Článek
S herectvím začala až po smrti rodičů
I když Kristina Söderbaumová patřila ve 30. a 40. letech 20. století k nejslavnějším herečkám Německa, nebyla rodilou Němkou. Pocházela totiž ze Švédska. Na svět přišla 5. září 1912 jako dcera uznávaného profesora chemie, který mimo jiné působil jako dočasný předseda výboru pro udílení Nobelových cen. Kristina Söderbaumová od mládí toužila stejně jako mnoho jejích vrstevnic po světě stříbrného plátna, ale dívčinu váženou rodinu její sen nenadchl, a proto ji matka s otcem raději poslali na studia. Díky dobrému finančnímu zajištění mohla budoucí filmová ikona pobývat v drahých internátních školách ve Stockholmu, Paříži i Švýcarsku. Teprve po smrti obou rodičů se přihlásila na hodiny herectví v Berlíně, kam se počátkem 30. let přestěhovala spolu se svou příbuznou.
Brzy ji milovalo celé Německo
Kristina Söderbaumová si svůj filmový debut odbyla v nepříliš známém snímku z roku 1936 Strýček Bräsig. Tehdy její výkon v historické komedii zapadl, ale už o rok později krásnou začínající herečku objevil německý režisér Veit Harlan, díky němuž se z dosud neznámé blonďaté Švédky s jemným hlasem stal idol celého Německa. O 13 let starší filmař obsadil v roce 1938 talentovanou cizinku do svého dramatu Mládí, kde Kristina Söderbaumová ztvárnila rovnou hlavní roli. Veit Harlan byl více než hereččiným výkonem zaujat jejím severským půvabem a brzy po uvedení jejich prvního společného filmu se s ní oženil. Pod režijním vedením svého manžela Kristina během nacistické éry natočila několik propagandistických snímků, a jelikož se mohla těšit i přízni jednoho z nejvyšších představitelů třetí říše Josepha Goebbelse, její raketově stoupající kariéře nestálo nic v cestě a světlovlasá švédská přistěhovalkyně se brzy pyšnila nálepkou nacistického erotického symbolu.
Její nejslavnější film byl plný nacistické propagandy
Nejznámějším filmem, se kterým je spjato jméno herečky Kristiny Söderbaumové, je snímek podle historického románu Liona Feuchtwangera Žid Süss, který vznikl na přání obávaného německého ministra Goebbelse. Před kamerou se kvůli autentičnosti objevili skuteční lidé židovského původu, o jejichž dobrovolném vystupování v antisemitsky laděném díle existuje mnoho vážných pochyb. Kontroverzní příběh odehrávající se v 18. století s hlavní postavou intrikářského Süsse Oppenheimera, jehož několik scén se natáčelo v Praze, se dnes smí v Německu promítat pouze při zvláštních příležitostech nebo pro vzdělávací účely. Kristinina manžela Veita Harlana režie Žida Süsse po válce dostala až před soud, kde musel kvůli své účasti na nacistické propagandě čelit obvinění ze zločinů proti lidskosti.
Po válce ji zaplavila vlna nenávisti
Také pro Kristinu Söderbaumovou znamenala postava Dorothey Sturmové, ve které se představila divákům Žida Süsse ve válečném roce 1940, celoživotní prokletí. Po německé porážce se kdysi obdivovaná herečka s tváří panenky na vlastní kůži setkala s mnoha projevy nenávisti a opovržení, které pramenily z jejího účinkování v protižidovských filmech během nacistické nadvlády. Lidé po slavné umělkyni házeli shnilou zeleninu, nadávali jí a zasypávali ji výhružnými dopisy a telefonáty. Několikrát také někdejší nejoblíbenější ženskou hrdinku německého filmu vypískali ze sálu. Po manželově osvobozujícím rozsudku se sice opět vrátila do hlavních rolí jeho nových poválečných snímků, ale bývalého úspěchu již nikdy nedosáhla.
V 90. letech točila s Hughem Grantem a mihla se i v populárním seriálu
Po smrti Veita Harlana, s nímž Kristina Söderbaumová během dlouholetého manželství zplodila dva syny, z nichž jeden se vydal v otcových režisérských stopách, se herečka rozhodla pro novou životní dráhu módní fotografky. V roce 1965 absolvovala fotografické školení v Mnichově a na začátku 70. let uspořádala v Grazu svou první výstavu. Na herectví však Kristina Söderbaumová úplně nezanevřela a i po smrti svého muže a dvorního režiséra v jednom se občas objevila v několika menších úlohách. Čeští diváci ji mohli vidět třeba v oblíbeném rakousko-německém seriálu z 90. let Doktor z hor, jehož hlavní postava sympatického doktora Burgnera doživotně proslavila bavorského rodáka Gerharta Lipperta. Zahrála si ale například i po boku Hugha Granta v thrilleru z roku 1993 Vlak do pekla, který však populární britský herec považuje za svůj vůbec nejhorší film. Kristina Söderbaumová, jejíž vzhled a hlavní role v nacistických filmech z ní udělaly symbol krásy třetí říše, zemřela v roce 2001 v pečovatelském domě v Dolním Sasku.
Zdroje:
https://temata.rozhlas.cz/na-antisemitskem-filmu-zid-suss-se-podileli-i-cesi-8154400
https://www.kinobox.cz/film/229533-zid-suss
https://www.spiegel.de/geschichte/nazi-filmikone-kristina-soederbaum-a-947706.html
https://www.dhm.de/lemo/biografie/kristina-soederbaum
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Kristina_S%C3%B6derbaum
