Článek
Ve dvou snímcích o Švejkovi režiséra Steklého si zahrála naše herecká elita
Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím. Dva snímky, které se dodnes řadí k tomu nejlepšímu, co kdy u nás bylo natočeno. Převedení satirického románu spisovatele Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války do filmové podoby se v padesátých letech ujal režisér Karel Steklý. Dobrý voják Švejk vznikl v roce 1956 a byl plný výborných umělců, kteří dokázali svým postavám vtisknout tu podobu, pod kterou si je představovali čtenáři románu. Herci totiž byli k nerozeznání od původních literárních postav, které lidé znali z oblíbených ilustrací spisovatelova přítele Josefa Lady.
Oblíbený bavič získal 8. místo v anketě popularity
Jednou z mnoha nezapomenutelných vedlejších postaviček, které se ve snímku objevily, byl i veselý harmonikář v podání herce, písničkáře a komika Fandy Mrázka. Jeho rozverné písně, které doprovázel hrou na tahací harmoniku, zná snad každý. Hity Na Pankráci, na malém vršíčku a U malýho vokýnka sedí pěkná blondýnka si svou oblibu udržely dodnes. Jméno jejich interpreta už je ale většině diváků neznámým, přestože se Fanda Mrázek ve třicátých letech řadil k největším českým hvězdám a jeho sláva mu v té době dokonce přinesla krásné osmé místo v anketě o našeho nejpopulárnějšího komika, kterou vyhlásil jeden dobový časopis.
Hrál, zpíval a bavil publikum svým lidovým humorem
František, známý spíše jako Fanda, se narodil roku 1903 v Praze a vyučil se tiskařem. Nejprve vystupoval pouze jako amatér v různých zábavních podnicích, ale díky svému mimořádnému talentu se stal brzy profesionálem. Účinkoval v operetách, kabaretech a estrádách a diváky si získal svou lidovou mluvou a přímočarým humorem, kterým dokázal oslovit široké publikum. Díky své popularitě začal Fanda Mrázek brzy dostávat i filmové nabídky. Většinou hrál menší vedlejší úlohy nejrůznějších figurek a mužů z lidu. Během své kariéry, která čítala účinkování v několika desítkách snímků, se oblíbený umělec proměnil třeba v popeláře, rybáře, řidiče, opraváře, číšníka či majitele střelnice. Před kamerou si častokrát také zazpíval a své písně s úspěchem vydával na gramofonových deskách.
Točit filmy začal už ve dvacátých letech
Svůj filmový debut si Fanda Mrázek odbyl už v roce 1928, kdy se před kamerou objevil jako podomek ve vile ve snímku Ve dvou se to lépe táhne, ve kterém účinkoval i Jára Kohout nebo Jindřich Plachta. Jednu z mála větších rolí herec získal v komedii Pepina Rejholcová z roku 1932. Příběh venkovské dívky, jejíž chlapec Ferda v podání Fandy Mrázka sloužil v detektivní společnosti v Praze, není dnešním divákům už moc známý. Ale komedie Barbora řádí, pojednávající o sňatku na inzerát, kde hrála i populární dvojice Antonie Nedošinská a Theodor Pištěk, je oblíbená i téměř devadesát let od své premiéry.
Z harmonikáře v prvním dílu Švejka se stal ve druhém dílu četnický závodčí se slabostí pro alkohol
Herec a zpěvák Fanda Mrázek své největší slávy dosáhl před druhou světovou válkou. I po jejím konci však nadále hrál a vystupoval, ale velké role se už nikdy nedočkal. V padesátých letech ho obsadil režisér Martin Frič do malé úlohy halapartníka ve své dvojdílné veselohře z doby Rudolfa II. Císařův pekař - Pekařův císař. S Janem Werichem si zahrál o něco později i v dalším filmu Byl jednou jeden král…, kde ztvárnil celníka Martínka. Za dva roky Fanda přijal nabídku v Dobrém vojákovi Švejkovi a stejně jako mnoho dalších herců, kteří se spolu s ním ve filmu objevili, získal také on roli i v druhém dílu Poslušně hlásím, který byl uveden o rok později. Tam se z jednoho z našich nejoblíbenějších předválečných komiků stal četnický závodčí z jihočeské Putimi, jehož hlášky zlidověly. Byl to právě ten strážce zákona, který vedl Švejka do Písku a cestou v hospodě vypil několik druhů alkoholických nápojů, z nichž všechny do jednoho dokázal identifikovat jeho nadřízený, který ho následně přikázal zavřít, až zčerná.
Vrchol své kariéry zažil už před druhou světovou válkou
Fanda Mrázek spolupracoval také s rozhlasem a televizí, pro kterou natočil vůbec první televizní seriál Československé televize Rodina Bláhova. Všestranný umělec byl autorem dvou románů a interpretem mnoha dobových šlágrů. Po válce, kdy byla jeho popularita na ústupu, už nazpíval pouze jednu desku. Své poslední snímky natočil v roce 1959 a v jednom z nich, v povídkovém filmu Pět z milionu, se proměnil, stejně jako v Dobrém vojákovi Švejkovi, v harmonikáře. Diváky milovaný bavič Fanda Mrázek zemřel v roce 1970 v Praze ve svých 67 letech.
Zdroje:
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/128457/fanda-mrazek
http://www.ctenizpisku.cz/cteni_dila/porad-rovne-za-nosem-az-do-pisku/
https://www.csfd.cz/tvurce/21805-fanda-mrazek/biografie/
https://www.super.cz/clanek/celebrity-kvuli-svejkovi-pribral-ale-i-tak-nemel-nic-jiste-tito-dva-herci-malem-ziskali-velkou-roli-rudolfa-hrusinskeho-714808
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/395453/ve-dvou-se-to-lepe-tahne
