které měla žena denně cvičit. Zanedlouho po tomto setkání pacientka otěhotněla a přivedla na svět prvního „Mojžíška,“ tedy dítě, které se narodilo díky speciální sestavě cviků podle rehabilitační pracovnice Ludmily Mojžíšové.
Psaly jí tisíce žen
Svou metodu paní Ludmila spolu s kolegy poupravila, seřadila cviky do správného pořadí, aby co nejúčinněji zafungovaly, a úspěšně je učila nové a nové pacientky, které k ní začaly docházet, protože pověst o „zázračné rehábce,“ díky které otěhotní i ženy, co se o to celá léta marně snažily, se rychle rozkřikla. Počátkem osmdesátých let se v Bratislavě konal lékařský kongres, kde byla mimo jiné zmíněna i metoda Ludmily Mojžíšové. Jeden z přítomných novinářů o ní napsal reportáž do Mladého světa. Autorku úspěšné metody znal, před časem k ní totiž sám přišel kvůli úporné bolesti zad. Po vydání časopisu se strhlo šílenství. Ženy z celé republiky, které nemohly mít děti, posílaly paní Mojžíšové dopisy se svými životními příběhy a prosbami o pomoc s otěhotněním. Celkem bylo odesláno pět až šest tisíc dopisů!
Trvalo dlouho, než se její metoda stala oficiální
Ludmila Mojžíšová měla plné ruce práce s novými pacientkami i školením pracovníků z celé republiky, kterým předávala své zkušenosti. Pomohla stovkám žen, které byly po gynekologické stránce zdravé, k vysněnému otěhotnění. Její metodě k odstranění funkční sterility však mnozí lékaři nevěřili a záviděli jí její úspěchy. O uznání své metody jako oficiální Ludmila Mojžíšová dlouhá léta bojovala. Ministerstvo zdravotnictví její soustavu cviků na odstranění funkční sterility uznalo jako oficiální léčebnou metodu až v roce 1991.
I když byla těžce nemocná, pořád se snažila pomáhat druhým
Po revoluci se paní Mojžíšová vydala na cestu do Spojených států, kde ji čekala série přednášek o její úspěšné metodě. Po svém návratu musela být kvůli vážnému zdravotnímu stavu hospitalizovaná v nemocnici. Pacienti za ní chodili až k jejímu nemocničnímu lůžku a ona se do poslední chvíle snažila pomoci všem, kteří to potřebovali. Ludmila Mojžíšová podlehla v lednu roku 1992 zákeřné rakovině. Bylo jí 59 let. Její „směšné“ cviky, jak jim sama autorka pro jejich jednoduchost říkala, pomáhají ženám dodnes. Ludmila Mojžíšová totiž vyškolila terapeutky, které pokračují v její práci. Kromě odstranění funkční sterility mohou ženám ulevit mimo jiné od migrén nebo bolestivé menstruace.
Zdroje: Český rozhlas, Novinky, Česká obec sokolská
