Článek
Z lákavé nabídky dovolené v exotice byly nadšené
Zana Muhsenová je o rok starší než její mladší sestra Nadia. Dívky se narodily v polovině 60. let v Birminghamu, kterému se díky jeho významnosti přezdívá druhé hlavní město Velké Británie. Podle sčítání obyvatel z roku 2021 v něm žije více než 1 100 000 lidí, přičemž téměř 27 procent z nich je původem ze zahraničí. Také otec obou sester patřil k početné komunitě emigrantů, kteří v jednom z největších anglických průmyslových center nalezli svůj druhý domov. Muthanna Muhsen se sem přistěhoval z Jemenu, a i když se zdálo, že se novému životu daleko od své původní vlasti zcela přizpůsobil, jemenské tradice a zvyky v něm zůstaly stále hluboce zakořeněné.
Když Zana s Nadiou dosáhly v roce 1980 věku 15 a 14 let, zrodil se v otcově hlavě tajný plán, který měl navždy změnit osudy jeho mladičkých dcer. Děvčatům právě začaly prázdniny, po kterých se chystaly nastoupit do dalších ročníků svých škol, když jim otec navrhl prožít senzační dovolenou v exotice. Měly se vypravit na poznávací cestu do jeho rodného Jemenu, kde by se konečně seznámily s početným příbuzenstvem, které do té doby znaly jen z vyprávění a fotografií.
I když Jemen patří k nejméně rozvinutým státům světa, dívky se na jeho návštěvu těšily. Otec jim totiž své rodiště popsal jako ráj na zemi
Sestry byly z nabídky několikatýdenního dobrodružství nadšené. Ještě nikdy totiž Velkou Británii neopustily. Teď na ně čekalo spoustu nových zážitků, o nichž se mohlo jejich spolužačkám jen zdát. Těšily se na jízdu na velbloudovi, výlet do pouště, opalování na pláži i koupání v moři. Důvěřivé školačky v tu chvíli nenapadlo, že vidina vysněných prázdnin je pouhou pastí, jak je dostat ze země. A zprvu si to nepřipouštěla ani jejich matka, která jim pomáhala s balením všech nezbytností nutných na připravovanou výpravu.
Vlastní otec je prodal do manželství
Jako první se na plánovaný pobyt u rodiny v Jemenu vydala starší Zana, kterou doprovázel otcův jemenský přítel Abdul. Už krátce po příletu do jedné z nejchudších zemí světa dívku šokovala zpráva o skutečném důvodu její cesty. Abdul totiž vyděšené britské studentce oznámil, že se za několik dní stane nevěstou jeho náctiletého syna, za což jejímu otci zaplatil 2 500 dolarů. Až tehdy Zana pochopila, že slíbená dovolená mezi písečnými dunami byla jen zástěrkou k zakrytí otcova bezohledného úmyslu prodat vlastní dcery do manželství se syny svých přátel.
Když bezmocnou dívku, od narození zvyklou na evropský způsob života, odvezli do jedné z odlehlých jemenských vesnic a donutili ji ke sňatku s úplným cizincem, začalo její roky trvající utrpení plné sexuálního zneužívání a násilí, které musela trpět nejen z rukou manžela, ale i jeho příbuzných. Jakmile se alespoň trochu vzpamatovala z prvotního zděšení, vzpomněla si na mladší sestru, která měla do Jemenu přiletět až nějaký čas po ní. Její cestě však neměla šanci zabránit a teprve 14letou Nadiu tak zakrátko potkal stejně smutný úděl jako ji.
Posted by Ivan Rosano on Thursday, August 17, 2023
Obě sestry zůstaly uvězněné nedaleko od sebe v primitivních vesnicích bez elektřiny i telefonu uprostřed neprostupných hor. Neměly žádný kontakt s moderním světem a i spolu se mohly stýkat pouze omezeně. Díky vlastnímu otci skončily jako otrokyně odsouzené k těžké práci na poli a rození dětí ve vynuceném manželství. Trvalo dlouhých 6 let, než se matce dívek podařilo své ztracené dcery nalézt. A další 2 roky trval vyčerpávající boj o jejich záchranu a návrat domů. Přestože měly obě prodané sestry britské občanství, pro úřady v Jemenu byly pouhými manželkami jemenských mužů, které bez jejich svolení nesměly opustit zemi.
Domů se vrátila jen jedna ze sester
Zlom v případu sester Muhsenových přinesla až reportáž uznávaného britského listu The Observer, která v roce 1987 vyvolala obrovskou vlnu pohoršení po celé Velké Británii. Novinářka Eileen McDonaldová, která v Jemenu uvězněné dívky navštívila, popsala kruté otroctví, do něhož je před lety prodal jejich otec. Díky následné mediální bouři se věci konečně daly do pohybu a jemenské úřady své původní stanovisko přehodnotily.
