Článek
Do Čech se dostal díky slavnému cestovateli
Zřejmě prvního indiána přivezl do Prahy v roce 1908 slavný český cestovatel, etnograf a botanik Alberto Vojtěch Frič, kterému se kvůli objektu jeho celoživotního zájmu přezdívalo Lovec kaktusů. Fričova vášeň pro cizokrajné rostliny došla tak daleko, že se ve své době mohl pyšnit největší kaktusovou sbírkou na světě. Nové exempláře, z nichž desítky neznámých druhů sám popsal, hledal během svých dobrodružných cest, na kterých kromě milovaných kaktusů shromažďoval také nejrůznější etnografické materiály patřící divoce žijícím indiánským kmenům. Jako jeden z mála Evropanů si dokázal získat důvěru jihoamerických domorodců, a od té doby, co přežil nebezpečný útok rozzuřeného jaguára, si od indiánů vysloužil i hlubokou úctu, která mu pomohla dostat se k nim ještě blíž.
Za jeho cestou stála tajemná nemoc
Během jedné ze svých sedmi cest do Jižní Ameriky navštívil Alberto Vojtěch Frič již po několikáté místní kmen Čamakoko, který dnes žije na území Paraguaye a Brazílie. Původně polokočovné etnikum se kdysi živilo sběrem, lovem a rybařením a jeho příslušníci se poprvé setkali s bělochy až v 80. letech 19. století. Při svém pobytu u Čamakoků v oblasti Gran Chaco si český dobrodruh všiml, že zdejší indiáni trpí neznámou chorobou, která způsobovala krvácející vředy v konečníku. Alberto Vojtěch Frič se rozhodl domorodcům pomoci a navrhl, že s sebou vezme jednoho dobrovolníka, kterého dopraví do nejbližší nemocnice, kde snad lékaři odhalí původ onemocnění, které Čamakoky tolik sužovalo.
Pražané mu říkali jednoduše Červíček
Přihlásil se mladý muž jménem Čerwuiš, který také vykazoval příznaky nepříjemné nemoci. Protože se však nepodařilo umístit Čerwuiše do žádného z jihoamerických nemocničních zařízení, doprovodil indián našeho cestovatele až do jeho domoviny, kde se společně ubytovali v jednom z pražských bytů, který Alberto Vojtěch Frič pro oba pronajal. Přítomnost cizince z daleké Jižní Ameriky vyvolala mezi Pražany doslova senzaci. Exotický Čerwuiš Piošád Mendoza vzbudil úžas a pozdvižení také v mnoha dalších českých městech, kam zavítal spolu se svým hostitelem v rámci přednáškového turné. Během ročního pobytu v srdci Evropy se Červíček, jak se prvnímu indiánovi v Čechách začalo po Praze familiérně přezdívat, stal hlavním hrdinou mnoha veselých historek, ale i celé řady trapných momentů, které pramenily ze střetu dvou natolik odlišných kultur.
Dámy svými otázkami uváděl do rozpaků
Pro Čerwuiše muselo být jistě velice těžké pochopit evropský styl života, kdy pro něj naprosto přirozené jednání budilo mezi Čechy často značné rozpaky. Třeba když se indiánský mladík jen tak mimochodem ptal červenajících se žen, jestli už někdy měly milence. V doprovodu svého ochránce, který ho do Čech přivezl, občas zavítal také do vyhlášených pražských hospod, kde okusil náš tekutý národní poklad. Později se v ulicích hlavního města natolik zorientoval, že už si na procházku troufl i sám. Čerwuišův neobyčejný příběh zaujal i populárního spisovatele Jaroslava Haška, kterého chráněnec jeho dobrého přítele inspiroval k napsání humorné povídky Indián a pražská policie. Svéráznému Jihoameričanovi se ve svých textech věnoval také sám Alberto Vojtěch Frič, jehož zápisky o Čerwuišově životě se staly velice populární.
Uzdravilo ho obyčejné projímadlo
Čerwuiš Piošád Mendoza si v Praze pobyl rok. Když se v září 1909 vydal v doprovodu cestovatele Friče na zpáteční cestu domů, byl bohatší o spoustu nových poznatků a vědomostí, ale hlavně se vracel zcela vyléčený ze své původně nediagnostikované nemoci, kvůli níž do našich končin přicestoval. Za chorobu, kterou trpěl on i další členové jeho kmene, mohl do té doby neznámý střevní parazit, kterého se šlo lehce zbavit pomocí silného projímadla. Čerwuišova rodina měla ze shledání jistě radost, ale pro něj samotného bylo opětovné se začlenění mezi Čamakoky velice náročné. Ostatní indiáni mu navíc nevěřili jeho vyprávění plné výdobytků civilizace a považovali ho za lháře. Tak moc nepředstavitelné připadaly jihoamerickým domorodcům moderní vymoženosti, které jim Čerwuiš vzrušeně popisoval. Pražany oblíbený Červíček zemřel někdy v polovině 60. let.
Čerwuiš Piošád Mendoza zvaný Červíček
Zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/prvni-indian-v-praze-se-naucil-chodit-po-vode-ale-doma-mu-neverili-39313
https://archiv.radio.cz/cz/static/alberto-vojtech-fric
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/299384-vikend-indiani-v-cesku
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerwui%C5%A1
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C4%8Camakoko
https://museoverde.org/en/the-great-chaco/le-popolazioni-originarie/yshyr-chamacoco/