Obě vězněné Britky dostaly povolení opustit Jemen, ovšem pod podmínkou, že tam zanechají své děti. Zana totiž přivedla během téměř osmiletého manželství na svět jednoho syna a Nadia už v té době byla dokonce dvojnásobnou matkou. Zatímco starší ze sester se rozhodla pro návrat domů, ta mladší nakonec do letadla nenastoupila. Zana tedy odletěla sama, přestože ji trápil stesk po synovi, který musel zůstat u otce. Doufala však, že jako chlapci se mu v Jemenu nepovede zle. Loučení s dcerou by pro ni bylo horší, jelikož sama na vlastní kůži zažila, jak se v nejméně rozvinutém státě Asie zachází s dívkami.
Nadia tvrdila, že je ve vynuceném manželství šťastná
Zana Muhsenová po 8 traumatizujících letech, které nedobrovolně strávila v jemenských horách, opět stanula na půdě rodné Británie. Spolu s matkou začaly bojovat za návrat Nadii, o níž tvrdily, že ji manželova rodina vězní a týrá. Svědčit o tom měl její prázdný pohled, hluboké jizvy i kulhání, které prý bylo následkem častého bití. Zana také tvrdila, že za čas strávený v zajetí se z Nadii stala odevzdaná robotická loutka, což byl i jeden z důvodů, proč nakonec v Jemenu zůstala.
Každodenní utrpení, kterým si sestry musely projít, Zana krátce po svém návratu do Anglie popsala v knize Sold: Story of Modern-day Slavery, která se ihned po vydání stala celosvětovým bestsellerem. V roce 2001 Zana napsala svou druhou knihu s názvem A Promise to Nadia, kde vzpomínala na okamžik, kdy sestře před jejich rozdělením slíbila, že jí pomůže dostat se domů. Doufala, že díky další medializaci sestřina případu veřejnost vyvine tlak na úřady, které jí v boji o Nadiinu záchranu pomohou. Veškeré výnosy z prodeje knihy pak byly podle Zaniných slov určeny právě Nadie na její nový život poté, co se jí podaří uprchnout z Jemenu.
Zanina kniha skutečně přinesla novou vlnu zájmu o její a sestřin příběh. V roce 2002 se tak známý britský deník The Guardian rozhodl Nadiu Muhsenovou najít a udělat s ní rozhovor. Tehdy již 36letou a neobyčejně krásnou ženu nakonec reportéři objevili ve třetím největším jemenském městě Taiz, kam se s rodinou nedávno přestěhovala z hor. Žila spolu s manželem a již 6 dětmi v udržovaném domě s rodinným obchodem s potravinami nacházejícím se v přízemí. Prohlásila, že tvrzení její sestry a matky o otroctví, sexuálním zneužívání a násilí nejsou pravdivá. Ona je prý v manželství šťastná, a dokonce s odstupem času souhlasí i s tím, že ji otec před lety do Jemenu doslova prodal. Prý jen chtěl, aby se z jeho dcer staly správné muslimské ženy.
Násilí na ženách a jejich diskriminace je v Jemenu na denním pořádku. Přesto Nadia tvrdila, že zpět do Velké Británie nechce
„Sestra i děti jsou v Anglii!“
Zana ani její matka však Nadiiným slovům o štěstí neuvěřily a dál se ze všech sil snažily dostat ji zpět do Británie. „Ona chce domů! Za její vymytý mozek mohou léta znásilňování, těžké dřiny a izolace,“ byly obě ženy přesvědčené. Roky plynuly a Zana Muhsenová po svém osvobození založila novou rodinu a začala pracovat jako instruktorka plavání pro staré a postižené lidi. Stále se však nemohla zbavit častých nočních můr ani stesku po synovi a sestře, za jejíž svobodu nepřestala nikdy bojovat. A její úsilí se nakonec opravdu vyplatilo. V roce 2015 na svém instagramovém profilu zveřejnila šťastnou zprávu, že Nadia i její děti jsou v Anglii. Zároveň se s radostí svěřila, že se konečně shledala i se synem Marcusem, kterého musela zanechat v Jemenu jako dítě.
Je otřesné, že ještě dnes žijí v otroctví miliony lidí
Ačkoliv se prodej sester Muhsenových odehrál už před téměř 45 lety, moderní otroctví je stále ještě široce rozšířené v každičkém koutě světa. Podle odhadů mezinárodní lidskoprávní organizace Walk Free, která si klade za cíl úplné ukončení novodobého otrokářství, žilo v roce 2021 okolo 50 milionů lidí jako otroci. Otroctví má přitom mnoho forem. Zahrnuje například nucenou práci, sexuální vykořisťování, obchod s lidmi, prodej dětí nebo právě i vynucená manželství, v nichž dodnes trpí více než 20 milionů lidí. Všechny tyto formy mají společné jedno, a to je úplné odstranění svobody člověka. Nejčastějšími oběťmi moderního otroctví jsou pak ženy a děti, což je smutným, ale bohužel reálným faktem.
Zdroje:
Instagram Zany Muhsenové
